Migrační krize má velký dopad na evropskou politiku, jelikož se na strachu z imigrantů a snaze ubránit odkaz předků svezlo mnoho pravicových stran, z nichž některé se dostaly i do vlád jednotlivých zemí.

Jedním takovým příkladem je Rakousko, které je obecně považováno za jednu z nejliberálnějších zemí Evropy. Stalo se však tranzitní zemí pro uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Německa, což vedlo k vzestupu Svobodné strany (FPÖ). Ta v místních volbách téměř zdvojnásobila svoje preference a získala 18 míst v Horním Rakousku, čímž se tak stala druhou nejsilnější stranou.

Zároveň se ji podařilo také uštědřit velkou ránu starostovi Vídně, kde FPÖ ukořistila téměř třetinu všech hlasů.

Krajní pravice však získává na síle i v Dánsku, kde je Dánská lidová strana (DF) součástí vládnoucí koalice. V červnových volbách totiž získala 37 z celkových 179 křesel v dánském parlamentu. Její šéf Kristian Thulesen Dahl pravidelně vyhrožuje, že pokud koalice upustí od tvrdých protiimigračních opatření, z vlády odejde.

Bývalá šéfka strany Pia Kjaersgaardová je známá tím, že odmítala „Dánsko jako multietnickou, multikulturní společnost“ a bojovala za úplný zákaz veškeré imigrace ze zemí mimo Evropu.