Který diskusní pořad je nejlepší?Anketa
Německá opoziční CDU jednala o svých bezpečnostních plánech pro Německo. Ve Fuldě. Toto starobylé město si politici CDU nevybrali náhodou. Za časů studené války se předpokládalo, že pokud armády sovětského bloku vtrhnou na Západ, vstupní branou k útoku jim bude nejspíš právě Fulda. Výběrem místa k jednání tak CDU dává jasně najevo, so si myslí o současném Rusku a jeho vládci Vladimiru Putinovi. Takto jednání politiků CDU uvedl i server nejčtenějšího listu Bild.
„EU stojí před největší výzvou od svého založení. EU musí být hráčem na světové scéně a ne pěšákem jiných mocností,“ řekl hesenský premiér Boris Rhein (CDU). Hesenská CDU proto přijala pět bodů na ochranu Evropy před útoky.
„Chceme proto silnou evropskou bezpečnostní unii – se společnou obranou, evropským jaderným deštníkem, s bezpečnými hranicemi a ochranou naší kritické infrastruktury.“
Z tohoto tvrzení plyne, že CDU chce proti Putinovi využít princip jaderného odstrašení známý již z dob studené války. „Putinovy pomýlené ambice nekončí na hranici Ukrajiny, ale konfrontují nás s reálným nebezpečím rozsáhlé války v Evropě,“ stojí v materiálech CDU s tím, že tentokrát se Německo nechce spoléhat na americké jaderné bomby, nýbrž na evropské, konkrétně na francouzské bomby. „Chceme skutečnou obrannou unii, ve které jsou národní armády v Evropě vybaveny a vzájemně koordinovány,“ žádá CDU.
Funguje náš stát dobře? Jste spokojeni s úřady, zdravotnictvím, sociálními službami apod.?Anketa
V této situaci přinesl server švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung (NZZ) informaci, že Německo konečně navyšuje výrobu munice, aby mohlo zvýšit dodávky na Ukrajinu.
„Dva roky po ruském útoku nyní výroba munice v Německu nabírá na rychlosti. Může za to i společnost, která byla kdysi největším výrobcem hodinek na světě,“ uvedl server švýcarského listu s odkazem na společnost Junghans, která kdysi vyráběla až 3 miliony hodinek ročně. Dnes vyrábí především rozbušky, bez nichž se žádná armáda neobejde. Junghans Microtec vyrábí rozbušky pro minomety, letecké pumy, řízené střely a tankovou munici.
„Před ruským útokem na Ukrajinu vyráběl Junghans Microtec ročně 150 000 rozbušek; prostě nebyly další objednávky. Abychom uvedli věci na pravou míru: Rusko jen loni vyrobilo kolem 2 milionů dělostřeleckých granátů. Po 24. únoru 2022 společnost investuje odhadem 100 milionů eur, například do zálohových služeb, strojů a materiálů a také do najímání zaměstnanců. To vše trvalo, protože pracovní trh v regionu se vyprázdnil a někdy může trvat i rok a půl, než přijde nový stroj. Nyní se ale prý může konečně znatelně zvýšit výroba. Letos a příští rok má být vyrobeno 450 000 rozbušek,“ napsal švýcarský list.
O slovo se hlásí také společnost Rheinmetall, která prý chce od roku 2025 vyrábět kolem 700 000 dělostřeleckých granátů a 10 000 tun prachu ročně ve svých závodech v Německu, Španělsku, Jižní Africe, Austrálii a Maďarsku. Rheinmetall je strojírenský koncern založený už roku 1889.
Fotogalerie: - Už dva roky špatné kroky
Stranou nechce zůstat ani francouzská státní zbrojovka Nexter.
„Organizace NATO Procurement Organization (NSPA) v Bruselu v polovině ledna oznámila, že jménem Belgie, Litvy a Španělska nakoupí od společnosti Nexter kolem 220 000 dělostřeleckých granátů v hodnotě 1,1 miliardy eur. Junghans Microtec k tomu dodá rozbušky. Část munice půjde také na Ukrajinu,“ napsal k tomu NZZ.
Mezitím se zdá, že se v USA pohnuly ledy. Tamní senátoři dospěli ke kompromisní dohodě, která na jedné straně obsahuje pomoc Ukrajině a Izraeli a na straně druhé i finance na posílení jižní hranice USA.
„Dohoda dává prezidentovi dalekosáhlé pravomoci výrazně omezit nelegální přechody migrantů na jižní hranici. Pokud by dohoda prošla, znamenalo by to tvrdou změnu imigračního zákona, který nebyl pozměněn po celá desetiletí. Rozsáhlý legislativní balíček ve výši 118,2 miliardy dolarů by také poskytl pomoc klíčovým spojencům USA v zahraničí, včetně miliard dolarů na podporu Ukrajiny v jejím boji proti Rusku a bezpečnostní pomoci pro Izrael, stejně jako humanitární pomoc pro civilisty v Gaze, na Západním břehu a na Ukrajině,“ uvedla k dohodě americká zpravodajská stanice CNN.
Fotogalerie: - Jak zabásli Popelku
Dohoda je prý výsledkem měsíců dvoustranných vyjednávání trojice senátorů – demokratickým senátorem Chrisem Murphym z Connecticutu, nezávislým senátorem Kyrstenem Sinemou z Arizony a senátorem Jamesem Lankfordem z Oklahomy, jedním z nejkonzervativnějších republikánů v komoře.
„Podle rozpočtového výboru Senátu návrh zákona zahrnuje přibližně 60 miliard dolarů na podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku, 14,1 miliardy dolarů na bezpečnostní pomoc Izraeli a 20,23 miliardy dolarů na operační potřeby a schopnosti na hranicích a na zajištění zdrojů pro nové hraniční politiky. – částka, která převyšuje 14 miliard dolarů, které Biden původně požadoval pro zabezpečení hranic. Balíček také zahrnuje miliardy dolarů pro regionální partnery v Indo-Pacifiku,“ uvedla CNN.
Fotogalerie: - Jurečka zatím nepadl
Má to ale háček. Předseda dolní komory Kongresu – Sněmovny reprezentantů – Mike Johnson už stihl dohodu označit za mrtvou. Stejně tvrdě ji odsoudil i Donald Trump, který podle CNN chce na tématech migrace a bezpečnosti USA stavět svou kampaň a doufá, že mu v tom republikáni pomohu tím, že současný senátní návrh smetou ze stolu.
Pokud Kongres nebude schopen schválit legislativní balíček, senátoři se budou muset rozhodnout, zda se pokusí předat pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu odděleně od hraničních a imigračních opatření.
V imigračních opatřeních se počítá mimo jiné s tím, že azylové řízení by se zkrátilo na 6 měsíců. V dnešních podmínkách může trvat i 10 let. A ten, kdo azyl nezíská, bude z USA rychle deportován.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Jirka Nový
