Německá média prolomila jedno zásadní tabu, které se týká muslimských migrantů

16.03.2018 7:12

Ještě před dvěma či třemi lety bylo pro německá média označování některých přistěhovaleckých čtvrtí s vyšším podílem muslimského obyvatelstva za „no-go zónu“ něco nepředstavitelného. Nyní se však tento pohled mění a otevřeně se o problematických čtvrtích začíná hovořit.

Německá média prolomila jedno zásadní tabu, které se týká muslimských migrantů
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Stany si uprchlíci rozestavili hned na několika ulicích. Tábory migrantů ze Středního východu a z Afriky vyrostly odděleně

Dokonce i kritici liberální přistěhovalecké politiky souhlasí s tím, že migrační krize přece jenom přinesla i něco pozitivního. Mainstreamová média opustila svůj „ostych“ a zcela bez skrupulí rozebírají problémy, kolem kterých před tím pouze „stydlivě“ našlapovala. Vedle problémů s integrací zejména muslimských přistěhovalců jde především o téma tzv. „no-go zón“. Před nedávnem psal deník Welt o takové oblasti v Kolíně nad Rýnem a nyní se přidává magazín Focus.

Vlivný magazín připouští, že čtvrť Marxloh v Duisburgu se nyní snaží nálepky „no-go zóna“ zbavit. Tématu už se nevyhýbají ani politici a prezident Frank-Walter Steinmeier se při své návštěvě vypravil právě do té části Duisburgu, kde přetrvávají problémy s integrací muslimských přistěhovalců. To je jasná známka toho, že představitelé politického mainstreamu chtějí toto téma převzít od politiků z Alternativy pro Německo a posílit své slábnoucí pozice u voličů.

Téměř pětina všech přistěhovalců v Duisburgu žije právě v Marxlohu. „Čtvrť má pověst přistěhovalecké díry, kde žijí místní obyvatelé v chátrajících domech, odpadky se zde válí v ulicích a panuje zde zhoršená bezpečnostní situace. Přistěhovalci často žjí v jinak neobydlených nemovitostech, kde často není ani elektřina či voda a dětí spí mezi odpadky a exkrementy. Majitelé těchto budov jsou často součástí zločineckých struktur,“ říká starosta Sören Link.

Jedním z cílů radnice je „vyřadit z provozu“ nemovitosti, které již nevyhovují svému účelu. Podle informací zdejších úřadů se již podařilo jejich počet snížit na přibližně polovinu. Hlavním úkolem pro město je ale najít ubytování pro ty z přistěhovalců, kteří nyní nemají kde bydlet. „Město všem poskytuje náhradní bydlení, ale z dlouhodobého hlediska to není optimální řešení,“ připouští starosta Link.

Vedle samotných budov se ale radnice dle svých slov soustředí i na řešení zdejších problémů, které se týkají nepořádku a zvýšené kriminality. „Úzce spolupracujeme s policií a udělujeme přísné postihy za všechny přečiny. Od odpadků až po narušování veřejného pořádku. Uplatňujeme nulovou toleranci, která je založena na předpokladu, že by měly být potrestány i drobné přečiny,“ říká starosta, který je členem SPD.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…