Při revizi vykopaného materiálu v létě se podařilo nalézt další dvě zcela zachovalé ozdoby z ulit a jednu s odlomenou částí. „V současné době jsou tak v depozitu celkem čtyři plně zachovalé, dvě neúplné a jedna, která byla použita pro datování a prokázala jejich stáří více než osm tisíc let,“ říká odborný pracovník Správy jeskyní (SJ) ČR Petr Zajíček.
Pokračování revize vykopaného materiálu začátkem října přineslo další překvapení, další část záhadného nálezu kamenné destičky s basreliéfem. „Zatímco na fragmentech nalezených v Kateřinské jeskyni před dvěma roky byly postavy, na této nově nalezené jsou litery klínového písma. Tento předmět bude těžké interpretovat, stejně jako dříve vykopané fragmenty,“ popisuje Zajíček.
Epigrafický a archeologický výzkum staré Kateřinské jeskyně začal již v roce 2016 a přinesl významné objevy. V současné době je prokázáno na stěnách jeskyně celkem 15 pravěkých uhlíkových kreseb. Některé z těchto nejstarších jeskynních kresebných objektů v České republice kreseb mohou návštěvníci spatřit během prohlídky Kateřinské jeskyně, přehledně jsou také prezentovány na expozičním panelu ve vstupním portálu.
Navazující archeologický průzkum odhalil v sondě v bezejmenné chodbě první středověkou penězokazeckou dílnu na území Moravského krasu a doklady osídlení v pravěku i středověku. Mezi nejcennější nálezy patří ulity plže zubovce dunajského opracované do ozdob. Dalším záhadným nálezem byly úlomky destičky s basreliéfem, který připomíná procesí chetitských bohů. Jejich původ je dosud nejasný. Dříve vykopaný sediment prošel letos dvěma etapami revizí, protože identifikace ulit je při selekci na sítu velmi nesnadná. „Ulity jsou obaleny vrstvičkou hlíny a snadno se mohou přehlédnout a považovat za kamínky podobné velikosti,“ vysvětluje Zajíček.
Na dlouhodobých výzkumech v Kateřinské jeskyni se od roku 2016 kromě SJ ČR podílí Univerzita Palackého v Olomouci jako hlavní odborný garant, Moravské zemské muzeum Brno a také Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha, který realizuje odběry vzorků uhlíků a datování pomocí radiouhlíkové analýzy. „Tento archeologický a epigrafický výzkum Kateřinské jeskyně významně posunul hranice poznání nejen o jeskyni samotné, ale o celé oblasti Moravského krasu. Také proto je Kateřinská jeskyně spolu s Punkevními jeskyněmi a propastí Macochou navržena na seznam světového dědictví UNESCO,“ doplnil ředitel SJ ČR Milan Jan Půček.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. K jejímu objevu se váže pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
Kateřinská jeskyně je otevřena pro turisty i v listopadu, a to denně kromě pondělí s prohlídkami v 10, 12 a 14 hodin. Od prosince do února zavře bránu kvůli ochraně zimujících netopýrů a vrápenců.
O této jeskyni se lze více dozvědět na webu ZDE či na Facebooku ZDE. O aktuálním dění nejen v krasovém podzemí SJ ČR informuje na webu ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
