Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
Německá ekonomika je už čtvrtým rokem v průmyslové recesi, od začátku koronavirové krize se propadla téměř o pět %. Dnes stojí Německo na počátku další krize, související předně s omezením dodávek ropy a plynu a s růstem cen energií. Podle agentury Reuters už Německo v krizi je, a bude trvat ještě tři čtvrtě roku. Problémy s energetikou jsou podle Sinna důsledkem zelené politiky upřednostňující kombinaci solárních a větrných elektráren před uhelnými a jadernými. Tato nejistá energie plně závisejících na změnách počasí, v současnosti produkuje pouze 5,5 % německé spotřeby. Cíle klimatických aktivistů považuje ekonom za utopické a jejich dodržení by mělo za následek konec německého průmyslu. „Mohu jen žasnout nad tím, jak snadno se Němci nechali zlákat neskutečnými sny,“ diví se Sinn.
Se začátkem energetické krize zaznamenal Sinn i změnu nálad ve společnosti ohledně využití jaderné energie. Pro výstavbu nových jaderných elektráren je nyní 41 % německých občanů, což je o 38 % víc, než tomu bylo před třiceti lety. S pokračováním výroby jaderné energie souhlasí 82 % Němců, vypnutí elektráren požaduje pouze 15 %.
Omezená je podle Sinna i konkurenceschopnost Německa vůči zemím, které na zelenou politiku ekologicky udržitelné společnosti nepřistoupily. Levné palivo v Číně a v Indii, způsobené právě příklonem Evropy k obnovitelným zdrojům energie, poskytuje oběma zemím konkurenční výhodu. „Těm je teď Německo, jak dodává profesor Sinn, pro smích,“ říká Bobošíková.
Odstavení německých jaderných elektráren a „strčení hlavy Putinovi do oprátky“, v souvislosti se závislostí na ruském plynu vyvažujícím obnovitelné zdroje, je důvodem i zhoršující se ekonomické situace v Česku, jak připouští europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
Německo si tak samo poškodilo například automobilový průmysl, kde se výroba aut propadla o více než třetinu, než tomu bylo před koronavirovou krizí. Automobilky se obávají i přídělového systému a výpadků, což by jim narušilo dodavatelské řetězce. Že hrozí, že energie bude na příděl, varuje i Sinn. Byl by to dle něj návrat k centrálnímu plánování a k socialismu.
Trpí i odvětví sklenářského a chemického průmyslu i výrobci stavebních materiálů. Z jejich celkových nákladů jde na elektřinu a plyn až jedna třetina. Německá chemická společnost BASF v říjnu 2022 hlásila plánované škrty v řádu 500 milionů eur kvůli nárůstu cen energií a hodlá vyrábět produkty méně náročné na spotřebu energie.
Chemický a farmaceutický průmysl zaměstnává v Německu více než půl milionů lidí a roční obrat je kolem 200 miliard eur. Z průzkumů vyplývá, že více než polovina chemiček bude snižovat své investice. Z důvodu oslabení světové ekonomiky klesá i poptávka, některé firmy tak rovnou zavírají či o odchodu z trhu přemýšlejí.
Vyšší ceny energií mají za následek i stále se zvyšující dluh Německa. Kdysi značný německý exportní přebytek Německa se nyní rapidně snižuje, jak uvedl na svém twitteru německý žurnalista Holger Zschaepitz.
Good Morning from #Germany where the export model keeps eroding. Germany's once sizable export surplus falling off a cliff, more than halved YoY <€80bn in 2022 due to rising energy costs, the lowest figure since 2000 and 5th decline in succession. pic.twitter.com/LjLDnKFLzn
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) February 3, 2023
Německo kvůli zvyšujícím se cenám energií ztratilo přes 80 miliard eur a je na tom nyní nejhůř od roku 2000.
Good Morning from #Germany which continues to have a top credit rating despite rising debt. Moody's affirmed Aaa rating, outlk stable, citing ability to adjust to energy shock, although higher-for-longer energy prices to weigh on growth potential & exacerbate demographic effects. pic.twitter.com/0tmiPTActB
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) February 11, 2023
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
