"Začátkem 90. let dobří přátelé tvrdili, že jsme součást západní Evropy. Samozřejmě jsme nebyli nikdy, máme jinou mentalitu, máme jinou tradici, máme jinou politickou kulturu, jak jsem v posledních týdnech taky zjistil, tudíž zajisté nepatříme k západní Evropě. Nic si nepomůžeme, zůstaneme střední Evropa a z této polohy se nepohneme," prohlásil Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg
Česko v posledních týdnech zažilo pád vlády Petra Nečase poté, co policie obvinila premiérovu spolupracovnici, že nechala vojenskou tajnou službou sledovat manželku ministerského předsedy, a podezírá ji i z korupčního jednání. Prezident Miloš Zeman, s nímž Schwarzenberg vedl spor o velvyslance, pak nevyslyšel parlamentní většinu a jmenoval svého premiéra, přestože jeho kabinet patrně nezíská důvěru Sněmovny a do podzimu skončí.
V souvislosti s identitou Schwarzenberg poznamenal, že její vnímání se v historii měnilo v podobě národní, zemské či jazykové identity a že jedna její velká změna zřejmě ještě přijde za několik generací. "Doufám, že se budeme jednou cítit jako odpovědní občané Evropy. Asi je to žádoucí, abychom přijali i tu širší identitu," uvedl ministr. Ve 20. století se podle něj ukázalo, že bylo "tragickým omylem a perverzním myšlením" nadřazovat svou identitu ostatním. "Buďme pokorní a neberme se tolik vážně," dodal Schwarzenberg.
Rovněž předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ve svém úvodním projevu vyzdvihl význam evropské integrace, jejíž podporou jsou přeshraniční spolupráce, společné projekty i neformální vztahy. "To je to, co vytváří náš společný domov - střední Evropu," uvedl. Připomněl ale také, že se přes značné úsilí dosud "zcela nezahojily některé rány a bolesti, které přineslo 20. století, a které se někteří lidé stále pokoušejí účelově jitřit".
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
