Než se Babiš na*ral: Řev v Senátu jako nikdy. Palác nadskakoval

27.10.2021 12:28

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát dnes zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat. A okamžitě se ozval premiér Andrej Babiš (ANO).

Než se Babiš na*ral: Řev v Senátu jako nikdy. Palác nadskakoval
Foto: Hana Brožková
Popisek: Hnutí ANO skončilo ve volbách do poslanecké sněmovny o 67 setin procenta jako druhé. Andrej Babiš oficiálně uznal porážku a pogratuloval Petru Fialovi k úspěchu

Pro zamítnutí novely, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Anketa

Ještě přitvrdit proti neočkovaným?

21%
77%
hlasovalo: 27753 lidí

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent. Zpravodaj Vladislav Vilímec (ODS) uvedl, že pokud by pro letošek platy zmrazeny nebyly, příští rok by stouply asi o tři procenta.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nynější návrh kabinetu hájila mimořádnou situací, kdy se ekonomika jen pomalu vzpamatovává z ochromení při koronavirové krizi. „Stojím si i za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku, nebo lépe řečeno, nad mimořádným symbolickým rozměrem toho, kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili,“ zdůraznila. Schillerová poukázala také na to, že platy ve veřejné sféře mají vzrůst příští rok vesměs o 1400 korun a ústavním činitelům by v průměru stouply o zhruba 11.000 korun.

„Vláda mohla přijít se zmrazením na deset let nebo na 100 let,“ poznamenal Vilímec. Podobně jako zpravodaj ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že po rozmrazení by ústavním činitelům platy skokově vzrostly odhadem o 30 až 40 procent. „Buď chceme garantovat adekvátní odměňování představitelů státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce,“ řekl Vilímec. „Pokud, dámy a pánové, tento návrh schválíme, tak vystavíme našim nástupcům naprosto neřešitelnou situaci. Považuji to za naprostou neodpovědnost a za vrchol populismu, který tady ještě za těch 25 let nebyl,“ apeloval Vilímec. Obdobně hovořil i Goláň, jenž návrh na zmrazení platů pokládá za populistické předvolební gesto.

Senátor Michael Canov (SLK) uvedl, že platy zákonodárců jsou nyní nižší, než jaké mají při přičtení odměn vysocí státní úředníci. Vládní návrh označil za nesmyslný a nesystémový. „Před volbami se říká a dělá pro dosažení lepšího výsledku cokoli,“ konstatoval Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vyjádřením solidarity by byly podle něho úspory v celé státní sféře.

Platy ústavních činitelů se podle platného zákona budou od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.

Vládní novela předpokládala, že platová základna pro vrcholné politiky i pro některé další státní představitele kromě soudců zůstane na letošní úrovni i pro léta 2022 až 2026. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.

Plat řadového poslance a senátora za současného zákonného stavu vzroste od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96.300 korun měsíčně. Prezident bude brát 321.000 korun a ministři 183.700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jde o zvýšení o 18.300 korun a 10.500 korun. Premiér a předsedové obou parlamentních komor si měsíčně přijdou na 258.600 korun, zvýšení proti letošku bude představovat 14.800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací si polepší o 7800 korun na 135.600 korun. Společně s platy politikům vzrostou i měsíční náhrady.

Rozhodnutí Senátu pak považuje za naprosto nehorázné premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. „V době, kdy mají lidi problémy platit faktury za elektřinu, tak pánové z nové koalice realizují jen lži a nesplněné sliby. Podvedli lidi a Senát to zamázl,“ uvedl Babiš. Senát ironicky označil za „pojistku zvýšení platů politiků“.

Klasický podvod na voliče. Před volbami pětikoalice ve Sněmovně zmrazení platů politiků odhlasovala, předstírali, že jsou s námi na jedné lodi. Jejich senátoři to ale teď po volbách suše smetli. Platy politiků tak od příštího roku vzrostou o 6,1 %. V dnešní době? Nemravné.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 27, 2021

Babiš tvrdí, že dnešní rozhodnutí senátorů je jedním z dalších podvodů na voličích dvou dosud opozičních koalic – Spolu (ODS, KDU-ČSL TOP 09) a Starostů a nezávislých s Piráty, které mají nyní většinu v obou parlamentních komorách a domlouvají se na nové vládě. „Pětikartel bude lidem utahovat opasky, ale na své platy vždycky peníze najde,“ dodal. Poukázal na to, že navzdory předvolebním slibům Senát zamítl i takzvaný klouzavý mandát pro ministry z řad poslanců. ANO podle něj navrhne zmrazení platů ústavních činitelů znovu.

Paradoxní však je, že pro zmrazení platů nebyl žádný ze senátorů hnutí ANO.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

autor: vef

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Federalizace EU? I lidovci jsou z německého nápadu zděšeni. Ministr Bek nevylučuje diskusi

10:44 Federalizace EU? I lidovci jsou z německého nápadu zděšeni. Ministr Bek nevylučuje diskusi

Mnozí čeští politici zaujímají odmítavý postoj k úmyslu rodící se vlády budoucího německého kancléře…