Neziskovka reaguje na „vyhazov“ ze školy. Rodiče lynčují školu, že žáci platili „pašerákům“. Jak to vlastně je?

27.11.2019 15:13

Omezení vstupu neziskovek do škol se v brněnské části Bystrc setkalo s lavinou reakcí. „Pokud naši práci někdo vnímá jako politickou, vypovídá to více o něm,“ reagují pro ParlamentníListy.cz Lékaři bez hranic, kteří zachraňují životy i uprchlíkům, a to někomu vadí. „To pak nemůžeme učit ani dějepis, ve kterém se mluví o komunistech,“ míní učitelka. „Měřili dětem ručičky a řekli, že můžou přispět chudáčkům v Africe, to je nechutná manipulace,“ vypráví jeden z rodičů, který s embargem souhlasí. Vyjádřila se školská inspekce.

Neziskovka reaguje na „vyhazov“ ze školy.  Rodiče lynčují školu, že žáci platili „pašerákům“. Jak to vlastně je?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Chudoba, ilustrační foto.
reklama

Základní škola Vejrostova v brněnské části Bystrc si pozvala v říjnu do školy humanitární organizaci Lékaři bez hranic. Bouřlivé postoje vůči akci, během které mohly děti přispět na jejich sbírku, dostaly další rozměr: Radnice usnesením vyjádřila nesouhlas s působením „politicky zaměřených“ neziskových organizací na školách ve svém okrsku. Redakci se nyní podařilo získat vyjádření samotných Lékařů bez hranic, ředitele školy i České školní inspekce, která mnohé nepotěší. Závažné i protichůdné jsou aktuální odezvy rodičů a učitelů.

Penízky z kapesného? Měřili jim ručky. „To je silné kafe!“

Nejdříve pohled některých rodičů: „Co je pravdy na tom, že malým dětem měřili ve škole obvod ručiček, aby se ‚zjistilo‘, že nejsou podvyživené? A pak jim bylo řečeno, že chudáčci děti v Africe podvyživené jsou a můžou jim přispět na jídlo. To je nechutná manipulace – už jim neřekli, že tam má rodina v průměru osm dětí, a přitom často nikdo nepracuje. Tak není divu, že nemají na jídlo,“ poinformoval na facebookové stránce magazínu Bystrčník Jiří Kment. „Ale ono je asi těžké lidem ze subsaharské Afriky vysvětlit, že menší počet dětí by lépe uživili, a bez práce nejsou koláče, když je tam průměrné IQ 65...,“ pokračoval s tím, že sbírky by se měly organizovat spíš na původní Evropany, kteří prokazatelně vymírají, zatímco Afrika zažívá populační explozi. „A opravdu není naše chyba, že nemají co jíst,“ dodal ještě.

Anketa

Stydíte se za to, že Česko nechce přijmout sirotky ze Sýrie?

3%
97%
hlasovalo: 34517 lidí

Na rozhodnutí radnice reagovala také Martina Dobšáková, matka žákyně z druhé třídy: „Velmi správně, a ještě navíc ten nátlak, přineste penízky ze svého kapesného... mně jako rodiči se celá ta akce nelíbila a s tímto jedině souhlasím.“ Eva Strnadová ji doplnila: „No to bylo silný kafe. Děti došly domů, že si mají vzít ze svých pokladniček peníze a donést je do školy. Takto to podávat prvňáčkům a druháčkům…(…) nemám nic proti osvětě. Jsem ráda, že se o takových věcech dozvědí více do hloubky, ale vybírání peněz u dětí, které z toho ještě nemají moc rozum… jako asi jim to nebylo dáno příkazem, to zase ne.“

Trochu cynicky komentovala montování politiků do celé věci Jitka Musilová: „To je teda zase jednou super nápad. Nešlo by třeba takovou sbírku ve škole – se kterou, řekněme, nesympatizuji – doma třeba využít k otevření a rozpracování tématu finanční gramotnosti ‚Nedám peníze každému, kdo si o ně řekne‘?“

Od eboly k pašerákům

Jak ParlamentníListy.cz zjistily, o plánovaném usnesení politiků ředitel školy Zdeněk Černošek nevěděl, dozvěděl se o něm až od redakce ParlamentníchListů.cz. Rozhovor s ním publikujeme zde

Prostor jsme nabídli také starostovi Tomáši Kratochvílovi (ČSSD), který je pod předmětným usnesením podepsán. Ten nyní věc blíže komentovat nechtěl, přichystá prý obsáhlejší článek, který redakci poskytne později. Dílčí vyjádření by podle něj bylo kontraproduktivní, nemuselo by být správně pochopeno. Jde mu zejména o to, aby „nebyl zabit dobrý úmysl“.

Mnozí rodiče na Facebooku vyjádřili nelibost s tím, že děti byly ze strany školy „úkolované“, aby přinesly peníze. Na vině tak může být nikoli nezisková organizace, ale způsob interpretace ze strany jednotlivého učitele či učitelů. Někdo z rodičů v diskusi z pondělí na úterý nasdílel na stránku text, který předtím škola zaslala rodičům, aby věděli, jaká se bude konat beseda: „V týdnu od 14. do 18. října proběhne na naší škole každoroční projekt zaměřený na práci společnosti Lékaři bez hranic. Letos je zaměřen na opětovné vypuknutí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Žáci se budou různými cestami seznamovat s náplní práce lékařů a během celého týdne budou moci přispívat ze svého kapesného na společnou sbírku. Vybrané peníze pak budou zaslány na konto společnosti Lékaři bez hranic, která naši školu uvádí ve své výroční zprávě jako jednoho z pravidelných dárců...“

Nespokojené reakce rodičů se ale týkají i toho, že se podporuje odchod zkušených českých doktorů mimo náš stát. Vadí také skutečnost, že na české děti v nesnázích nebo na obědy do škol se sbírají plastová víčka, kdežto na humanitární akce v zahraničí školy vybírají tisíce korun.

O kom to vypovídá?

Na naše dotazy reagovala také organizace Lékaři bez hranic, která se prý dosud s podobnou reakcí v žádném městě nesetkala. „Pokud vím, žádná akce na podporu naší činnosti nevedla v minulosti k podobnému usnesení,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Tomáš Bendl, vedoucí komunikace českých Lékařů bez hranic, který dále upozornil: „Asi je důležité uvést na pravou míru, že Lékaři bez hranic žádné takové akce nedomlouvají. Téměř vždy se jedná o samostatné iniciativy jednotlivých škol. Pokud nás pak jejich vedení nebo organizátoři požádají o součinnost – například chtějí domluvit přednášku od některého z našich kolegů o tom, jak vypadá práce lékaře či logistika na misi –, snažíme se jim samozřejmě vyjít vstříc.“      

Nálepku „politicky zaměřené neziskové organizace“ považují Lékaři bez hranic za scestnou. Přímo na jejich stránkách je například uvedeno: „Lékaři bez hranic přinášejí zdravotnickou pomoc tam, kde je potřeba. Nestranně. Nezávisle. Neutrálně. (…) Lékaři bez hranic se dlouhodobě soustředí převážně na podporu od soukromých dárců, aby si zachovali finanční a operační nezávislost, jakož i nezávislost na politických a jiných zájmech a vlivech. Proto přijímají finanční prostředky od vlád a mezinárodních institucí jen v omezené míře. Celosvětově činí soukromé dary přes 95 % veškerých příjmů organizace.“

Na to ve facebookové diskusi upozornila i Zdenka Puli: „Lékaři bez hranic jsou sice nezisková, avšak apolitická organizace, která si zakládá na skutečnosti, že si nebere finance od států, politických organizací nebo jiných skupin, které ovládají území. Proto můžou ošetřovat na problematickém území každého, kdo ošetření potřebuje, a nedostanou se tak do střetu zájmů,“ poučila ostatní a doporučila k tomu například zápisky z misí od chirurga J. Trachty „Tichý dech“.

„Naše týmy poskytují krizovou lékařskou pomoc obětem přírodních katastrof, epidemií, ozbrojených konfliktů či lidem vyloučeným ze zdravotní péče. Vždy tak činí v souladu s principy neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Pokud takovou práci někdo vnímá jako politickou, nebo dokonce stranickou, vypovídá to asi daleko více o něm než o nás,“ podotýká k tomu Tomáš Bendl.

Jak poznat politickou neziskovku, pane starosto?

Na sociální síti se starostův nápad se zákazem propagace „neziskovek“ nesetkal tedy pouze s podporou. Podle jedné z maminek, Jany Jankurové, měl spíše upozornit na to, že autor Bystrčník zřejmě účelově vydal dezinformaci.

„Tak toto je celé velice smutné. Autor, který se schovává za Bystrčník a záměrně nepravdivě před časem informoval, o čem tato akce opravdu vůbec je. Ano, pokud bych nevěděla, která bije, tak bych se také lekla. Aneb jak se záměrně šíří lži a dezinformace,“ a dále přemítá, zda to byla pouhá neznalost, ale spíše se kloní k účelovému poškození, což by podle ní mohli Lékaři bez hranic řešit i žalobou pro pomluvu.

Vypovídá o tom i veřejně projevená radost editora Bystrčníku Viktora Lošťáka, podle kterého bude mít celostátní publicita další přesah: „Tomáš Kratochvíl není jen starosta městské části, je také předsedou ČSSD v celém Brně. To může znamenat návrat socdem k tradičním voličům. Mix antiprogresivismu a konzervativních hodnot spolu se sociálními akcenty může ve volbách silně zamotat hlavu jiným stranám a hnutím. Dá se očekávat, že pokud lidem nabídnou dvě strany totéž, co se týče neomarxismu, zvolí si český volič spíše tu tradičnější a levicovější. Kdyby opravdu došlo ke změně kurzu sociální demokracie směrem ke kořenům, vyděsí to všechny progresivisty a aspirující hnutí budou muset hledat nové strategie,“ napsal v pondělí ráno na svém facebookovém profilu muž, který je mimo jiné také předsedou spolku Svoboda a síla.

Podle Lošťáka je dobrou zprávou, že Bystrc je první městská část v zemi, která „jasně, bez lavírování a kompromisů, vyhazuje politické neziskovky ze škol“. K tomu se nastartovala velmi obsáhlá diskuse k otázce, co je to politicky zaměřená neziskovka, viz náhled níže.

Zrušíme dějepis, ve kterém se mluví o komunistech?

Jak poznat, že charitativní organizace je „politicky zaměřená“, zajímalo i některé přispěvatele pod původním příspěvkem radničního usnesení na Bystrčníku, kde například uživatelka s nickem Milena Kofila přímo položila otázku: „Na základě čeho konkrétně, prosím, byli Lékaři bez hranic městskou částí v Bystrci kvalifikováni jako politická nezisková organizace? Děkuji za případné odpovědi.“

René Kawulok předpokládá, že se apolitičnost tedy bude týkat i zahajování školního roku starostou a místostarostou. „Nevím, proč se tam mají ukazovat,“ podotkl. „Kdo si trochu všímá, tak ho to nepřekvapí. Normální taktika – šířím strach a pak přináším řešení, jak vás před ním ochráním,“ zhodnotil Jan Holý, jak vidí politické strategie prvního muže Bystrce.

Učitelce Petře Zedníkové se nelíbily komentáře rodičů, kteří ve škole nebyli a nevědí, jak vše skutečně probíhalo: „Nikdo nikomu žádný názor nevnucoval... zkuste se zeptat žáků! Nikdo po nich kapesné nechtěl ani jim nevnucoval žádný názor. Prostřednictvím tohoto projektu šlo pouze o rozšíření všeobecného přehledu žáků. Pokud bychom se drželi vašeho názoru, tak nemůžeme učit ani třeba dějepis, ve kterém se mluví o komunistech, nebo výchovu k občanství, kde se mluví o obci a státu a politologii...,“ reagovala na výpady.

„Doneste 20 Kč pro komunistickou stranu ve Vietnamu.“

To, že se děti dozvědí, že je někde válka, že jinde lidé a děti hladovějí a je jim někdo ochoten pomáhat, podle Jankurové také není nic špatného. „Zvlášť když 70 procent dětí – bohužel i moje – ve školní jídelně jídlo často vyhazují,“ zdvihá varovný prst. Upozorňuje také, že sbírka, o které se dalo rodičům zprávou vědět před konáním akce, byla dobrovolná a peníze nešly na „lovení ekonomických migrantů, jak tu bylo záměrně napsáno“, dodává. Starosta ji prý tímto činem zklamal, byť si jej dosud vážila. „Místo toho, aby se na to podíval apoliticky a dlouhodobě úspěšnou akci podpořil anebo uvedl dezinformace na pravou míru, bojí se nejspíše o své křeslo. A proto raději řve na vedení školy a nakonec akci rovnou zakáže... smutné,“ uzavírá žena, jak podle ní Tomáš Kratochvíl prokaučoval příležitost.

Anketa

Byl Václav Klaus st. dobrý prezident?

35%
65%
hlasovalo: 11791 lidí

Všechny ale nepřesvědčila. „Každopádně můj názor, že tyto akce nepatří do školy, to nemění. To je jako za mých mladých let: děti, doneste 20 Kčs, ve Vietnamu zakládají komunistickou stranu,“ odepsal jí Michael Piskor. „Vy jste měla iluze o člověku, který zcela vážně naháněl politické body na boji proti vybudování mešity v Bystrci?“ adresoval jí pro změnu řečnickou otázku Lumi Sinivuokko.

Lékaři bez hranic podle svého mluvčího Tomáše Bendla rozhodně nepomáhají s „převozem uprchlíků do zemí Evropy“. „Naše záchranné operace ve Středozemním moři existují proto, že se zde bavíme o jedné z nejsmrtelnějších uprchlických tras dneška,“ zdůrazňuje s tím, že jenom od ledna tam zemřelo přes 700 žen, mužů i dětí. „Náš postoj je zkrátka nezavírat oči před utrpením druhých,“ uzavírá myšlenku, prostřednictvím které lékaři praktikují to, co slíbili složením Hippokratovy přísahy.

Jaký je „verdikt“ školní inspekce?

Redakce požádala o posouzení Českou školní inspekci. Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce, nejdříve objasnil, jak chápat ustanovení § 32 odst. 1 školského zákona, kde je výslovně uvedeno, že ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace. Dále upozornil, že problematika sdružování v politických stranách a politických hnutích je upravena také  v zákoně o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (č. 424/1999 Sb.).

„Nezisková organizace není politickou stranou ani politickým hnutím ve smyslu zákona č. 424/1999 Sb. Je však nepřípustné, aby nezisková organizace propagovala na půdě školy či školského zařízení jakoukoli politickou stranu nebo politické hnutí. Takto je potřeba se na to dívat,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Ondřej Andrys. Pokud tedy charitativní uskupení nelobbovalo za žádné konkrétní politiky či jejich partaj, nelze mluvit o politicky zaměřené akci.

Druhá věc, kterou je potřeba se v kauze zabývat, je oprávněnost jakéhokoli zákazu – vyslovení nesouhlasu – ze strany městských radních vůči školám a také to, zda mohou za neuposlechnutí nějak ředitele škol postihovat.

Náměstek Andrys k tomu konstatuje, že ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, nestanovuje-li zákon jinak, rozhoduje ředitel školy. Důležitá je proto zásada, že pokud zákon – ať již školský nebo jiný – vůbec neřeší určitou otázku, je v této věci příslušný vždy ředitel školy nebo školského zařízení. „Jiné orgány nebo subjekty – především zřizovatel školy nebo školského zařízení, školská rada či pedagogická rada – mají v oblasti poskytování vzdělávání a školských služeb podle školského zákona pouze ty kompetence a oprávnění, která jim jsou výslovně svěřena zákonem,“ vymezuje mantinely obou stran.

Vztah mezi ředitelem a zřizovatelem je tedy v našem právním systému posílen ve prospěch ředitele školy, který ale zároveň nese odpovědnost. Z toho také podle náměstka vyplývá (ne)postižitelnost možného neuposlechnutí politiků: „Vzhledem k tomu, že zřizovatel není oprávněn zakazovat něco nad rámec svých kompetencí svěřených mu právními předpisy, není možné ani za takové nedodržení ‚zákazu‘, který byl vydán v rozporu s právními předpisy, ředitele školy ‚trestat‘.“

Něco jiného ale podle jeho doplňujících slov nastane, pokud se zřizovatel se svými školami například na společné poradě na nějakém postupu domluví, ředitel školy tuto domluvu akceptuje a ze své pozice o daných záležitostech rozhoduje. „Pak tak ale činí na základě svých rozhodovacích pravomocí a jakoby sám za sebe. Není ale možné, aby mu zřizovatel v tomto směru něco direktivně, natož pod pohrůžkou nějaké sankce, určoval,“ dovysvětlil Ondřej Andrys z České školní inspekce.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Promořené Chebsko: Stříhá se u známých. Sousedi bonzují. „Stát na mě kálí!“ A strašlivá slova od bývalé zdravotní sestry. O čem se radši nemluví?

20:51 Promořené Chebsko: Stříhá se u známých. Sousedi bonzují. „Stát na mě kálí!“ A strašlivá slova od bývalé zdravotní sestry. O čem se radši nemluví?

Naše minipříběhy z Chebska jsou možná banální, ale pro tuto dobu typické. Paní B., která má kadeřnic…