Ve zprávě Amnesty International se o ČR píše například: „Vysocí vládní představitelé včetně prezidenta se vyjadřovali xenofobně o uprchlících a migrantech. Během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla uprchlíky k tomu, aby se vyhnuli České republice.“ Dále Amnesty International vadí, že Česká republika pokračovala ve vývozu zbraní do zemí, kde existuje značné riziko, „že tyto zbraně mohou být použity k páchání nebo umožnění závažného porušování lidských práv, včetně protiprávního použití síly proti protestujícím nebo opozičním skupinám.“ A v květnu na brněnském zbrojařském veletrhu prý prezident Zeman uvedl, že český zbrojní průmysl potřebuje „vyvážet globálně“. Podle AI tím údajně popřel fakt, že země má odpovědnost zabránit zpětnému vývozu jejího materiálu do zemí, které nejsou bezpečné.
Dále se zpráva věnuje problémům s Romy. „V květnu komisař Evropské rady pro lidská práva naléhavě žádal české úřady, aby odstranily vepřín z místa bývalého nacistického koncentračního tábora v Letech u Písku. Většinu obětí tam tvořili Romové. Zatímco oceňoval úsilí vlády zakoupit pozemek, komisař byl zároveň znepokojen délkou procesu a opakovaným selháním vlády ohledně odstranění vepřína a vytvoření památníku.“ A v červenci vláda zveřejnila údaje, ze kterých vyplynulo, že více než 24 % romských žáků je nadále vzděláváno v etnicky segregovaných školách, což Amnesty International považuje za problém.
Jako první se moderátor ČT Pařízkové ptal, zda je ve zprávě něco zásadního, co by stálo za to zmínit. Podle Pařízkové se změnil boj za práva žen a i boj žen, tedy aktivistek, které se „bijí za svoje práva“. Ženy se prý již nebojí zvednout hlas a jít do ulic, nečekají, co s jejich právy vymyslí politici. Česká republika podle Pařízkové ve zprávě „naštěstí“ není, nicméně jsou v ní naši sousedé, Polsko a Maďarsko. „Hlavně kvůli přístupu k uprchlíkům a hlavně také kvůli fenoménu, který je v celé Evropě a může se dotýkat i nás, a to je zužující se prostor pro občanskou společnost,“ vysvětlila Pařízková výhrady organizace Amnesty International proti některým státům a zmínila konkrétně justiční zákony a potírání neziskových organizací. Česká republika by se podle ní měla mít na pozoru.
Moderátor se pak věnoval České republice. Zmínil, že například romské děti jsou vylučovány z hlavního vzdělávacího proudu, což je prý problém, který se v Čechách řeší již deset let. Pařízková v souvislosti s tím zmínila zákon o inkluzi a následně uvedla, že romské děti jsou ve zvláštních školách zastoupeny pouze o 1 % méně než před dvěma roky. A zaznělo i, že podle nové vyhlášky by mohlo dojít „ke kroku zpátky“ a mohly by se udržovat segregované romské školy. Prý stále platí upozornění z EU: „Pozor, diskriminujete děti ve vzdělání, dělejte s tím něco.“ ČR údajně dělá, nicméně neziskovky podle Pařízkové musí hlídat, zda se něco děje a tím správným směrem.
Fotogalerie: - Usnesení o migrantech
Jako třetí téma zazněla migrace. V České republice podle ní stále platí to samé: „Odmítáme kvóty, na základě kvót jsme přijali jen 12 lidí, teď jsme právě odmítli globální pakt o migraci, a hlavně je tu stále ten fakt, že zájemců o azyl nebo nějakou formu mezinárodní ochrany je u nás za rok přibližně 1400. Máme přijímací i pobytová zařízení prázdná, máme lidi, kteří to umí, jsou na to vyškoleni, máme know-how, máme možnosti, jsme řekněme bohatá země, a potom se tady bavíme, neřkuli handrkujeme několik měsíců o tom, jestli solidárně pomůžeme nějakým syrským sirotkům, nebo ne. A to si myslím, že je pořád to gró toho problému, projevení té solidarity, nějaká ta obava z jakéhokoliv vstřícného kroku.“ Pařízková pak opět zmínila Maďarsko, kde jsou prý lidé kriminalizováni za projevení solidarity. „K tomuhle my snad, proboha, nemůžeme dospět. Nechceme,“ zakončila mluvčí Amnesty International Martina Pařízková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
