„Barnevernet tvrdí, že k odebírání dětí dochází jen v krajních případech a je to poslední možnost. Ve čtvrtině případů šlo o děti žijící v Norsku,“ prozradil. „Pracovníci instituce se zodpovídají úřadu, který lze přirovnat k českému hejtmanství,“ doplnil publicista.

Některým Norům se postup úřadu nelíbí, ale bojí se ozvat, aby nebyli obviněni z toho, že porušují nepsaná pravidla. Okolí by se k nim pak chovalo podstatně chladněji. Rodičům se například nelíbí, že podnět na Barnevernet mohou podat např. trenér nebo učitel a v některých případech může být této možnosti zneužito.