Energetické štítky budou muset zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách nebo při jejich přestavbách a také při pronájmu nebo prodeji jednotlivých bytů.
Zavádění štítků na již existujících budovách bude postupné. Podle velikosti budov se budou označovat štítky v období od roku 2015 do roku 2019. Administrativní budovy i bytové domy s tzv. energeticky vztažnou plochou větší než 1500 metrů čtverečních přijdou na řadu jako první. O dva roky později dopadne tato povinnost na budovy nad 1000 metrů a od roku 2019 na budovy do 1000 metrů čtverečních zákonem stanovené plochy.
Požadavky na snižování energetické náročnosti budov se ale nebudou týkat například kostelů, malých staveb, kulturních památek nebo například průmyslových provozů. Výjimkou budou mít také rekreační stavby.
Padesátitisícové pokuty
Novela zákona počítá i s tresty. Pokud například majitel bytu nepředá kupujícímu ještě před prodejem kopii energetického průkazu, bude mu hrozit až padesátitisícová pokuta.
Odborníci očekávají, že štítkování může přinést problémy například u majitelů, kteří nemají ke svým nemovitostem všechnu stavební dokumentaci. Upozorňují také, že majitelé nemovitostí náklady na energetické označení zřejmě promítnou do nájmů či prodejních cen.
Nad novelou dnes vyjádřil rozpaky zpravodaj k novele a předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Poznamenal, že poslancům nezbývá nic jiného, než směrnici prosadit do českého právního řádu. "A kdybych vám měl říct diplomaticky, co si o té normě myslím, tak bych řekl, že je nadbytečná a že to je trochu pitomost," prohlásil od řečnického pultu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: aš, čtk
