Podle Lidových novin si centrální banka v předchozích letech vybudovala ve státě silné postavení a zejména ve vztahu k Evropské unii její vliv výrazně přesahoval zákonem svěřenou roli strážce měny. Často to prý byl právě Miroslav Singer, nikoliv Petr Nečas, kdo rozhodoval, jaká pozice se bude hájit na jednání v Bruselu.

Když se například jednalo o celoevropském dohledu nad bankami, začala ČNB požadovat posílení svých pravomocí a vláda ji v tom podpořila. I Miroslav Kalousek dnes vzpomíná: „Miroslav Singer na tom tehdy trval.“