Podle listu ležel v archivu Newyorské univerzity desítky let spis vzpomínek na chvíle, kdy byl v březnu 1948 pod okny Černínského paláce nalezen mrtvý ministr zahraničí Jan Masaryk. Jejich autorem byl vlivný poválečný kancléř prezidenta Edvarda Beneše Jaromír Smutný, který se do Masarykova bytu dostal bezprostředně po jeho podivné smrti.

Kancléř prezidenta Beneše sepsal vzpomínky na smrt Jana Masaryka před 60 lety. Vyvrací, že by skočil z okna dobrovolně. Svědectví Jaromíra Smutného byla dosud ukrytá v americkém archivu.

Komunisté tvrdili, že šlo o sebevraždu

Mrtvé tělo Jana Masaryka nalezli za rozbřesku 10 . března 1948 dva topiči na dlažbě nádvoří Černínského paláce v Praze. Zatímco komunistický režim přesvědčoval národ, že populární politik skokem z okna spáchal sebevraždu, po roce 1989 se experti přiklonili k verzi, že byl z okna vyhozen či ke skoku donucen násilím.

Smutný se o smrti přítele dozvěděl z telefonátu šéfa protokolu ministerstva zahraničí, který hlásil, že „Jan Masaryk spáchal sebevraždu“. Okamžitě dorazil do Černínského paláce, kde již operovali dva vysocí komunističtí pohlaváři – ministr vnitra Václav Nosek a státní tajemník na ministerstvu a následně i Masarykův nástupce Vladimír Clementis.

„Zprvu se také přikláněl k sebevraždě. V bytě však nesetrval dlouho a vyrazil do Sezimova Ústí za Benešem. Již cestou však začal pochybovat, zejména kvůli okamžitému kategorickému tvrzení Noska o sebevraždě, byť bylo jen pár hodin po nálezu těla, a posléze také kvůli tomu, s jakou rychlostí se konala pitva. Navíc bez přítomnosti Masarykova osobního lékaře,“ popisuje ostravský historik Pavel Carbol, který Smutného vzpomínky ze Spojených států získal.