Murček začal řídit Vojenskou policii v polovině února poté, co z jejího čela ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) odvolal Pavla Kříže. Své rozhodnutí tehdy ministr zdůvodnil dlouhodobou nespokojeností se situací uvnitř Vojenské policie a manažerským selháním Kříže.
Murček (54) dnes řekl, že je v armádě od 15 let, působil především u tankistů. K Vojenské policii přišel v roce 1993. Byl v pěti zahraničních misích na území bývalé Jugoslávie, Iráku a v Afghánistánu.
Poslancům dnes řekl, že ví, co Vojenskou policii v uplynulé době trápilo. Při řešení situace chce využít své pětadvacetileté zkušenosti u VP. Řekl, že chce u této složky obnovit „standardní systém velení a řízení“. Povinnosti některých lidí se podle něj u VP přenášely na jiné. „Tím pádem nebylo jasné, kdo za tu věc zodpovídá a jaké má povinnosti a práva,“ podotkl. Odmítl ale, že by byla VP v rozkladu.
„Začal jsem řešit některé věci v personální oblasti, potvrdil jsem velitele do jejich pozic, dozvěděli se, dokdy mají závazek, dokdy a na jakých pozicích budou sloužit. Myslím si, že tím jsem trochu uklidnil situaci,“ řekl. V úterý jmenoval nového náčelníka štábu Vojenské policie, stal se jím Stanislav Grulich, ve funkci nahradil Dušana Švandrlíka, kterému v létě končí v armádě závazek. Murček také plánuje seznámit ministra s návrhem svého zástupce. Konkrétní být před jednáním s Metnarem nechtěl.
Murček pravomoci kriminální služby v trestněprávní oblasti rozšiřovat neplánuje. Naopak by se podle něj měla rozšířit působnost dopravně-pořádkové a ochranné služby na státní podniky, které zřizuje Ministerstvo obrany. Novelizovat by se proto měl zákon o Vojenské policii. Rád by také Vojenské policii zajistil působnost vůči cizím vojákům, kteří se například přesouvají přes české území. Nyní ji mají pouze uvnitř vojenských posádek.
Problém Vojenské police vidí u dopravně-pořádkové služby, která podle něj nemá dostatek lidí na efektivní plnění úkolů. Chce se proto zaměřit na efektivní strukturu a dostatečný počet lidí. Do roku 2030 by se podle něj měla Vojenská policie rozšířit asi o 230 služebních míst. V příštím roce počítá s příchodem 30 nových vojenských policistů, v roce 2021 s téměř 50 a v roce 2022 se 30 posilami. Nyní má Vojenská policie zhruba 1 300 příslušníků.
Vojenská police byla zřízena v roce 1991. V jejím čele stojí náčelník, který je přímo podřízen ministrovi obrany. Na starosti má policejní ochranu ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany. Od roku 2016 získala pravomoc samostatně vyšetřovat některé trestné činy související s armádou nebo Ministerstvem obrany. Teď například prověřuje okolnosti mnohamiliardových vojenských zakázek na nákup mobilních radarů MADR nebo víceúčelových vrtulníků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
