O Romech u Jílkové: Komunistický neřád. Smějí se dívce, že když bude chytrá, nedostane dávky

20.09.2013 6:21

Na konci srpna prošly několika městy České republiky protiromské pochody. Neúčastnili se jich jen radikálové, mezi lidmi šli i senioři nebo rodiny s dětmi. Problém podle romských aktivistů začíná nabývat na síle – hází se do jednoho pytle. V pořadu Máte slovo na ČT kolem tématu vznikla ostrá diskuse.

O Romech u Jílkové: Komunistický neřád. Smějí se dívce, že když bude chytrá, nedostane dávky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

„Jsou zde i Romové, kteří přispívají více než lidé z majority,“ uvedl v pořadu romský podnikatel Julius Lévay. Podle něj se akorát hází do jednoho pytle, přitom jsme si po sametové revoluci říkali, že to už nikdy dělat nebudeme. „Česká společnost se nevypořádala s komunistickým neřádem,“ prohlásil.

Proti němu však stála i opozice, včetně invalidní důchodkyně, která popsala zase své zkušenosti. Sama má prý mezi přáteli Romy, jedna dívka k ní například chodí na doučování. „Ostatní děti se jí smějí, že když bude chytrá, nedostane dávky,“ popisovala. „Když přijde Rom na úřad, sociální úřad, tak umí křičet,“ zmínila často skloňovaný problém – dávky.

Na to se ozval Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě. Podle něj je například v Brně kolem pěti nevládních institucí, které se o Romy starají, a tak zde nejsou problémy. „Neznám tam jediný případ, že by tam někdo přišel a řval, že to musí dostat,“ odmítal Holomek.

Za přehnané dávky nemohou Romové, ale úředníci

Zde se ho zastal Martin Šimáček z vládní Agentury pro sociální začleňování. Je prý nesmysl, že by Romové dostávali přehnané dávky. „Jestliže jsou dávky vypláceny špatně, tak za to může úředník,“ vysvětloval. Ukázal na konkrétní příklad „legendy“. Někteří Romové si prý jezdí pro dávky v moderních a drahých autech. „Pravděpodobně se to stalo, možná se to stalo vícekrát, ale je to věcí toho daného úředníka, aby si to zjistil a dávky odebral,“ stál si za svým Šimáček.

V médiích se prý totiž podobné negativní věci zveličují, podpořil ho i mladý Rom v publiku. Sám má práci a jen jednou byl nezaměstnaný a musel na úřad práce. „Byl jsem jen jednou a nedostal jsem ani korunu,“ uvedl.

„Ještě pořád budete říkat, že Romové nechtějí pracovat?“ zapojila se i mladá dívka se svým životním příběhem. Její rodiče, Romové, vždy pracovali – otec na šachtě a matka na poště. Ona sama má také zaměstnání, ale o pracujících Romech se neinformuje.

„Mě uráží, když někdo říká, že Romové nechtějí dělat,“ podpořil ji i Holomek z nevládní organizace. Neukázal však na úředníky jako lidé před ním, ale na nejvyšší vedení státu. „To, že je tady špatně nastavený sociální systém, za to nese vinu vláda,“ míní.

To je na jednu stranu pravda, starostka Duchcova Jitka Bártová však nesmlouvavě ukázala i mezi lidi. Problémy a nedávné pochody jsou způsobeny špatným soužitím a problémy hlavně ze strany Romů, alespoň co má z vlastní zkušenosti. Když se pak „hází do jednoho pytle“, nechápe rozhořčené reakce pracujících. „Tohle přece žádného slušného Roma nemůže urazit,“ míní starostka a zobecňování přirovnala ke vtipům o blondýnkách.

Ke konci pořadu se ozval i sám obyvatel obce Duchcov, sedící v publiku. Reagoval na dřívější poznámku Karla Holomka, jak to, že nikomu nevadí 80 tisíc lidí z většinové společnosti, kteří také nelegálně pobírají dávky.

„Musíte se podívat na procentuálnost cikánů v ČR a procentuálnost Čechů v ČR,“ uvedl s tím, že když se srovná tento poměr, je více Romů, kteří nepracují, než Čechů.

Nebál se ani ukázat na důvod, proč lidé v Duchcově pochodovali. „Šli do ulic, aby vyjádřili nespokojení nad tím, jak v Duchcově žije cikánská komunita,“ popisoval s tím, že tito lidé neodmítali Romy jako celek, ale pouze ty, kteří v jejich obci nedokážou žít jako ostatní.

„Já jsem zažil ten pochod v Duchcově a musím říct… Já jsem tam viděl nápisy: Vy sem nepatříte, táhněte do svých ulic. To měli cikáni vyvěšené na svých plotech,“ dodal. Tato jeho slova vyústila v hádku s ostatními lidmi ve studiu.

Diskusi pak utnul Holomek ze Společenství Romů na Moravě. „Dokud se budeme rozlišovat na Čechy a Romy, tak tady nikdy nebude pořádek,“ uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…