Sněmovna nedávno schválila novelu zákona o ochraně přírody, který se dotýká i Šumavy. Je to dobrá novela? Ve studiu České televize se nad touto otázkou střetli ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Zahradník, ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený, starosta obce Modrava Antonín Schubert, ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh a spolumajitel penzionu na Šumavě Martin Leiš.
Podle Schuberta je novela zákona o ochraně přírody totálně špatně. „Je to dokument o rezervaci, o zpřísnění už tak dost přísných podmínek. Ta novela říká, že můžete chodit jen po stezkách, které vám možná vyznačíme. Pak vám taky možná zbouráme budovy, které tam stojí. Tak proč tam nežít ve stanech, když ten les sežere kůrovec a bude z toho savana. Proč bychom tam nežili jako indiáni v rezervaci,“ rozčílil se starosta Modravy.
„Tak já jsem rád, že jsme začali s humorem,“ usmíval se Brabec. Když se podíváme do novely zákona, rozhodně není pravda, že by ze Šumavy byla indiánská rezervace. Zdá se mu, že na správu národního parku už se dnes hází kdeco. „Je sucho? Ve světě za to může klimatická změna, ale na Šumavě za to může správa národního parku,“ přidal úsměvný příklad ministr.
Poslanec Zahradník se následně rozčílil, že o Šumavě rozhodovali Pražáci, kteří v regionu nežijí. „Rozhodli to, obrazně řečeno, Pražáci, kteří na Šumavě nežijí a jezdí tam tak maximálně na víkend,“ zlobil se před kamerami Zahradník. „Vy jste to rozhodli, aniž jste dovolili lidem, kteří tam žijí, předložit připomínky,“ zuřil Zahradník. „Například nám vadí to, že ze zákona bude polovina Šumavy divočina,“ pálil dál poslanec.
RNDr. Jan Zahradník
V publiku si okamžitě vzal slovo herec Petr Vacek známý třeba ze seriálu Ulice, kterému se prý nelíbí, jak se o Šumavě lže. Mnozí politici mluví o tom, jak Šumava umírá, potoky vysychají a nastává katastrofa, obrátil se Vacek kriticky na skupinu kolem Zahradníka. Právě on a jemu podobní prý kolem Šumavy mlží. „Mě jako občana štve, že politici nerespektují vědce, vadí mi řeči třeba o tom, že vysychají prameny Vltavy,“ rozohňoval se herec.
ReproFoto: ČT
Ministr Brabec pro dokreslení situace zmínil i jméno současného prezidenta Zemana. „Miloš Kužvart jako ministr životního prostředí hovořil až o 50 procentech bezzásahové oblasti v roce 2030,“ připomněl člen vlády. Brabec počítá s rozšířením bezzásahové zóny maximálně na 25 procent.
Ing. Miloš Zeman
Podle Brabce Šumavu netrápí ani tak kůrovec jako spíš sucho, což je mnohem hrozivější problém. „Já, vážení, poslední rok si připadám jako obchodník s vodou. Vážení přátelé, Česká republika vysychá, protože klimatická změna probíhá mnohem rychleji, než jsme mysleli. S tím kůrovcem to souvisí jen velmi málo,“ pozvedl varovně hlas ministr. Chtěl ještě pokračovat, a aby mu snad moderátorka Jílková nesebrala slovo, se smíchem podotkl, že „tady, co si člověk neurve, to nemá“.
„Ten problém je prostě v tom, že Česká republika vysychá. Pokud na Šumavě napadá desetina sněhu, co za (spisovatele) Klostermanna, kdy napadly i čtyři metry sněhu a rozmrzalo to postupně,“ hrozil ministr s tím, že dnes padá na Šumavě významně méně sněhu. Ve vysílání však také nabídl možné řešení problému – v podobě uzavření mokřadů, resp. meliorací. „Já vám řeknu, čím se dá udržet nejvíc vody v národním parku. Kdyby se uzavřely tisíce hektarů meliorací, které udrží obrovské množství vody, tak to bude fungovat jako velká houba,“ vysvětlil ministr. Prozradil také, že postupně k tomuto uzavírání také dochází.
Podle Koželouha máme přece národní parky od toho, abychom chránili přírodu, za kterou se jezdí dívat turisté. Přírodu proto má smysl chránit. V zákoně je však také stanoveno, že na 15 let se nebude nic měnit, uvidí se, jak si s tím příroda sama poradí.
Kde je problém? Vždyť lidé na Šumavě mají víc peněz než v Brně
Zahradník kontroval, že ministr Brabec v Senátu na dotaz kolegy Miloše Vystrčila (ODS) přiznal, že oblast bezzásahových zón se postupně rozšíří na polovinu parku, což v konečném důsledku může vést k tomu, že až přijde další kůrovcová kalamita, hrozí smrt až poloviny parku. Z publika také zazněl názor, že se lidé kvůli zákonu v podstatě vracejí do doby neolitu. „Pokud jsou v tom zákoně podmínky takové, jaké jsou, tak se vracíme do období neolitu,“ varovala dáma sledující debatu z publika.
„A nemá se taky v národním parku chránit kulturní dědictví? Vždyť ta Šumava je plná kulturního dědictví,“ přisadil si ještě Schubert. Pavel Hubený okamžitě oponoval, že kulturní dědictví je jistě důležité, ale teď některé polorozpadlé budovy po vyhnaných Němcích zarůstají přírodou a ředitel parku to považuje za přirozený koloběh. Tak zkrátka získává příroda navrch.
Podle Schuberta sice možná získává příroda navrch, jenže klesá počet turistů, kteří se jezdí do národního parku dívat na Šumavu. Z publika však zazněly i opačné názory. Počty turistů v obcích na Šumavě rozhodně neklesají. Obyvatelům některých dotčených obcí se naopak zdá, že takřka praskají ve švech.
V jednu chvíli se ovšem přihlásil vystudovaný zoolog sedící v publiku a jen nechápavě kroutil hlavou. „Víte, já jsem se ve studii Karlovy Univerzity dočetl, že kapitační platby na hlavu jsou v obcích na Šumavě vyšší než v Brně,“ poznamenal pan zoolog. Nějak tedy nemůže pochopit, v čem tkví ono utrpení utlačovaných obcí na Šumavě.
Majitel penzionu pan Leiš se pokusil mu to vysvětlit. „Víte, k čemu jsou vám peníze, když se vám mění územní plán a vy v podstatě nemáte ty peníze kam investovat,“ podotkl spolumajitel penzionu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
