O tom Rosí v Newsroomu nepípne, to jim vyhovuje. Žantovský o mediální radě a sudeťáckém metálu od Posselta

19.06.2021 7:47 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Přijmout nejvyšší vyznamenání Sudetoněmeckého krajanského sdružení se dá přirovnat k tomu, když za německé okupace přebírali významní kolaboranti protektorátní orlici. Petr Žantovský je konsternován tím, že nenašel v mainstreamových médiích jedinou pohoršenou reakci nad exministrem Danielem Hermanem, kterého tímto metálem už za měsíc ověsí Bernd Posselt. V přehledu mediálních zajímavostí se zaměří na hlavního stratéga blokování volby televizních radních Jana Bartoška, jenž si ovšem zapomněl přečíst zákon o České televizi.

O tom Rosí v Newsroomu nepípne, to jim vyhovuje. Žantovský o mediální radě a sudeťáckém metálu od Posselta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Středeční informací Novinek, že exministr kultury Daniel Herman převezme nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání, startuje pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Jak víme, pan Herman, ještě jako ministr kultury, byl v roce 2016 jako první člen české vlády účasten na sudetoněmeckém sjezdu a oslovil tam potomky nacistů slovy ‚milí krajané‘. Velmi si tam s těmi pány Posselty a dalšími notoval. Bylo by dobré připomenout, že sudetoněmecký landsmančaft celá ta léta své existence neusiluje o nic menšího než o návrat ke svým majetkům nebo finanční vyrovnání za své majetky. Dokonce za ně na nejvyšší evropsko-unijní úrovni lobboval evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen, který byl v Praze před naším vstupem do Unie lobbovat a vyčíslil sudetoněmecké nároky v tehdejších cenách na 300 miliard korun, což v té době činilo téměř polovinu státního rozpočtu České republiky,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Vadí vám, že se Jaromír Jágr nechce nechat naočkovat proti covidu-19, protože prý má dostatek protilátek?

5%
88%
hlasovalo: 13256 lidí

Verheugen tehdy vyhrožoval, že zablokuje vstup Česka do Evropské unie, když na to nepřistoupíme. „Musím říct, že mi je tak trošku líto, že nedodržel slib, ale to už sem nepatří. Každopádně to úsilí o majetkové ‚narovnání‘ trvá už desítky let a někde v pozadí za tím je takový zčásti historický emocionální kontext, že části území, ze kterých byli nacisté po válce odsunuti na základě dohod mocností na Jaltě a v Postupimi, skutečně dlouhá léta, ba staletí, obývali. Ale to, že byli odsunuti, si způsobili sami tím, že přijali před druhou světovou válkou říšskoněmecké občanství. Tím se vzdali občanství českého, čili to nebyli čeští občané, byli to občané německé říše a jako takoví byli potom pochopitelně po právu odsunuti na základě Benešových dekretů. Tolik pro historické osvěžení paměti, s kým se naši vysocí funkcionáři miliskují a od koho přebírají ceny a vyznamenání,“ upozorňuje mediální analytik.

Hermanův sudeťácký metál připomněl protektorátní orlici

V sobotu 17. července bude tedy Daniel Herman dekorován Berndem Posseltem, šéfem sudetoněmeckého krajanského sdružení, nejvyšším metálem této organizace. „Urážkou nejenom Česka, ale i většiny evropských zemí, je, že tuto cenu pojmenovali ‚Evropská cena Karla IV.‘ To je nevídaný cynismus se záměrem, aby se prezentovali v pozitivním duchu. Přitom když posloucháme projevy pánů Posseltů, nemůžeme zůstat na pochybách, o co jim doopravdy jde. A od takto zájmové organizace, která usiluje o blaho své, nikoli o blaho naší země, přijmout její nejvyšší vyznamenání, je nehoráznost, za kterou by pan Herman měl v budoucnu zaplatit jakoukoli politickou kariérou. To je – nechci teď používat silná slova jako vlastizrada, to má svůj právní obsah – jako, když za německé okupace přebírali významní kolaboranti protektorátní orlici. To není od této situace příliš daleko. Snaha sudeťáků domoci se zpátky svého vlivu, území a majetku není nic nového, jede tu celá ta léta od roku ‘89. Jsem však konsternován tím, že jsem nenašel v mainstreamových médiích jedinou pohoršenou reakci,“ přiznává Petr Žantovský.

Udivilo ho, že nenašel ani slovo o tom, co je sudetoněmecký landsmančaft zač, jaké má dějiny, co kdy hlásal Franz Josef Strauss, předseda CSU, který nad ním držel ochrannou ruku. „To v našich médiích nenajdeme, pouze v nich najdeme pomalu aplaudovaného Hermana, že dostane sudetoněmecké vyznamenání. Veřejnosti možná uniklo, a já jsem rád, že to aspoň v té souvislosti připomněla ČTK, že tuto cenu v minulosti převzal také Petr Uhl. To je bizarní už z toho důvodu, že Petr Uhl si hraje celoživotně na velmi radikálního levičáka, začínal dokonce v 60. letech na bázi různých maoistických, trockistických a postanarchistických teorií a praktik. A tento ortodoxní levičák přebral vyznamenání od sudetoněmeckých – jak to říkával – revanšistů, tedy od lidí, co usilovali o naprosto něco jiného. Je vidět, že tady samozřejmě jde o získání politických spojenců a takové té páté kolony v tom našem záhumenku. A o to je to odpornější, že se naši novináři nebyli schopni tomu postavit a informovat o tom trošku objektivně,“ míní mediální odborník.

Jde o to, udržet tvárného Dvořáka v čele ČT za každou cenu

Ve středu se měla uskutečnit volba čtyř nových členů Rady České televize, ale „hlavní stratég“ blokování volby televizních radních Jan Bartošek znovu dosáhl svého. „Pro Seznam Zprávy poskytl minulou neděli rozhovor pan poslanec Bartošek, který prý prosazuje zvolení Jefima Fištejna a Karla Nováka, což jsou celkem kompetentní kandidáti, ale nevím, jaké mají a s kým zákulisní dohody. Na jeho odpovědích zaujme, jak ostentativně a zcela brutálně se netají tím, že budou obstruovat, dokud nedostanou to svoje. To samo o sobě je docela drzost a není to hodné ústavního činitele. Z rozhovoru je zřejmé, o co vůbec jde. Cituji: ‚V patnáctičlenné radě je od května obsazeno pouze jedenáct míst. Tím se snížila pravděpodobnost brzkého odvolání nynějšího šéfa ČT Petra Dvořáka, pro které by muselo hlasovat aspoň deset členů‘. O to jde, udržet Dvořáka ve funkci za každou cenu, protože Dvořák se zřejmě lidem, jako je Bartošek nebo další z uskupení SPOLU či Pirátů, jeví jako tvárnější ředitel,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Šéf lidoveckých poslanců zřejmě považuje za jednodušší mít ředitele České televize na své straně než proti sobě. „Na těch lidech je patrná jistá nervozita, že nebudou vládnout České televizi tak, jak by rádi. A Bartošek je tak explicitně upřímný a transparentní, že se na několika místech přiznává. Například: ‚Jsem přesvědčen že ANO, SPD a KSČM tam mají dostatečné množství lidí. Teď je důležité, aby tam nominovaly naše strany.‘ Míní tím koalici SPOLU a Piráty se STAN. Dále přiznává, že by bylo lepší, kdyby kandidáty do mediálních rad nominovaly rovnou politické strany místo občanských sdružení. Několikrát zmiňuje, že jde o to, aby jejich politické strany měly vliv na to, co se děje v Radě ČT. Zřejmě si nepřečetl zákon č. 483//91 Sb. o České televizi, kde se činnost Rady upravuje mimo jiné v paragrafech 4 a 5. V odstavci 2 se píše: ‚Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy‘,“ cituje mediální analytik důležité ustanovení.

Bartošek by rád dostal mediální rady pod kontrolu politiků

Hned ale připomíná, že tuto větu dostali před dvaceti lety do zákona stávkující redaktoři z Kavčích hor. „Mimochodem jedním z nich byl také Karel Novák, jehož volbou a volbou pana Fištejna podmiňuje pan Bartošek konec obstrukcí. Do tzv. krize v ČT na přelomu let 2000 a 2001 volba do Rady ČT i Rady ČRo probíhala stejným mechanismem jako nyní do Rady ČTK a do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Politické strany účastné v Poslanecké sněmovně nominují své kandidáty a snaží se, aby obsazení v radách zhruba odpovídalo poměrnému obsazení Sněmovny. V žádné ze dvou těchto rad to dnes ovšem úplně neodpovídá. Například v Radě ČTK nemáme komunistu, máme tam jednoho sociálního demokrata, jednu členku SPD, jednu pirátku, jednu ódéesačku a tři lidi za ANO. V Radě pro rozhlasové a televizní vysílání je nerovnoměrnost obsazení ještě horší. Ta je dána tím, že se v předchozích dvojích volbách výrazně změnila politická mapa České republiky, a tak třeba ANO tam má poměrně nízké zastoupení,“ poukazuje Petr Žantovský.

Ing. Jan Bartošek

  • KDU-ČSL
  • Místopředseda KDU-ČSL
  • místopředseda PS PČR

Anketa

Má naše armáda nakoupit nová bojová vozidla pěchoty (BVP) za 52 miliard?

4%
94%
hlasovalo: 8565 lidí
Do Rady ČT se jako ústupek stávkujícím, kteří tvrdili, že je nutné ji odpolitizovat, už dvacet let volí z kandidátů občanské společnosti, nikoli z politických nominantů.  „Poslanecká sněmovna se tehdy tolik polekala našich slavných redaktorů, kteří údajně mají nějaký vliv na něco, aspoň si to stále ještě někteří naši politici naivně myslí, a poklekli před redaktory, poslechli je a změnili ad hoc zákon na míru jejich momentálním požadavkům. A najednou nám člen KDU-ČSL pan Bartošek říká, že bychom se měli bavit o tom, aby se to vrátilo k původnímu modelu, aby strany měly na nominaci i výběr větší vliv. Přitom v paragrafu 5 zákona o ČT stojí: ‚Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.‘ To je rovněž důležitá věta. Vždyť pan Bartošek volá po tom, aby členové, které tam jejich skupina stran nanominuje, vystupovali a působili ve prospěch jejich skupinových zájmů,“ poznamenává mediální odborník.

„Zásadoví“ lidovci chtějí volit opačně, než si kdysi vymohli

Jinak by to nedávalo smysl a jinak by se lidovec Bartošek nemusel angažovat a mařit volbu radních. „V tuto chvíli asi nemá jinou politickou agendu, a tato je populární a předvolebně šmakovná, tak se do toho pustil. Ještě dodám, že v televizní krizi hráli významnou roli lidé, kteří působili ve stranách, za které teď v této věci Bartošek mluví. Vzpomenu lidovce Cyrila Svobodu, Vlastu Parkanovou, aktivní byli i členové Unie svobody Hana Marvanová, Jan Ruml a další. Ti přece prosazovali onu depolitizaci a odsunutí nominačního práva na občanskou společnost. A najednou jsou tihle lidé proti tomu. Tak by mě zajímalo, co by k tomu řekl Cyril Svoboda, který vesele učí na VŠ CEVRO Institut Ivana Langera, a tentýž Cyril Svoboda byl tehdy velkým zastáncem stávkujících proti Ivanu Langerovi, kterého mnozí vinili z toho, že nepřímo způsobil televizní krizi tím, jak prosazoval změnu na postu generálního ředitele. Je vidět, že lidovci se jako vždy chovají účelově. Ale lidé ještě neztratili paměť a je třeba vědět, kdo je kdo. A o to víc před volbami,“ tvrdí Petr Žantovský.

V pondělí volila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání své předsedy a místopředsedy. „Došlo k hodně zajímavé situaci vzhledem k tomu jejímu stávajícímu složení. Najdeme tam velmi pestrou společnost lidí, počínaje novým předsedou Václavem Menclem, což byl poslanec i senátor, takový muž pro všechny práce v ODS. Původní profesí je architekt, a kdykoli jsem s ním mluvil o čemkoli mediálním, tak jsem měl pocit, že na něj mluvím portugalsky, soudě podle toho, jaká od něj byla odezva. A když byl v Senátu ve stálé komisi pro sdělovací prostředky, tak to nebylo s jeho obeznámeností v mediální problematice o mnoho lepší. Takže bych si dovolil dát jistý otazník nad spojením Mencl – předseda. Místopředsedy se stali Milan Bouška, který už byl místopředsedou za předsedkyně Kateřiny Kalistové, v RRTV je také za ODS. Další místopředsednické křeslo získala Dagmar Zvěřinová, které za šest týdnů končí mandát, přesto ji znovu zvolili do místopředsednické funkce za ČSSD,“ podivuje se mediální odborník.

O tom Rosí v Newsroomu ani nepípne, hraje jim to do karet

Třetího místopředsedu Jiřího Macešku, kterého nominovalo hnutí ANO, osobně nezná, ani o něm nic neví. „Když pominu pana Macešku, který – jak říkají zlé jazyky – své místopředsednictví vyměnil za to, že podpořil ty další tři zvolené, tak ti, kteří tam mají většinu, ve vedení RRTV ostrouhali. Teď můžu mluvit o Haně Dohnálkové, dříve předsedkyni Rady Českého rozhlasu, Ladislavu Jaklovi, o bývalém generálním řediteli České televize Jiřím Janečkovi, o Lence Králové, o Vadimu Petrovovi, o bývalé ředitelce legislativního odboru na Ministerstvu kultury Martě Smolíkové a tak dále. To jsou lidé, kteří byli zcela odsunuti od jakéhokoli vlivu na to, co se v radě pro vysílání děje. Ono se tam zase tak moc dít nemůže, protože pravomoci té rady – jako její bývalý člen je dobře znám – jsou docela omezené. Ale podstatné je, že její předsednictvo má v rukou organizaci a proceduru zasedání i způsoby, jakými docilovat určitých zájmových rozhodnutí. A to je velmi nezdravé, když se rada takto de facto rozdělila,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Členů RRTV je třináct a hlasování o členech předsednictva dopadla vesměs sedm ku šesti. „Takže tam jsou nějaké zákulisní dohody, které byly učiněny proto, aby se udržel stabilní stav Rady z minulosti, to znamená i stav vlivu některých lidí na některé věci. A naši novináři o tom mlčí. Nevědí o tom, nezajímá je to, nerozumějí tomu, nevědí, co to znamená, nebo naopak tleskají? Nevím. Každopádně když porovnáme procentuální zastoupení politických stran ve Sněmovně a zastoupení třeba v této Radě, tak výrazně nadhodnocená je ODS. Ale také ČSSD má více členů, než odpovídá jejímu zastoupení ve Sněmovně. Naopak hnutí ANO tam má poměrně výrazné podcenění. Tohle by měli naši novináři odhalovat. Ale nevím, jestli o tom bude mluvit pan Rosí v Newsroomu. Tuším, že nebude, protože tento stav těmto lidem vyhovuje a hraje jim do karet. Je to pořád jeden druh souboje jedněch proti druhým v té tzv. rozdělené společnosti. A to dělení prochází napříč vším možným, i institucemi, jak vidíme z této Rady,“ uzavírá mediální odborník.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Jaké schůzky, byl jste tam sám?! Co běží?“ Lipavského dnes dvakrát totálně ugrilovali. Nejdřív Zeman, pak Takáč

20:04 „Jaké schůzky, byl jste tam sám?! Co běží?“ Lipavského dnes dvakrát totálně ugrilovali. Nejdřív Zeman, pak Takáč

Kandidátem na ministra zahraničních věcí je Pirát Jan Lipavský. Prezidentovi se to ale moc nelíbí. P…