Oceněný umělec, autor posměšného VIDEA o Zemanovi vynadal Česku: Havel byl výjimka, Mašínové hrdinové

17.07.2019 9:22

Skutečně fascinující vhled do myšlení české umělecké fronty předvedl v rozhovoru na kameru pro web časopisu Reflex režisér Jiří Havelka. Názory tvůrce improvizačního divadla VOSTO5 a držitele Ceny ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva vyvolaly rozruch a během týdne se začaly šířit internetem.

Oceněný umělec, autor posměšného VIDEA o Zemanovi vynadal Česku: Havel byl výjimka, Mašínové hrdinové
Foto: Václav Fiala
Popisek: Karlovy Vary po skončení filmového festivalu

Povídání s redaktorem Čestmírem Strakatým se natáčelo na filmovém festivalu v Karlových Varech. Havelka na úvod vyprávěl o blanických rytířích, o kterých je jeho poslední hra. Blaničtí rytíři, kteří by pomohli českému národu, podle něj jsou, jen jim trvá, než se probudí a proberou.

Anketa

Podporujete novou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou?

7%
93%
hlasovalo: 6914 lidí

Moderátora zajímalo, zda ta doba, kdy mají rytíři pomoci, nastává právě teď. „Je to náš lehce komický příspěvek k pocitu ohrožení, který v poslední době sdílíme,“ potvrdil Havelka.

Představením se prý divadelní společnost „rozhodla opět vyslyšet společenskou poptávku po nastavení divadelního zrcadla dnešní době, kdy jsou ohroženy samotné demokratické základy naší státní identity“.

Podle režiséra Havelky je to ale trochu nadsázka. Humor je totiž podle něj extrémně důležitý pro přežití na této planetě, a v této republice zejména.

Do společnosti se podle režiséra vrací nepěkná atmosféra z minulosti. „Necítíme se úplně dobře, že se na rozhodující místa dostávají lidé, kteří třeba nejsou úplně kompetentní a začínají rozhodovat jiné věci, než jaké má kdo schopnosti,“ vysvětloval.

Podle něj ve společnosti zjevně nastává něco, co by se dalo nazvat krizí. „Nebo možná to není krize, možná je to návrat k normalizovanému stavu společnosti, který je možná správnější než to, co jsme zažívali po revoluci,“ rozjímal.

Někde už podle něj dochází k tomu, že se lidé bojí mluvit, třeba si při svědectví na kameru nechávají rozostřit obličej nebo změnit hlas. Strach se podle něj vrací, i když s obdobím normalizace je stále nesrovnatelný.

Moderátora pak zajímalo, jestli si za tu „krizi“ či „návrat k normalitě“ nemůžeme sami tím, jaké politiky volíme a jak se chováme například k nadnárodním korporacím. „No jasně, vždycky si za to můžeme my sami,“ souhlasil režisér.

Už jen tím, jak volíme, protože parlament je odrazem celé společnosti. „Ale někdo je sofistikovanější manipulátor a využívá líp ty lidi, co neměli možnost si trénovat kritický myšlení,“ obává se. Krize ale podle něj není jen u nás, je i krize světová a evropská.

Již v roce 2014 režisér Havelka mluvil o tom, že v každém národě je část deviantů, kteří jsou schopni zmanipulovat frustraci národa a provést na něm „kolektivní pomstu“. Tehdy se to týkalo hry pojednávající o odsunu Němců, ale týká se to prý i dnešní společnosti.

Pak se zamyslel, že možná „devadesátá léta nebyla návratem k tomu, co je té společnosti vlastní“. „Jádro společnosti leží v té normalizaci, která je většinově příjemnější,“ myslí si režisér. Nazval to „idea velkého klidu“. To znamená nerozhodovat sám za sebe, delegovat práva a povinnosti na někoho jiného, kdo říká, že to za nás vyřeší, a vytvořit si „svůj malý svět“.

Moderátorovi to přišlo „takové odsuzující“, jako by režisér říkal, že většina národa jsou maloměšťáci. „Nevím, nemyslím maloměšťáctví. Ale my máme pocit, že se to teď blbě transformuje,“ zněla reakce.

Každá emancipace v českých dějinách podle něj byla jen záležitostí několika málo jedinců. „Masaryk byl možná spíš anomálie, Václav Havel byl spíš anomálie, ale to gró národa je spíš toho normalizačního typu,“ přijde mu.

„Takže Havel byl anomálie a Zeman je ten normál, ke kterému se to vrací? „Vlastně jo,“ souhlasil režisér. Václav Havel podle něj nebyl anomálie jako člověk, ale anomálií bylo, že mohl stanout v čele národa.

Havelka se jako režisér podepsal pod řadu her, představujících dle moderátora „silné momenty českých dějin“, třeba o bratrech Mašínových. Je to prý tím, že jej zajímá právě konflikt „stádního“ člena společnosti s lidmi „ochotnými udělat čin“.

Nemá prý pochyb o tom, že bratři Mašínové byli hrdinové. „Já to nerelativizuju,“ vysvětlil. Člověk podle něj i v tekutém světě musí mít nějakou kotvu a příběh bratrů Mašínových jej v tomto směru zasáhl.

Moderátor Strakatý pak chtěl vědět, jestli dnes jako vymykání se zápecnickému normálu vnímá třeba demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. „Tak vnímám to samozřejmě veskrze pozitivně,“ souhlasil režisér. Oceňuje, že to budují mladí lidé. Dobrý základ podle něj je, že hnutí není názorově vyhraněné. „Václav Havel taky říkal, že Občanské fórum nemá být politická strana, má to být zamlžené hnutí,“ vysvětlil.

Kdysi také Havelka řekl, že nám chybí „havlistický étos“, tak moderátora zajímalo, jestli to platí stále. „Jo, to vám v tomto prostoru asi potvrdí kdekdo,“ souhlasil režisér. Problémem je spíš to, že se z „havlismu“ stalo klišé.

Moderátora zajímalo, jestli podobné klišé není i protest umělců proti tomu, že karlovarský filmový festival, kde se rozhovor natáčel, sponzoruje zbrojovka. „Problém je, že na všechno se dá takhle podívat,“ namítal oceněný divadelník.

Dnes podle něj na rozdíl od časů, kdy Václav Havel napsal dopis Gustávu Husákovi a byla z toho událost, může každý napsat dopis komukoliv, a už je takových akcí moc. Havelka si ale myslí, že by nás to nemělo odrazovat od toho, abychom se ozvali, když nám to přijde skutečně důležité.

„Nesmíme zapomenout, co je dobro a co je zlo. Protože ve chvíli, kdy přijmeme, že všechno je takový relativistický bahýnko, tak přestáváme sledovat, co je dobro a zlo. A kde jsou nějaké hodnoty,“ myslí si.

Protest proti sponzorům karlovarského festivalu proto podepsal, protože jej oslovila „sada důvodů“, které sepsala jeho autorka, režisérka Tereza Nvotová. „Pro sebe jsem si to vyřešil tak, že jsem teda zaplatil za hotel a nepoužívám dopravu,“ dodal na vysvětlení svého zásadového postoje.

Dopis kritizující sponzory byl podle něj v podstatě oceněním festivalu a zdůrazněním, v čem je výjimečný. Podle Havelky je takový festival v podstatě zázrak.

Moderátor mu ale namítl, že tento zázrak také musí někdo zaplatit. „No má to celý zaplatit Ministerstvo kultury, prostě,“ vypálil režisér. Rozpočet na to podle něj má dost velký.

Redaktor Reflexu připomněl, že žádat peníze od státu je zvláštní, když diváci pískají na ministryni Alenu Schillerovou a když se řada tvůrců (včetně Havelky) účastní demonstrací proti Babišovi.

„Ne, to je vyjádření občanské společnosti – a to je úplně v pořádku,“ nesouhlasil umělec.

To, že lidé pískají na ministryni financí, je podle něj pozitivní důkaz toho „že společnost dokáže být sebekritická a dokáže se sebečistit“. Až toto pomine, tak se prý budeme „řítit k normalizaci“.

Moderátora z Reflexu zajímalo, zda tedy přiští rok Havelka na festival nedorazí, pokud jej bude sponzorovat zbrojovka. „To bych se k tomu musel vyjádřit nějak víc. Ono to fakt bylo pod dojmem chvíle a toho, že Tereza Nvotová je velká kamarádka. Tak asi ne, no, asi by bylo správný ten postoj dodržet,“ zněla odpověď.