„Kdybychom měli tento rozhovor před rokem a říkali, že potřebujeme mít dobře vyzbrojenou armádu, asi by většina posluchačů tohoto pořadu říkala: ,K čemu nám je to dobré? K čemu je dobrá armáda?' Věřím, že po 24. únoru tohoto roku už si tuto otázku většina lidí neklade. Svět se velmi zásadně změnil a energetika je jen malou částí toho všeho. ... Pokud budou ceny energií a jejich dostupnost největší problém v této zimě, tak je to skvělé. To říkám s plnou zodpovědností,“ zdůraznil Bartuška hned v úvodu rozhovoru v pořadu Kupředu do minulosti s tím, že Rusko vede válku proti Ukrajině již 8 let a teď 24. února Rusko válku ještě zintenzivnilo. Snad v naději, že za pár dní dobude Kyjev a získá kontrolu nad celou Ukrajinou. Po devíti měsících se Rusům tento sen nepodařilo naplnit a podle Bartušky se teď nabízí otázka, co Rusko udělá dál. Zda a jak se pokusí tento svůj cíl naplnit.
Líbil se vám plakát „Putin v pytli na mrtvoly“, který vyvěsil Rakušan?Anketa
„Když se člověk podívá na dva ropné šoky, které zažil Západ, Spojené státy a západní Evropa v letech 1973 a 1979, tak asi velká část úspěchu Západu v souboji s OPECem a Saúdskou Arábií, a dalšími ropnými exportéry, spočívala v přesvědčování veřejnosti, aby šetřila energiemi. Různé úsporné programy: v Německu se zakázal provoz aut v neděli, v Americe omezili provoz na dálnicích. Lidé si uvědomili, že elektřina se musí někde vyrobit, a teplo podobně. Pamatujeme z dětství: ‚Nesvítí se někde zbytečně?‘ Případně utahování kohoutků, aby nekapala voda,“ pokračoval Bartuška.
Lidé podle něj vydrží víc, než si na první dobrou myslí. Pokud omezí spotřebu ropy, elektřiny i plynu, dá se podle experta říct, že nelehké období přečkáme.
„My opravdu spotřebováváme spoustu energie na věci, které jsou fajn, a já chápu, že obchodníci mě nebudou mít rádi, když toto řeknu, ale já si pamatuji třítýdenní uhelné prázdniny v roce 79, kdy jsem byl na základní škole. Prostě nebylo dost uhlí a málo elektřiny, a stát se s tím musel nějak vyrovnat. Teď jsme dva roky zažili lockdowny a omezení. Já věřím, že lockdowny jako takové nutné nebudou, ale možná bude nutné vypínat některé spotřebitele, to se může stát. Ano. Regulační stupně jsou jasně definované, a na prvním místě budou vždycky domácnosti a kritická infrastruktura. Čili nemocnice a další. A pokud se budou muset zavřít třeba školy, na měsíc, na dva, tak v tom nevidím, upřímně řečeno, žádnou velkou katastrofu. Spíš bych se bál o podniky. To se bojím víc,“ upozornil Bartuška.
Fotogalerie: - Doba nedůvěry
Obdobně se vyjadřoval už v létě v České televizi, kde už v červenci tohoto roku volal po tom, že se EU musí odstřihnout od ruského plynu.
„Zájmem nás všech, včetně velkých hráčů jako je Německo, Francie, Itálie, je, aby žádná část Evropy v této zimě nezkolabovala. To bude největší test Evropské unie. Pokud Rusko opravdu zastaví zemní plyn, tak to bude největší test, jaký kdy zažila,“ zdůraznil. V rámci českého předsednictví EU by podle něj měl kabinet navrhovat platformu pro společný nákup plynu.
Plyn už je nyní osmkrát dražší než před rokem. „Snahou Rusů je logicky maximalizace ceny. Našli slabinu, tak ji využívají. Je to naše chyba. My, Evropané, jsme byli příliš důvěřiví. Věřili jsme, že Rusko chce být normální zemí,“ podotkl.
Podle experta na energetiku nás čekají tři obtížné roky.
„Pokud někdo čeká, že pojedeme příští tři zimy bez mrknutí oka, aniž bychom si čehokoliv povšimli, tak mohu pouze popřát, aby mu tento optimismus vydržel. Myslím, že to bude zkouška pro nás pro všechny, pro vlády i pro občany, a věřím, že to zvládneme, protože ve finále jsme mnohem odolnější, než si připouštíme. Zvládli jsme ve finále covid bez rozpadu společnosti, bez barikád a bez nějakých masových protestů v ulicích. Demonstrace, to všechno bylo, ale odolnost Západu je mnohem vyšší, než si připouštíme. Jsme v běžném životě mnohem křehčí, mnohem rychleji vytahujeme kapesníky a pláčeme, než třeba Rusové. Na druhou stranu už vidím, jak jsou vyzbrojené naše jednotky, a jak jsou vyzbrojeni ruští mobilizovaní muži, a převaha je zcela evidentní,“ konstatoval Bartuška.
Podle Bartušky budou muset své chování změnit i firmy a dělat si zásoby. Ještě donedávna mohly spoléhat na to, že kamiony s potřebným materiálem jezdily do fabrik přesně na čas a firmy ušetřily za skladovací prostory. Ale covid ukázal, že tento systém funguje ekonomicky skvěle v bezproblémových časech, ale v časech covidu už to drhlo.
Fotogalerie: - Podněsterské Bendery
Bartuška v této souvislosti prohlásil, že právě politici, které si volíme, by měli české společnosti připomínat, že je třeba investovat jak do vojenské bezpečnosti, tak do energetické bezpečnosti. Upozornil však také, že tato logická úvaha má háček.
„Ale samozřejmě politici chtějí být znovu zvoleni, a říkat lidem na náměstích nepříjemné pravdy se chce málokomu. My vždycky říkáme, jak byl úžasný Winston Churchill. Winston Churchill říkal pravdu, že Hitler znamená válku. Od roku 33 to říkal neustále. Ale v roce 39 Britové děkovali Chamberlainovi za mír na 50 let, a Churchill se stal premiérem až v květnu 40, když už dopadaly bomby na Londýn. Takhle to reálně je. Demokracie znamená ve finále opravdu vládu lidu. A pokud lid jako takový nechce vojenskou službu, nechce výdaje na obranu, tak vláda tyto postoje odráží. Kdyby nějaký český politik před rokem, dvěma, třemi řekl, že by prosazoval povinnou vojenskou službu, tak ho smete česká mediální scéna. A ve volbách dostane co? Dvě procenta?“ ptal se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
