Odbory zaútočily. Jurečkova nabídka je nadzvedla

Poslední velké jednání tripartity mají zástupci vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců za sebou. Neobešlo se bez obligátního stěžování si na podobu sociálního dialogu. Na stole byla témata platů, ale také peníze, které by mohly opustit kapsy lidí kvůli emisním povolenkám. Vláda ujišťuje, že ochrana domácností je její prioritou. Odbory naopak tvrdí, že řešení se hledá pozdě, a s napětím vyhlížejí vládu novou.

Předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo k jednání tripartity zdůraznil: „To bylo opravdu velmi závažné, protože my už se o emisních povolenkách toho druhého typu bavíme téměř dva roky, ale začíná se jednat až nyní. Proto říkáme, že se začalo jednat opravdu pozdě,“ poznamenal v pořadu Interview ČT24.

Vláda začala jednat, ale může být pozdě, varují odbory

Na ujištění vlády, že současná podoba systému obchodování s emisními povolenkami je pro Česko nepřijatelná, reaguje Roman Ďurčo s jistou skepsí. „Určitě jsem rád, že vláda začala jednat s Bruselem i se státy, které se k nám připojily, nicméně během našeho předsednictví ten systém EU ETS byl tichou poštou posunut dál. My jsme to kritizovali od začátku. Jsem rád, že se situace mění, ale máme opravdu velké obavy, že se nepodaří ten systém nějakým způsobem odložit nebo zatraktivnit do takové podoby, aby ty státy si mohly vybrat, zdali ho přijmou, nebo ne,“ doplnil.

Reálná podpora pro zrušení systému emisních povolenek v Evropě podle něj neexistuje, proto Česko musí usilovat alespoň o dobrovolnost. „Podle toho, jaká nám přicházejí data z Evropy, tak si myslím, že k plnému zrušení samozřejmě není žádná většina, takže my to bereme tak, že vláda se pokusí, aby ten systém byl dobrovolný, což by pro nás bylo opravdu nejlepší. Ty cíle jsou pro nás pořád nepřijatelné. Když se podíváme na ty emisní limity do roku 2040 a do roku 2050, tak si myslím, že ani naše ekonomika není schopna to zvládnout,“ podotkl. A že Česko by mělo o změnách u emisních povolenek nadále jednat.

Před dopadem zavedení nových emisních povolenek ETS 2 varoval po tripartitě také předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula. „Viděli jsme část analýzy dopadů emisních povolenek na občany. Dopad na průměrnou rodinu by mohl být kolem 10 tisíc korun ročně,“ nechal se slyšet.

Česko má dluh především v dostavbě jádra

Na otázku, zda odpor vůči novým emisním pravidlům nepramení i z toho, že si Česko neplní své domácí úkoly – například ve větrné energetice – reaguje předseda odborového svazu s upozorněním na geografická a infrastrukturní omezení. „Je potřeba také vědět, kde se Česká republika nachází. Kdybychom byli někde na severu Evropy, jako jsou skandinávské země, tak si myslím, že by to bylo pro nás daleko snazší. Samozřejmě tu nějakým způsobem máme v tomto dluh, ale pořád preferuji to, aby ta síť byla nějakým způsobem energeticky zabezpečená, protože všichni vidíme, co se ve světě odehrává. Opravdu Česko má spíš dluh v tom, že má velmi pomalou dostavbu jádra,“ poukázal Ďurčo.

Anketa

Věříte, že příčinou (jednou z příčin) výpadku elektřiny byly obnovitelné zdroje?

Věřím, že byly

93%

Věřím, že nebyly

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 11042 lidí

Zdůraznil, že odbory klimatickou změnu neignorují, ale varují před jednostranným tlakem na evropské státy. „Určitě nám není klima jedno. Každý člověk chce žít na zdravé planetě. Ale je potřeba uvažovat trošku s rozumem. Evropa má zhruba 5 až 6 % CO2. Je potřeba, aby se k tomu připojili i ostatní velcí hráči, zejména USA.“

Roman Ďurčo věří, že vláda – současná i budoucí – musí hájit české zájmy v Bruselu a prosazovat realističtější cíle. „Chci být optimistou, pevně věřím, že tahle vláda, ale i ta budoucí, budou prosazovat zájmy České republiky v Bruselu. Budu se snažit prosadit názor zdravého rozumu, aby Evropa do jisté míry z těch cílů ubrala. Ty cíle nebyly nastaveny úplně špatně, ale když se podíváme, tak Evropa hodně přitvrdila. Myslím, že je potřeba se podívat na každou zemi zvlášť, jaký má systém energetiky, průmyslu, a nastavit ty parametry opravdu na jednotlivé země,“ upozornil.

Odbory požadují růst platů 10 %, méně je nepřijatelné

Odbory požadují výrazné navýšení platů státních zaměstnanců – konkrétně o 10 %. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím mluví o možném růstu o 5 až 7 %.

Předseda odborového svazu KOVO popisuje, jak probíhají jednání o růstu platů ve státní sféře a proč odbory trvají na desetiprocentním navýšení. „Jsem rád, že se vůbec začalo jednat. Jak jsem řekl, odboráři a kolegové ze státních organizací odborových prosí o to, aby se vůbec mohly sejít. Těch 10 %, ten požadavek, vzhledem k té kumulované inflaci, si myslím, že je opravdu oprávněný. Protože ty reálné mzdy našich členů – a nejenom našich členů, ale všech zaměstnanců – jsou ještě za očekáváním. A my to ještě budeme dohánět pár let. Pan Jurečka sice nabídl údajně pět až sedm procent, jaké mám já informace, ale to je celkový balík na mzdové prostředky. Takže ono reálně by se jednalo mezi třemi a čtyřmi procenty nárůst. A to je určitě pro naše kolegy nepřijatelné,“ zdůraznil.

Je čas otevřít debatu o daních, říká odborový předák

Na otázku, jak se odbory dívají na příjmy a výdaje státního rozpočtu v kontextu obranných závazků a nutných investic, Roman Ďurčo odpovídá, že je třeba debatovat i o změně daňového systému. „My jsme otevřeni i k debatě, aby se tu změnil daňový systém. Určitě je potřeba otevřít ten celý daňový systém. Mnoho let říkám, že tu unikají obrovské částky třeba i v dividendách. Je potřeba se na to podívat. Vláda zrušila EET; my jsme tam ty výnosy viděli. A když se zrušila superhrubá mzda, byť samozřejmě ti zaměstnanci mají v peněženkách víc peněz, tak je to sekera téměř 120 miliard. A tam prostě ty peníze vidíme.“

Výdaje na obranu ano, ale s rozumem

V souvislosti s výdaji na obranu, které se mají v příštích letech zvyšovat kvůli závazkům vůči NATO a situaci na Ukrajině, upozorňuje Roman Ďurčo na nutnost vyváženého přístupu. „Samozřejmě, že ty priority se mění, to, co se odehrává na Ukrajině, že je potřeba opravdu mít tu bezpečnost. Takže musíme se bavit v nějakém širším kontextu. Teď je potřeba samozřejmě ty výdaje na obranu určitě mít větší, ale prostě dělat to s rozumem.“

Na otázku, jaká bude role odborů v době měnícího se trhu práce a politického prostředí, Ďurčo odpovídá s důrazem na mladou generaci. „Chceme se zaměřovat na mladé, určitě si myslím, že odbory tady mají svoji roli. Máme co dohánět směrem na Západ,“ dodal.