Jste pro to, aby homosexuální páry směly adoptovat děti?Anketa
Komentářem ke kauze děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka začíná pravidelný mediální přehled. „Předesílám, že jsem trochu osobně zainteresován, aby mě někdo nenařkl ze zatajené podjatosti. Narazil jsem na vskutku mimořádný, a to jsem zvyklý na hodně nízkou úroveň české žurnalistiky, odpad v podobě komentáře Václava Dolejšího na Seznam Zprávách. Vyšel pod titulkem ‚Ševčík padl. Teď ještě zrušit celou fakultu‘. Vybavuji si, když jsem studoval dobový tisk z 50. let a potom četl formulace v podstatně lehčím provedení ještě v 70. letech, tak krvelačnost, která stříkala z každé věty a každého slova tehdejších rádoby novinářů, byla stejná jako ze slov pana Dolejšího. Ten kdysi začínal jako derivát Jaroslava Kmenty, avšak na rozdíl od Kmenty, s nímž mohu nesouhlasit, ale uznávám, že vykázal značnou pracovitost, pan Dolejší sedí a apodikticky komentuje svět, jaký by podle něj měl být. A dělá to naprosto odporným způsobem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Z onoho komentáře se chce zaměřit jen na některé opravdu burcující výrazy. Například: „Má po devíti letech Ševčíkova děkanování vůbec smysl zkoušet Národohospodářskou fakultu oživit? Nebude lepší ji rovnou zrušit, rozdělit či nahradit?“ To je pointa. „Dolejší reaguje na to, že akademický senát školy otevřel dveře rektoru Dvořákovi k odvolání Ševčíka. Ten to však ještě neudělal. Já se pokusím vyvrátit ne ty emocionální a nechutné hnoje, které Dolejší vypustil, ale zkusím vyvrátit věcné chyby, kterých se dopustil a které ho usvědčují z toho, že mu nejde o problém samotný, ale o nějakou osobní zášť vůči Ševčíkovi. Například tvrdí, že podle výroční zprávy VŠE dramaticky propadl počet studentů Národohospodářské fakulty. Tak jsem si vyjel data nejen o této fakultě, ale i o dalších pěti. A když jsem srovnal ročníky 2011/12 a 2021/22, tak jsem zjistil, že dramaticky poklesl počet studentů u všech fakult,“ zdůrazňuje mediální analytik.
Uráží nejen děkana, ale práci celé fakulty za spoustu let
Největší pokles zaznamenala Fakulta mezinárodních vztahů, a to z původních téměř 6 tisíc na dnešní 3 tisíce. „Tedy nařčení, že Ševčík likviduje studentstvo fakulty je zcela mylné. Stačí se zeptat na kterékoli veřejné vysoké škole, jak to mají se studenty, jak vypadají populační vlny. Třeba naše Národohospodářská fakulta má poměrně náročné přijímací řízení, kdežto spousty soukromých škol, z nichž také vycházejí ekonomové, inzerují například studium ekonomie bez matematiky, jsou bez přijímaček a berou vlastně každého, kdo zaplatí školné. To všechno je panu Dolejšímu nepochybně známo, avšak zamlčel to, protože se mu to nehodí do krámu. Druhá lež jako věž je, když píše, že za Ševčíka odešla spousta vynikajících odborníků a ekonomů. Nevím, jaký vliv na to měl pan děkan Ševčík, ale vím, že spousta těchto ekonomů zakotvila v soukromé škole Ivana Langera CEVRO Institut. Například bývalý šéf katedry Josef Šíma se tam stal rektorem, zakotvili tam i další lidé,“ podotýká Petr Žantovský.
Vznikla tedy konkurenční škola, i když založena více politologicky než ekonomicky, a někteří vyučující tam přešli. „To se tak stává. Když jste někde asistentem nebo vedoucím katedry a pak vám někdo nabídne místo rektora, tak to se moc neodmítá. Další námitka: pan Dolejší se dopouští myšlenky, že z fakulty vycházejí samí nekvalitní absolventi. Nu, nevím, jestli je nekvalitní Lukáš Kovanda, který byl doktorandem Národohospodářské fakulty, jestli je nekvalitní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, také doktorand naší fakulty. Ti všichni by se měli ohradit proti Dolejšímu tak, jak to udělala fakulta. Pokud vím, už to řeší právními kroky. Protože on ve svém komentáři nejen že uráží Ševčíka, ale práci celé fakulty za spoustu let. Také by mě zajímalo, jestli považuje za nekvalitní persony profesora Pavlíka, profesora Chytila nebo profesora Holmana, autora nejlepší domácí učebnice ekonomie, ze které se učí snad všichni studenti této vědy,“ přiznává mediální odborník.
Dosadit kývače, aby prosazoval stejnou politiku jako vláda
Neví tedy, o čem ten sáhodlouhý elaborát měl být kromě toho, že autor chtěl upozornit na to, že by bylo zapotřebí fakultu zrušit. „Pikantní ovšem je, že sám rektor VŠE Dvořák se v České televizi opakovaně vyjádřil, že o rozpuštění této fakulty neuvažuje. A ve stejném duchu o svých záměrech ujistil vedení fakulty a předsedu jejího Akademického senátu Pavlíka. Dolejší si vytvořil svoji pohádku, aby měli ti, kdo budou opravdu chtít fakultu likvidovat, a že se možná nějací najdou, jakousi oporu, když o tom přece píší seriózní Seznam Zprávy a ‚vynikající‘ komentátor pan Dolejší, tak to musí vzít v úvahu. Nemusí. Neměli by a dokonce bych řekl, že nesmí. Odporné je i to, ale o tom už bylo psáno hodně, že vlastně všechno, co se nahrnulo na Ševčíka, je postaveno na lži. To, že se ocitl v tlačenici před Muzeem a pomáhal člověku ohroženému na zdraví, je zaprotokolováno a ověřeno. Nikterak se nepodílel na ataku nějakých jedinců na ukrajinskou vlajku na budově,“ připomíná Petr Žantovský.
Psali jsme:
Proto je s podivem, že jen kvůli tomu, že tam byl viděn, má být zbaven funkce. „Dolejší ještě píše, že si Ševčík počínal na škole jako autoritativní panovník, že má diktátorské sklony, je neoblíbený. Tak ať se někdy dojde na fakultu podívat. Rád ho pozvu do svého semináře a ať studentům klade otázky na pověst a oblibu Miroslava Ševčíka. Pamatuji tam už několik děkanů, všichni byli jistě kvalitní odborně, ale po mém soudu je Ševčík z nich ze všech zcela jednoznačně nejpřijatelnější lidsky. Ale je to prostě o tom, co se dnes nenosí. Takže na to místo dosadíme nějakého kývače, který bude prosazovat stejnou politiku jako naše vláda, což Ševčík ukázal, že takový není. Své povinnosti si plní tak jako nikdo. Tak abyste měli představu, dejme tomu insidera, protože – opakuji – jsem členem fakulty, učím tam s přestávkami už od roku 2004 a naposledy sedm let nonstop. A musím říct, že tak dobře jako na této fakultě mi v žádném zaměstnaneckém poměru ještě nikdy nebylo,“ ujišťuje mediální analytik.
Tak se chová malá autokratická vláda na velkých Kavčích horách
Druhé téma nás zavede na Kavčí hory, které za tři měsíce změní šéfa. „Našel jsem si záznamy a reflexe předchozího zasedání Rady České televize, která požaduje po končícím generálním řediteli Dvořákovi, aby předložil všechny smlouvy nad jeden milion korun. Motivem je to, že v září končí a do té doby může televizi zavázat k neuvěřitelnému množství výdajů. Dokonce může, a to se bouří, jak jsem slyšel, i tvůrci samotní, až pomalu do konce roku 2027 televizi programově obsadit, takže si další čtyři roky nikdo jiný neškrtne a další čtyři roky tam budou na základě jeho souhlasu točit a pracovat výhradně lidé, kteří mu půjdou na ruku. Ať už to může mít jakoukoli formu, to nechť si domyslí každý sám. Každopádně to je nemravné. Podívejte se na Slovensko, kde se úřednická vláda bez důvěry drží nepsaného, avšak velmi solidního pravidla, že v takové situaci nekoná žádné zásadní úkony. Dvořák je taková malá autokratická vláda na velkých Kavčích horách a chová se přesně naopak,“ říká pro ParlamentníListy.ct Petr Žantovský.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Považuje za chybu a špatně ošetřené zákonem, že se generálnímu řediteli ČT neukládá povinnost zveřejňovat všechny smlouvy v nějakém finančním limitu. „Ale teď jsem se dočetl v jednom zdroji, tuším v Blesku, že došlo konečně k podpisu smlouvy s Karlem Šípem na dalších x dílů zábavné talk show Všechnopárty, a to ve výši 135 tisíc korun za scénář a moderování. Tedy že v tom nejsou peníze za pronájem Semaforu, kde se to natáčí, ani za techniku, ani za všechny lidi, kteří na tom spolupracují, a že jich je kolem takového pořadu hodně. Tak 135 tisíc jenom pro jednoho člověka. Já to panu Šípovi přeji, je to dlouholetý kvalitní bavič, prokázal své zkušenosti 150x, nic bych proti tomu neměl. Ale vadí mi, že Dvořák rozhazuje statisíce, miliony a dokonce není ochoten efektivitu jejich vynaložení ani před Radou, která zastupuje nás, poněvadž jsme akcionáři ČT, vysvětlit a odmítá to obhajovat. To je taková arogance, že se mi z toho nedělá úplně dobře,“ konstatuje mediální odborník.
Transparentnost hospodaření České televize je minulostí
Na rozdíl od mnohých, kteří jsou na Dvořákově nepotismu různým způsobem navázáni, je opravdu rád, že do ČT přichází nový ředitel. „Už jsme ho tu rozebírali. Ale horší to snad být nemůže, než to je teď. Přitom když Petr Dvořák nastupoval, tak jsem byl z těch, kteří tomu vcelku tleskali, protože jsem si říkal, že přichází televizní profesionál ze soukromého sektoru, čerstvý vítr, který není namnoze navázán na ty klientské, korupční a jiné vazby, které bujely v České televizi dlouhá léta už před televizní krizí v zimě 2000 a také byly konec konců její hlavní příčinou, takže má šanci ten Augiášův chlév vymést. V prvním období se o to možná chvilkami i snažil, ve druhém předal otěže zcela do rukou lidí, jako je pan Maxa, pan Fridrich a další a zabýval se zřejmě úplně jinými věcmi. Nechci domýšlet jakými. Každopádně transparentnost nebo průhlednost hospodaření České televize je minulostí a hodně umně zakrývanou minulostí. A ten, kdo ji zakrýval, je nepochybně Petr Dvořák,“ poukazuje Petr Žantovský.
Dříve umění a hraní rolí, dnes je to bráno jako osobní postoj
Na závěr netradičně novinářský počin českého velvyslance v Německu Tomáše Kafky, který napsal pro Berliner Zeitung. „Zabývá se v něm rockovou skupinou Rammstein, jejíž zpěvák Till Lindemann má jakési oplétačky, protože ho několik žen nařklo z obtěžování. To známe i u nás, z kauzy Cimický a spol. Asi něco podobného se dělo, či nedělo, to je otázka, zatím se nerozhodlo ani v jednom případě v Lindemannově kauze. Lindemann je, jak víme, úspěšný frontman v Německu možná úplně nejúspěšnější rockové kapely, nepochybně je to pro mnoho žen a dívek erotický symbol. A je to také bohatý člověk. Tak není nic snazšího, než si vymyslet nějaké obtěžování a z toho pak vysoudit hromadu eur. I to mohlo být v pozadí Lindemannova případu, ale kvůli tomu to neříkám. Mě fascinuje příspěvek našeho diplomata, člověka, který zastupuje náš stát a přitom se dopouští výraziva jak z 50. nebo 70. let. Opět tatáž rétorika,“ odkazuje mediální analytik na Dolejšího text.
Diplomat píše, že by celý ten případ měl posloužit „k zamyšlení nad tím, co společnost od umělců očekává“. „Pamětníci si vybaví 70. a 80. léta, kdy nám také soudruzi neustále říkali, co společnost očekává od umělců. A dospělo se k tomu, že když bude klid na práci, tak budou odevzdávat ta nejlepší díla, která budou sloužit k světlé budoucnosti socialistické společnosti. Ale bylo to celé v podstatě jen jakoby na korumpující kontrolu toho, co se dělo v šoubyznysu. Použít dnes úplně stejné výrazivo mi tedy na pana velvyslance říká nějaké dost ošklivé věci. Zaujala mě i věta, kde hodnotí Rammstein: ‚Předtím (zřejmě míněno před Lindemannem) šlo opravdu jen o postmoderní pop, kde provokace byla hybnou silou měšťácké fantazie a hravost sloužila jako matka odvahy‘. Měšťácké fantazie – co mi to připomíná? Vzpomeňme na ta léta, že co bylo měšťácké, bylo odporné, tím jsme povinně opovrhovali a zavrhovali to. Takže měšťácká fantazie jako symbol něčeho opravdu odpudivého,“ připomíná Petr Žantovský.
Český velvyslanec v Německu svůj komentář pointuje větou: „Co bylo dříve vychutnáváno jako umění a hraní rolí, by nyní mohlo poukazovat na osobní postoj“. „To jsou v podstatě ty zákazy směřované na Rogera Waterse, který vystoupil v parafrázi na nacistickou uniformu v roli diktátora, a i když to zcela jednoznačně vyplývalo z kontextu toho díla, tak ho kvůli tomu zakazovali v Mnichově a jinde, protože údajně propagoval nacismus a antisemitismus. Tak se tedy prý nejednalo o umění a hraní rolí, ale zaměňuje se to za osobní postoj. Jak ale může Kafka vědět, jaký je osobní postoj pana Lindemanna? Hodnotil to s ním, mluvil s ním o tom? Ne, je to jenom módní intelektuální výměšek. Prostě panu velvyslanci se něco jeví jako osobní postoj, tedy to osobní postoj musí být,“ žasne mediální odborník nad Kafkovým hodnocením.
Na to, jak přistupovat k umění, není třeba knížecích rad
To pak uzavírá parafrází na Oscara Wilda. „Říká, že doufá, že jednou najdou lidé podobnou neutrální kompromisní perspektivu, jak nejlépe přistupovat k umění a umělcům. Myslím, že nikdo nepotřebuje žádnou neutrální perspektivu. Každý prostě vnímá umění a umělce tak, jak chce, jak je mu libo, jaký má vkus, jaké má gusto a jakou má náladu. A na to nepotřebuje knížecí rady žádného diplomata, natož z České republiky. Tohle by skoro stálo za nótu ze strany Německa. A moc by mě zajímalo, jak by se s ní pan Lipavský vyrovnával. Každopádně je to nevkus a výraz opravdu špatně vybraného diplomata, který se uchyluje k těmto osobním výpadům. To by být nemělo. A média by tomu neměla věnovat pozornost,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
