Autorka článku v Lidových novinách Kateřina Šafaříková si všímá horké fáze kampaně před květnovými eurovolbami, kdy hned několik stran láká voliče na téma „nepřizpůsobivých“. Asi nejviditelnější stranou s heslem „Nechceme u nás nepřizpůsobivé cizince nebo náboženské fanatiky“ je Úsvit Tomio Okamury. Tato strana dokonce za zpřísnění imigrační politiky EU rozjela petici.

Podobně vystupují i lidovci. Do svého programu si totiž vložili větu: „Nechceme Evropu plnou nepřizpůsobivých imigrantů, kteří na předměstí pálí auta, prodávají drogy a zanášejí k nám radikální islamismus." Tomáš Zdechovský, trojka na kandidátce KDU-ČSL, již dříve LN s odkazem na teroristické útoky v Evropě řekl, že si na prsou hřejeme hady.

„Na jednu stranu chce každý bojovat proti neonacistům, ale radikální imámy na předměstí Londýna hájí s odkazem na kulturní diverzitu,“ řekl.

Téma přistěhovalectví na západě od nás není podle Šafaříkové novinkou. Jenže tam se potýkají s až dvouciferným procentem cizinců v zemi. Naproti tomu v Česku žijí asi tři tisíce lidí hlásících se k islámu a počet cizinců v zemi od roku 2008 prý stabilně klesá, píše Šafaříková. S odkazem na vládní Agenturu pro sociální začleňování navíc dodává, že okupace pracovních míst cizinci je jen mýtus.

Podle Okamury jsou však nepřizpůsobiví cizinci problémem, který lidi v Česku prostě trápí. Podle březnového výzkumu CVVM řeklo 51 procent Čechů, že v zemi žije příliš mnoho cizinců. Podle Šafaříkové je taková sázka proti imigrantům ve skutečnosti honem na české Romy. Zároveň si ale všímá, že to občany při volbách příliš nezláká.

A reakce politiků na tato hesla jsou zatím mizivé. „Brnkání na xenofobní strunu vyvolává zatím minimální protitlak,“ píše v LN Šafaříková s tím, že ze stran se akce chopili jen zelení.