Český stěžovatel našel v rozhlasovém rozhovoru ze 24. března 2016 několik vyjádření Jourové, která podle něj byla v rozporu s unijními smlouvami a kodexy chování, jimiž se musejí členové Evropské komise řídit. Z interview například dovodil, že podle názoru Jourové, někdejší významné členky hnutí ANO Andreje Babiše, měla farma Čapí hnízdo nárok na evropskou dotaci.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišovy společnosti Agrofert.

Jourová přitom v rozhlase hovořila předtím, než skončilo policejní vyšetřování i šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). S následnou odpovědí šéfky komisařčina kabinetu v tom smyslu, že Jourová hovořila obecně o pravidlech přidělování dotací ze své zkušenosti ministryně pro místní rozvoj, nebyl stěžovatel spokojen. Po další korespondenci s komisí, která například odmítla, že by slova Jourové mohla ovlivňovat šetření OLAF, se pak obrátil na unijní ombudsmanku.