Otevřená cenzura v České televizi? Petr Žantovský si všiml velmi podivných věcí v rozhovoru s prezidentem Srbska

3. 12. 2016 8:01

TÝDEN V MÉDIÍCH V rozhovoru pro Českou televizi musel říct srbský prezident Tomislav Nikolić něco nepohodlného. Podle neobvyklého ukončení odvysílaného materiálu na to usuzuje mediální analytik Petr Žantovský, který zároveň žádá, aby byla zcenzurovaná část uvedena dodatečně. Pro další důkaz, jak se potlačuje svoboda projevu, sáhl po blogu, který iDnes zrušil jedné autorce. Ta si troufla poukázat na nechutné texty Radka Bangy, jenž se při vyhlašování ankety Český slavík zviditelnil protestem proti kapele Ortel.

Otevřená cenzura v České televizi? Petr Žantovský si všiml velmi podivných věcí v rozhovoru s prezidentem Srbska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Který středoevropský premiér je nejlepší?

1%
91%
6%
2%
hlasovalo: 13360 lidí

Společným jmenovatelem dnešního přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne je cenzura, kterou Petr Žantovský zaregistroval v různých podobách. Začíná návrhem novely zákona o Vojenském zpravodajství, podle něhož budou poskytovatelé internetu a mobilní operátoři muset zajistit státu přístup ke všem datům svých klientů. „Umožnit monitorování mobilní i e-mailové komunikace má dát vojenské rozvědce naprosto nevídané pravomoci, na které se hodí v podstatě jediné označení, a to ‚Velký bratr‘. Podle tohoto zákona má v podstatě právo evidovat veškerou esemeskovou, e-mailovou a jakoukoli jinou soukromou komunikaci s tím, že z toho využije jenom to, co bude zavánět nějakým trestným činem. Třeba terorismem nebo něčím takovým,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Návrh považuje za podobně „gumový“ zákonný předpis jako nedávnou novelu trestního zákoníku, kterou ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi zrychleně schválila Poslanecká sněmovna. „Základní problém, když to vezmu jenom čistě po slovech toho zákona, je, že ten vyhledávač, který má v těch kvantech statisíců a milionů komunikátů vyhledávat ty škodlivé obsahy, tak je bude vyhledávat podle klíčových slov. A nikde nebylo napsáno, podle jakého klíče a kdo bude ta klíčová slova vybírat. To znamená, že to klíčové slovo může být třeba bomba. A když napíšu nějakému kamarádovi, kterému se zrovna narodilo dítě: ‚To je bomba, to je úžasné, že máš dítě‘, tak v tu ránu jsem ve sledovači a v nějakém vyhledávači, který říká, že Žantovský píše do své komunikace slovo bomba,“ upozorňuje mediální odborník na to, co nás v souvislosti s novelou zákona o Vojenském zpravodajství nejspíš čeká.

Moderátor ČT přišel s vyhledáváním nekalých živlů

Už si velmi živě představuje toho islámského teroristu, jak zaplňuje svoji e-mailovou poštu slovy jako atentát, bomba, výbušnina, zbraně a podobně. „No to je přece nesmysl. Z toho vyplývá, že tento zákon není v žádném případě primárně postaven proti teroristům, je to jen záminka, jen taková zástěrka, ale smyslem toho zákona je boj proti vnitřnímu nepříteli. Takhle se tomu říkalo za komunistů. Byla na to určena jedna správa Státní bezpečnosti, tuším, že desátá, pro boj proti vnitřnímu nepříteli, bylo to vyhledávání nepřátelských živlů uvnitř společnosti, jejich ostrakizace, případně kriminalizace nebo úplné vyloučení z veřejnosti a tak podobně,“ připomíná Petr Žantovský s tím, že analogie s minulým režimem ho napadla při sledování úterních Událostí, komentářů České televize, které moderoval Lukáš Dolanský.

Hosty této části pořadu byli poslanec hnutí ANO a člen Výboru pro bezpečnost Bohuslav Chalupa a výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip. „Pan Dolanský tam v jednom místě doslova říkal, že se jedná o vyhledávání – cituji – ´nekalých živlů´. To je přesně to vyjádření, které známe velmi důvěrně z předchozího režimu. Havel byl nekalý živel, Dienstbier byl nekalý živel, Placák či Plastic people byli nekalé živly, všichni byli příživníci, nekalí živlové. A tak já čekám, kdy někdo vyndá jako oficiální výraz třeba ztroskotanci nebo zaprodanci, to tu také už dlouho nebylo. Ale všimněte si toho, jak se ten jazyk strašně blíží tehdejší realitě a to je pochopitelně skandální. Jsme teď v situaci, kdy rozjíždíme zákonem podloženou cenzurní mašinérii,“ poukazuje mediální analytik.

Naplňuje se Orwell i se vracíme ke komunistické praxi

Všímá si, jak to sledování bude na sebe „krásně“ navazovat. „Jedna instituce si nás vytipuje, to budou ti úředníci na Ministerstvu vnitra pod panem Chovancem v tom novém speciálním útvaru, kteří budou tipovat producenty nebezpečných nebo podezřelých obsahů na internetu. Odtud se to přenese do monitorovací služby rozvědky, a když ta sezná, že na nás má konečně dost materiálu, tak to následně předá státnímu zastupitelství. To bude postupovat podle Pelikánova zákona a obviní nás za to, že jsme použili slovo bomba, a tím jsme propagovali veřejně terorismus. Myslím, že je to docela dobře vymyšlené od monitoringu přes nějaká ta rozlišovací slovíčka až po tu soudně justiční mašinérii,“ uvědomuje si Petr Žantovský, že to má velice blízko ke komunistické praxi i k tomu, co psal ve svých románech George Orwell.

Zamlouvalo se mu, jak Ondřej Filip použil moc hezký příměr s tím, že na každém rohu je nějaká kamera, která monitoruje projíždějící auta, jestli nejezdí příliš rychle. „Pan poslanec Chalupa se oháněl tím, že přece nejde o nic jiného než o zkoumání, zda se neporušuje zákon. Ale pan Filip říkal velice chytře, že to je stejné, jako kdyby kamera prohlížela a rentgenovala váš kufr a při této činnosti se oháněla jenom starostí o vaši rychlost. A v kufru vidí vaše ponožky, léky, kartón cigaret nebo cokoli, co tam vezete. A něco z toho může být příčinou vaší kriminalizace, když na to přijde. Je úplně jedno, o co se jedná, tiskoviny jak ze starého režimu, nebudou se smět číst určité knihy. Jsme opravdu takto daleko. Ta věta, kterou říkám, nekončí tečkou, ta končí vykřičníkem. A je to velmi smutné. Jaromír Nohavica zpívá v jedné písničce ‚Narozen v komunismu, umřu v komunismu‘. Bojím se, že má pravdu,“ tuší mediální odborník.

Neuznání Kosova nemůže bránit Srbsku ve vstupu do EU

Druhé jeho zastavení patří rozhovoru, který se srbským prezidentem Tomislavem Nikolićem vedl moderátor České televize David Borek. „Nejdřív musím podotknout, že pan Borek o skutečné realitě dnešního Srbska zjevně neví nic. No to je koneckonců otázka editorů. Ale mě tedy velmi zaujala otázka pana Borka, která zněla: ‚Je podle vás možné, aby Srbsko bylo členem Evropské unie, aniž by uznalo nezávislost Kosova?‘ To je velmi zajímavě položená otázka. Srbsko samozřejmě nikdy nebude ochotno uznat nezávislost Kosova, protože Kosovo se odtrhlo bez ohledu na názor Srbska, odejmulo Srbsku část území a vytvořilo na něm samostatný stát,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Hned dodává, že to je poněkud odlišná situace od toho, co se událo na Krymu. „Na Krymu se uskutečnilo referendum, v Kosovu také nějaký politický proces proběhl, ale Krym se nestal samostatným státem, nýbrž se rozhodl přimknout po rozhodnutí většiny populace k Rusku a stal se součástí Ruské federace. To je trošku nesrovnatelná geopolitická situace. A pak se zapomíná na to, že Kosovo neuznaly ani tak důležité státy Evropské unie, jako jsou Řecko, Španělsko, Itálie nebo Slovensko, nebo dokonce ani Rada bezpečnosti OSN. Tak z čeho teď zkouší pana Nikoliće? To mi přijde jako velká propaganda ve prospěch samostatného Kosova, nevím proč,“ podivuje se mediální analytik nad způsobem vedení rozhovoru se srbským prezidentem.

Rozhovor se srbským prezidentem skončil bez poděkování i rozloučení

Přitom si vybavuje, jak velký zájem měl před více než osmi roky na uznání Kosova tehdejší český premiér. „Vím, že pan Topolánek v roli předsedy vlády – podtrhuji nikoli ve funkci, ale v roli, protože on to hrál jako roli a myslím si, že nikdy nedorostl velikosti státnické funkce předsedy vlády, ale to je můj názor – se velice snažil, aby byl jedním z prvních a aby vyhověl americkému požadavku a uznal jménem České republiky nezávislost Kosova. Vzpomínám si na to velmi dobře, když jsem tu zprávu dostal, tak jsem byl hodně překvapen, jak Topolánek z pilnosti jako jeden z prvních uznal samostatné Kosovo. To bylo velmi divoké. Pan moderátor Borek tohle samozřejmě nezmiňoval a možná to ani neví,“ poznamenává Petr Žantovský.

Udivilo ho, jakým způsobem byl rozhovor s hlavou Republiky Srbsko ve vysílání České televize ukončen. „Došlo k tomu poté, co se pan prezident Nikolić zmiňoval o pozici Srbska vůči Evropské unii, vůči Americe, vůči Rusku a popisoval vztah Srbska vůči Rusku. K tomu konstatoval, že Srbsko nechce být v žádném vojenském paktu. Ani v západním, ani ve východním bloku, že má neutralitu, deklaruje ji a bude ji vždy prosazovat. Nicméně že se nebude podílet na žádné diskriminaci, sankcionování Ruska nebo čehokoli podobného, protože obě země spolu mají korektní vztahy. Hned poté rozhovor skončil, aniž by pan Borek poděkoval nebo se rozloučil, jak bývá při podobných rozhovorech zvykem. Skoro to vypadalo, jako by se o takový konec postaral nějaký střihač nebo někdo jiný mechanicky,“ domnívá se mediální odborník.

Česká televize by měla odvysílat víc než jen vycenzurované fragmenty

Celé to působilo dojmem, jako kdyby srbský prezident Tomislav Nikolić ještě potom říkal nějaké věci, které se veřejnoprávní televizi do vysílání nehodily. „Dokonce jsem si všiml, že i pan Dolanský jako moderátor pořadu byl zjevně zaskočen, protože ten rozhovor sledoval na monitoru, a když takhle náhle skončil, tak pan Dolanský málem odskočil – už byl v záběru – od toho monitoru a skoro nevěděl, co má říkat. Vypadalo to, že byl ten rozhovor ustřižen dokonce možná i bez konzultace s ním a bez toho, aby mu to dal někdo na vědomí. Takže mě by moc zajímal zbytek toho rozhovoru. A vyzývám Českou televizi, aby byla tak laskavá, když za naše peníze ten rozhovor vyrobila, aby nám ho jako divákům poskytla celý, nejenom vycenzurované fragmenty,“ obrací se Petr Žantovský na zodpovědné lidi ČT.

Cenzura nezůstane stranou ani u posledního tématu a tentokrát se týká odstranění blogu, který se stal pro svůj obsah nepohodlným. „Narazil jsem na kauzu blogu paní Lucie Provazníkové na iDnesu. Dostal jsem avízo, že paní Provazníková, kterou neznám, napsala na svůj blog reakci na to, jak pan Banga ztropil nějaké výtržnosti na předávání cen Českého slavíka v návaznosti na umístění pana Ortela v této anketě. Osobně soudím, že to pan Banga udělal hlavně proto, že se mu už dlouho nedaří být tak veřejně na očích a tohle byl úžasný způsob, jak se zviditelnit. Ostatně stejný popud bych patrně připisoval i panu Tunovi, který se zúčastnil podobné taškařice, a oba využili pana Ortela a jeho kapely ke svému zviditelnění,“ myslí si mediální analytik.

Texty Bangových písniček jsou jazykem té nejhorší spodiny

To by však nebyl důvod, proč tohle zmiňovat v přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Mě na tom zaujalo, že se paní Provazníková zamýšlí nad textem pana Bangy, i když musím říct, že jazykem nevybíravým a takovým trošku pouličním, ale to je vedlejší, je to její věc, je to její blog. Blog je od toho, aby za něj nesl autor sám odpovědnost, není to redigované místo v příslušném médiu. A pokud se v tom blogu nedopouští porušení zákona, tak do toho nemá co kdo mluvit. A tahle Provazníková analyzuje texty pana Ortela a pak texty pana Bangy. No a poté připomíná to, co pan Banga alias Gipsy.cz někde konstatoval, a sice že umělec by měl šířit pozitivní energii, přinášet radost, poselství a povznášet k něčemu,“ cituje Petr Žantovský z blogu Lucie Provazníkové.

Autorka na něm zveřejnila asi dvacetiřádkový text jedné písničky Radka Bangy. „Je o tom, jak se romský chlapec snažil získat pro sebe intimní partnerku či partnera na jedno užití a pak se ten příběh nějakým způsobem vine. Já jsem to nepočítal, ale na každém z té dvacítky řádků toho textu je obvykle tři až pět vulgarit. A to dost odporných, které se stydím opakovat, protože to je opravdu jazyk té nejhorší spodiny. Přemýšlím tedy, jestli pan Banga těmito slovy – každý si je může najít, ta píseň se jmenuje Černej kluk, tak koho by to zajímalo, může si to vygooglovat – v písni Černej kluk demonstruje, jak ‚má šířit pozitivní energii, přinášet radost, poselství a povznášet k něčemu dobrému‘,“ přiznává mediální odborník, co mu vrtá hlavou.

Jsme nuceni žít v pokrytectví, které se skrývá za politickou korektnost

Z toho smazaného blogu ho zaujala pasáž, v jejímž úvodu se Lucie Provazníková ptá, kde je problém, a sama má na to připravenu jasnou odpověď. „Menšiny jsou státem chráněné, ba dokonce privilegované do takové míry, že to většinovou populaci štve. Problém není Ortel. Problém je státní aparát, síť parazitujících neziskovek, které se svou činností stále více vzdalují od zájmů většinové společnosti, zatímco podporují menšiny, které se mnohdy o stát žádným způsobem nezasloužily. Problém není údajný rasismus českého národa, problémem je pozitivní diskriminace menšin, do které se lije neuvěřitelné množství peněz, a přesto to nikam nevede. Ale je to takové hrnečku vař: a hrneček nám pomalu přetéká,“ napsala autorka a následně na vlastní kůži poznala, jak chutná cenzura.

Ing. Bohuslav Chalupa

  • BPP
  • ex-poslanec (2013-2017), zastupitel, obrana a bezpečnost
  • kontrolní výbor

„To je konstatování paní Provazníkové. Ona ten svůj text prokládá, jak říkám, jadrnými výrazy, ale tím se zabývat nechci. Takže o co mi jde a proč o tom mluvím? Především proto, že paní Provazníková pojmenovala jeden velký problém současné české společnosti. Tím je pokryteckost, skrytá v politické korektnosti, a přetvářka, která to všechno provází a která nás nutí, abychom veřejně lhali a pravdu říkali jenom doma, nebo ani to ne. Takže jsme zase zpátky v osmdesátých letech: ‚Pepíčku, to nesmíš ve škole říkat, to můžeš jen doma, ale ve škole to neříkej. Ani to, že máme doma pověšený obraz Masaryka, to se totiž nesmí‘,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Reakce na nepohodlné názory potvrdila, že cenzura je naší denní realitou

Z toho nutně vyplývá, že jsme úplně přesně tam jako kdysi. „Pointou je to, že po několika hodinách, co ten text vyšel, tak ho stáhli a vzápětí byl podle informace Radima Valenčíka, který mi to posílal, autorce kompletně zrušen ten blog. Nevím, jakou má autorka domluvu s iDnesem o provozování blogu na této adrese, nikdy jsem blog neprovozoval, tak nevím, kdo za co a jak nese odpovědnost a kdo má jaká práva. Ovšem to, že nějaká internetová adresa, která je nosičem pro osobní názory, zdůrazňuji pro osobní názory, sáhne k postihu takovým způsobem, že vymaže celý ten blog, mi přijde opravdu do nebe volající. A je to další příklad toho, jak se cenzura stává naší denní realitou,“ dodává mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Eva Holubová a TOP 09 na jednom pódiu. Rána Zemanovi. Chvalozpěv na Milion chvilek. Ale i Havel a slova o migraci

21:15 VIDEO Eva Holubová a TOP 09 na jednom pódiu. Rána Zemanovi. Chvalozpěv na Milion chvilek. Ale i Havel a slova o migraci

TOP 09 se rozhodla uspořádat předvánoční talk show europoslance Luďka Niedermayera s herečkou Evou H…