Kterýkoliv poslanec má právo navrhnout k předloze, kterou sněmovna právě projednává, pozměňovací návrh. Toho využil sociální demokrat Milan Urban, který navrhl, aby byla snížena spotřební daň na benzín a naftu. Učinil tak podle MF Dnes proti vůli premiéra Sobotky a ke zděšení ministra financí Andreje Babiše, podle něhož by tak rozpočet přišel o čtrnáct miliard, kterými by mu jinak na dani přispěli motoristé.

Návrh bývalého ministra průmyslu podpořila kompletní opozice. Jenže kromě ní si Urban dojednal podporu též u sedmnácti členů ČSSD. Díky tomu měli zastánci jeho návrhu ve sněmovně většinu a sporný pozměňovací návrh byl přijat. A následně ve sněmovně vypukla nevídaná vřava. Předseda klubu ČSSD okamžitě požádal o hodinovou přestávku na jednání klubu. Ministr financí měl na poslance ČSSD křičet: „Vůbec nerozumíte tomu, o čem hlasujete. Doporučoval bych, abyste se trošku informovali. Když tomu nerozumíte, tak přijďte na školení."

Po hodině jednání klubu rebelující poslanci částečně otočili. Jaroslav Foldyna přiznával, že netušil, že dopady na rozpočet by činily čtrnáct miliard. Hlavní roli ale dostal Ladislav Šincl, který vystoupil před sněmovnou a uvedl, že hlasoval jinak, než hlasovací technika u jeho jména zaznamenala. Tento argument je ve sněmovně standardně používán ke zpochybnění hlasování, které se pak obvykle musí celé opakovat. Jenže opozice okamžitě začala protestovat, že v zákoně je jasně uvedeno, že poslanec musí vznést stížnost bezprostředně po hlasování, kdežto Šincl si vzpomněl až po hodině. S jejich názorem se navíc prý ztotožňuje i řada ústavních právníků.