Kterýkoliv poslanec má právo navrhnout k předloze, kterou sněmovna právě projednává, pozměňovací návrh. Toho využil sociální demokrat Milan Urban, který navrhl, aby byla snížena spotřební daň na benzín a naftu. Učinil tak podle MF Dnes proti vůli premiéra Sobotky a ke zděšení ministra financí Andreje Babiše, podle něhož by tak rozpočet přišel o čtrnáct miliard, kterými by mu jinak na dani přispěli motoristé.
Návrh bývalého ministra průmyslu podpořila kompletní opozice. Jenže kromě ní si Urban dojednal podporu též u sedmnácti členů ČSSD. Díky tomu měli zastánci jeho návrhu ve sněmovně většinu a sporný pozměňovací návrh byl přijat. A následně ve sněmovně vypukla nevídaná vřava. Předseda klubu ČSSD okamžitě požádal o hodinovou přestávku na jednání klubu. Ministr financí měl na poslance ČSSD křičet: „Vůbec nerozumíte tomu, o čem hlasujete. Doporučoval bych, abyste se trošku informovali. Když tomu nerozumíte, tak přijďte na školení."
Po hodině jednání klubu rebelující poslanci částečně otočili. Jaroslav Foldyna přiznával, že netušil, že dopady na rozpočet by činily čtrnáct miliard. Hlavní roli ale dostal Ladislav Šincl, který vystoupil před sněmovnou a uvedl, že hlasoval jinak, než hlasovací technika u jeho jména zaznamenala. Tento argument je ve sněmovně standardně používán ke zpochybnění hlasování, které se pak obvykle musí celé opakovat. Jenže opozice okamžitě začala protestovat, že v zákoně je jasně uvedeno, že poslanec musí vznést stížnost bezprostředně po hlasování, kdežto Šincl si vzpomněl až po hodině. S jejich názorem se navíc prý ztotožňuje i řada ústavních právníků.
Sám Ústavní soud již jednou poslance za častá „opakovaná" hlasování káral. Poslanci, společně s administrativou sněmovny, tehdy museli soudcům potupně vysvětlovat, že sněmovní hlasovací zařízení občas funguje nespolehlivě, a když do něj poslanec třeba vylije pití, může se stát, že je u něj zaznamenán špatný výsledek, i když tlačítko zmáčkl správné.
Koalice ale trvá na tom, že zpochybnění hlasování bylo v pořádku, stejně jako to, že „naostro" se bude hlasovat až v pátek (neboť čtvrtek je ve sněmovně tradičně vyhrazen interpelacím). Podle MF Dnes přitom existovala možnost opravit zákon bez podobných eskapád na hraně zákona. Novela totiž míří do Senátu, kde má vláda většinu, a proto by návrh mohla upravit do původní podoby.
Zbývá ještě otázka, proč poslanci ČSSD hlasovali pro návrh, ke kterému dal jejich stranický předseda Bohuslav Sobotka dopředu najevo negativní stanovisko. Vzhledem k tomu, jaké bylo složení skupiny hlasujících, se okamžitě objevil názor, že zde až tolik nejde o levnější benzín a naftu, ale o vnitrostranickou rebelii proti Sobotkovi. Hlas proti totiž kromě samotného navrhovatele Milana Urbana dali i Jiří Koskuba, Jaroslav Foldyna, Pavel Ploc nebo Richard Dolejš. Všechno poslanci, kteří v minulosti dávali najevo svou nespokojenost se Sobotkovým vedením strany. Ze stejného důvodu se prý Sobotka bojí „pustit" novelu do Senátu, kde má v klubu ČSSD také dost oponentů.
Sobotka však trvá na verzi, že se jednalo o omyl poslanců, kteří si nedokázali bezprostředně uvědomit, jaké dopady může mít jejich hlasování na ekonomiku. Příliš mu prý nepomohl ani ministr průmyslu Jan Mládek, který ve svém vystoupení Urbanovu myšlenku sice nepodpořil, ale naznačil, že by za určitých okolností nemusela být tak špatným nápadem. Tato slova si někteří poslanci zjevně vysvětlili po svém.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
