Papež František kritizoval především ty, kteří sami sebe považují za boží bojovníky a tímto jménem jsou ochotni vykonávat násilí a útlak. „Nikdo nesmí využívat náboženství jako důvodu k činům proti lidské důstojnosti a proti nejzákladnějším právům každého člověka, především proti právu na život a náboženskou svobodu,“ zdůraznil papež.
Před prezidentem Albánie a diplomaty z celého světa František uvedl, že Albánie je inspirujícím příkladem pro celý svět svým harmonickým soužitím různých náboženství. „Atmosféra úcty a vzájemné důvěry mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy je pro tuto zemi vzácným darem,“ cituje papeže web České televize. Zvláště pak prý v této době, kdy je náboženství zneužíváno extremistickými skupinami, které využívají náboženské odlišnosti k úplně jiným cílům.
Papež na své cestě musel kvůli výhrůžkám militantních muslimů strpět přísná bezpečnostní opatření. Celkem ho střeží dva a půl tisíce policistů. Papež připomněl, že v Albánii za komunistického diktátora Envera Hodži trpěli příslušníci všech vyznání společně. Stalinistický vládce totiž v roce 1967 prohlásil Albánii za první ateistický stát na světě, jakékoliv náboženství zakázal a výsledkem byly desítky uvězněných či popravených z řad katolíků, pravoslavných i muslimů.
„Připomínáme-li si desetiletí strašného utrpení a tvrdého pronásledování katolíků, pravoslavných a muslimů, můžeme říci, že Albánie byla zemí mučedníků: mnozí biskupové, knězi, muži a ženy víry, včetně laiků, zaplatili za oddanost víře svými životy,“ uvedl k tomu papež.
Po pádu komunismu se znovu přihlásilo k muslimské víře asi 60 procent Albánců. Deset procent je katolických a zbytek pravoslavní či bez vyznání.
autor: jav
