Jako první se Rychetský vyjádřil ke slovům nové ministryně spravedlnosti, která se ještě jako poslankyně ptala, co brání tomu, aby se řešení kauzy Čapí hnízdo posunulo o čtyři roky, nebo do doby, než budou volby. Za její výrok ji mnozí politici kritizují, ne však Rychetský. „Když to řekla, tak v té době nebyla ministryně spravedlnosti, byla politička a hájila zájmy jedné politické strany a jejího představitele,“ uvedl s tím, že to byl výrok, který hodnotí z politické oblasti, a to je nemůže zajímat. „Z hlediska právního je toto ale výrok, se kterým by neobstála,“ dodal.
Česko má nově jmenovanou vládu, nyní se proto Rychetský již odhodlal promluvit o tom, zda to bylo únosně dlouhé období, než se tak stalo. Zdržoval se prý odpovědi, jelikož by se mohlo stát, že by pak musel na to samé odpovídat i samotný Ústavní soud a Poslanecká sněmovna by se mohla vzbouřit. „Víte, ústava vždy předpokládala, že vláda bude barevná, a ne jednobarevná, že se bude těžko sestavovat většinová koalice v Poslanecké sněmovně,“ řekl a poukázal na to, kolik let jenom existence komunistického klubu způsobovala, že zúžila prostor na možnou koalici a těžko se koalice hledaly. „Najednou se zase prostor rozšířil a komunistická strana se dostala do řady s ostatními,“ dodal.
Doporučujete ÚV KSČM doporučit poslancům KSČM toleranci vlády Andreje Babiše?Anketa
Něco takového podle Rychetského nemůžeme přehlížet a je třeba hledat příčiny. „Ta změna rozhodně není pozitivní. Je to pro mě velké zklamání. Je třeba o tom přemýšlet, děje se to v Německu, Polsku i Maďarsku, kde je to mnohem horší. Je to krize naší civilizace. Nemohou za to voliči ani politické subjekty,“ míní a doplnil, že za to nemohou ani extremistické a radikální síly. „Tradičním silám ujel vlak, nebyly schopny na společenskou situaci reagovat,“ míní.
Stále je zde také prezidentem odmítaný kandidát na post ministra zahraničí. Protože je stále riziko, že na tu reakci prezidenta bude muset odpovídat Ústavní soud, odpověděl Rychetský spíše obecně. „Drtivá část akademické scény, která se zabývá ústavním právem a výkladem naší ústavy, je toho názoru, že prezident je návrhem premiéra vázán a pouze výjimečně může odmítnout někoho jmenovat,“ řekl s tím, že to je takový extrém, který však nepřipadá v úvahu. „To by musel být na ministra navržen někdo, kdo není absolutně zpusobilý vůbec zastávat jakoukoli veřejnou funkci, byl ve výkonu trestu či nesvéprávný,“ vysvětloval.
Fotogalerie: - Jmenování Babišovy druhé vlády
Je třeba prý také říci, že proto žádný prezident, ani Václav Havel, ani Klaus, nejmenovali prémiéra, dokud se s ním nedohodli, kdo bude ve vládě sedět. „Místo toho používali institut, který v ústavě nenajdeme – pověření jednáním o vládě, čímž si vytváří politický prostor,“ uvedl a dodal, že to neodsuzuje, když chtějí mít vliv na složení vlády, kterou pak jmenují. „Až do vzniku České republiky a platné ústavy měl naopak prezident pravomoc určovat, jak si sestaví vládu,“ připomněl.
Rychetský také upozornil, že rozhodně nemají radost z toho, když čas od času musí řešit politické spory, které by měly být řešeny dialogem na politické úrovni a nebýt přehazovány na Ústavní soud. „My pak musíme rozhodnout i při vědomí toho, že naše rozhodnutí má krutý politický dopad,“ obává se.
Na kauzu jmenování Pocheho nejsou prý připraveni. „Těch patnáct soudců nikdy ani při neformálním sezení to nanečisto nevyzkoušelo,“ řekl a zmínil, že neví, jak by se hlasovalo. „Nebyl bych rád, kdyby tento politický konflikt měl záviset na rozhodnutí Ústavního soudu. Dovedu si představit, jaká by byla situace a co by se stalo, kdyby Ústavní soud rozhodl a politická reprezentace se rozhodla to nerespektovat,“ děsil se této představy Rychetský.
Doufá však, že něco takového nehrozí. „Ale podívejte v Turecku, tam je několik ústavních soudců ve vězení. Snažím se být optimista,“ uvedl a dodal, že je přesvědčen, že náš systém je natolik imunní a robustní, že odolá i případným snahám, které přijdou. „Naštěstí se tu Erdogan neobjeví a nerazí se tu turecká cesta. Může se ale stát, že převáží v zákonodárném sboru tendence přijímat zákony, které začnou omezovat svobodu jednotlivce pod praporem boje proti terorismu a podobně,“ sdělil s tím, že na mysli má i třeba odposlechy a sledování. „V tu chvíli bude Ústavní soud poslední možnou brzdou, aby takové zákony zrušil,“ uzavřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
