Pekarová: „Euro v ČR od 2030.“ A teď přišlo, co ji nepotěší

18.05.2023 8:27 | Zprávy

V průběhu posledních několika měsíců se mohutně šířily názory, že pokud bychom přijali euro, nerostly by u nás ceny natolik rychle. Tento argument však v posledních měsících začíná narážet na vývoj inflace na Slovensku, která se podle údajů Eurostatu drží na podobné úrovni jako ta česká. „Potvrzuje to, že euro samo o sobě inflaci vlastně nijak nesnižuje,“ komentuje dění ekonom Lukáš Kovanda a dodává, že už nyní mají Slováci inflaci „patrně dokonce vyšší než Češi“. Zpráva asi nepotěší předsedkyni Sněmovny Pekarovou Adamovou, která vyhlíží euro v ČR od roku 2030.

Pekarová: „Euro v ČR od 2030.“ A teď přišlo, co ji nepotěší
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová

České národní bance (ČNB) se cenová hladina v posledních dvou letech vymkla z rukou a hodnota inflace byla před několika měsíci na hodnotách až o 16 procent vyšších, než je dvouprocentní inflační cíl centrální banky, za což zaznívala k bankovní radě pod vedením guvernéra ČNB Aleše Michla nemalá kritika. Michlovu politiku „stabilních sazeb“ kritizoval také jeho předchůdce Jiří Rusnok, kterému vadilo, že ČNB nepodniká aktivnější kroky k obnovení cenové stability.

Některé hlasy se ovšem obrátily se svou kritikou také směrem ke koruně a tvrdily, že „pokud bychom přijali euro, tolik by se nezdražovalo“ či zaznívalo, že jde i o naši bezpečnost. „Přijetí eura má pro nás kromě ekonomického i bezpečnostní aspekt. V době, kdy Rusko vede nejen fyzickou, ale i hybridní válku, je koruna zranitelnější než euro vůči možnému spekulativnímu útoku s cílem poškodit naši ekonomiku a oslabit tak naše spojenecké vazby v EU a NATO,“ mínil předseda iniciativy Euro v Česku Michael Pascal Večeř, který se v listopadu loňského roku shodl se šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou, že jsme euro „měli přijmout již dávno“.

„Situace teď není lehká, ale realistický termín pro přijetí společné měny je rok 2030,“ míní Pekarová. „Podnikáme konkrétní kroky, aby se tak stalo,“ avizovala.

Nakolik by však společná unijní měna dokázala utlumit růst cen v Česku je otázkou zejména, pokud se podíváme do pobaltských zemí, které vloni drtila inflace pohybující se nad dvaceti procenty. Nejde ovšem jen o ně. Ukazuje se, že je na tom podobně špatně, či dokonce hůře, i Slovensko.

Právě Slovensko totiž aktuálně vykazuje velmi podobné hodnoty inflace, a to přitom eurem platí již přes čtrnáct let. „Česko má podle Eurostatu inflaci 14,3 %, Slovensko 14,0 %. To euro tedy dělá divy!“ komentoval tento vývoj ekonom Lukáš Kovanda.

Upozornil, že inflace v Česku letos klesá čtyřikrát rychleji než na Slovensku, kterému tak euro nepomáhá a Slováci už nyní mají inflaci „patrně dokonce vyšší než Češi“.

„Rozhodně nelze vyloučit, že již v květnu bude mít Česko nižší inflaci než Slovensko. Hovoří pro to už jen dosavadní letošní dynamika vývoje inflace v obou zemích. Vždyť ještě letos v lednu Česko dle Eurostatu vykazovalo inflaci 19,1 procenta, zatímco Slováci ji tehdy měli 15,1 procenta. Letos v lednu tedy byla inflace v Česku o čtyři procentní body vyšší než inflace na Slovensku, zatímco v dubnu už jen o 0,3 procentního bodu,“ upozornil a podotkl, že Česká národní banka prognózuje květnovou inflaci v ČR na meziroční úrovni 11,6 procenta, kdežto slovenská centrální banka předpokládá, že inflace na Slovensku dosáhne v květnu meziroční hodnoty 11,9 procenta, což by mohlo nasvědčovat tomu, že Češi budou mít v květnu nižší inflaci než Slováci.

Kovanda poznačil, že v Česku letos inflace klesá citelně rychleji než na Slovensku, a to více než čtyřikrát rychleji. „A tento trend bude patrně pokračovat i v příštích měsících. Je ovšem pravda, že v Česku inflace klesá z vyššího základu, přičemž takovýto pokles může být objektivně snadnější než ten ze základu nižšího,“ dodal.

Dle ekonoma jde o důležitý poznatek do debaty, nakolik by inflaci v Česku snížilo, pokud by země místo koruny platila eurem. „Slovenský příklad potvrzuje, že euro samo o sobě inflaci vlastně nijak nesnižuje. Rozhodující jsou docela jiné faktory, než jaké představuje používaná měna,“ uzavřel.

Také podle ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně nám příklad Slovenska, tedy strukturálně nejpodobnější ekonomiky, ukazuje, že by inflace i při existenci eura byla přibližně podobná té, jakou máme s českou korunou. Dle něj „ani vlastní měna a autonomní centrální banka nezajistí malé otevřené ekonomice ochranu před růstem cen v důsledku externích šoků“. „Skutečností pak je, že ochranu nezajistí ani členství v eurozóně,“ dodal však v rozhovoru pro Finance.cz.

Podle něj nelze ze současné situace příliš vinit naši národní měnu, při hledání viníka nekončícího zdražování bychom místo toho měli upínat zrak k ČNB: „Silná koruna snižuje ceny dovozu. Tedy více než 70 % české ekonomiky. Zhodnocování koruny tak přispívá ke snižování inflačních tlaků. Skutečností je, že ČNB nevyužívá svůj hlavní nástroj, a tím jsou úrokové sazby. Reálná úroková sazba, tedy nominální úroková sazba minus inflace, je stále vysoce záporná. Je stále výhodné si při záporné reálné úrokové sazbě 7 % peníze půjčit. Když si dnes půjčím 100 korun, tak reálně na konci roku vrátím jen 90 korun,“ komentoval Lacina se slovy, že „to nepůsobí jako přehnaně restriktivní politika, která má odrazovat od půjčování a investic“.

„Naopak nízká nominální úroková sazba může odrazovat od spoření. U nerizikových investic úrok nekompenzuje inflaci a uspořené prostředky se reálně znehodnocují. To může u těch, kteří volné prostředky mají, vést k jejich utrácení, dokud ještě nějakou hodnotu mají. Tedy k opačné reakci, než jak by měla správně nastavená úroková sazba působit, pokud je ambicí ČNB plnit svůj inflační cíl,“ doplnil a značně tak zpochybnil Michlovo tvrzení o jestřábích postojích ČNB.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

ČT

Dobrý den, také nemám pro zvýšení poplatků ČT pochopení. Absurdní mi také přijde to rozšíření plátců. Má otázka ale zní, zda vůbec potřebujeme veřejnoprávní média? K čemu, když informovat pravdivě a objektivně musí přeci všechna média, a pokud tak nedělají, tak se jim dá dát třeba pokuta nebo tak ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Já doufám.., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusemobidick2020 , 18.05.2023 9:07:01
Já doufám, že Pekarová bude v roce 2030 sedět úplně jinde!!

|  12 |  0

Další články z rubriky

„Takovou armádu už Ukrajina mít nebude.“ Analýza loňské ofenzivy. Velké chyby

15:00 „Takovou armádu už Ukrajina mít nebude.“ Analýza loňské ofenzivy. Velké chyby

Royal United Services Institute (RUSI) je nejstarší think-tank pro otázky obrany a bezpečnosti. Tent…