Právě naprosté odtržení od ekonomické reality je jedním z největších problémů tzv. konsolidačního balíčku, který má ozdravit státní finance. Toto odtržení od reality spočívá mimo jiné i ve zcela mechanicky zacykleném uvažování, že mezi prvními zdaníme „neřesti“ – tedy alkohol, tabák, hazardní hry – protože jsou tak jako tak nemravné a škodlivé a nikomu to nebude vadit. Jde však o velmi pokřivené viděné ekonomického světa.
Alkohol
Od příštího roku by znovu měla vzrůst spotřební daň na alkohol. Resp. na lihoviny, pivo, šumivé nápoje, ale už ne na tichá vína. Takže tichá vína neobsahují alkohol? Ale to je nejspíš na jiný komentář. Není proto divu, že se to zástupcům výrobců a dovozců lihovin příliš nelíbí.
„Zvýšení spotřební daně jsem zažil už čtyřikrát. Naposledy skokově v roce 2020 o 13,5 %. A zdůrazňuji, pouze na lihoviny! A nikdy to ale nevedlo ke zvýšení celkového odvodu do státního rozpočtu,“ řekl v rozhovoru pro deník Právo Pavel Dvořáček, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin. Stejně tak dodává, že „jestliže si zákazník koupí půllitr 40procentní lihoviny za sto padesát korun, tak na spotřební dani a DPH odvedeme státu skoro stokorunu. U sedmičky vína je to jen něco přes třicet korun. A to jen za DPH“. Podle jeho slov jde tak o zcela absurdní situaci, kdy vláda lidem nepřímo říká, že existuje jakýsi hodný a zlý alkohol a na panáka dobré whisky musíme pohlížet skoro jako na tvrdou drogu. Přitom je to – možná pro řadu lidí – až nebezpečný omyl. „Dvojka“ bílého vína totiž obsahuje 19 gramů čistého etanolu! A panák již zmíněné čtyřicetiprocentní whisky jen 13 procent.
Fotogalerie: - Stop cenzuře
Tabák
Zatímco do roku 2018 výnos lineárně rostl až na úroveň 58,81 miliardy korun, od roku 2018 výběr kolísá a trendově se snižuje s ročním průměrem 57,21 miliardy korun. Tuzemská spotřeba tabákových výrobků přitom neklesla, ale přesunula se do méně zdaněných kategorií a k nákupům polských a slovenských výrobků. Česko tedy na enormním zvýšení daně nevydělalo – naopak!
Hazard
Český parlament se před nějakými pěti šesti lety usnesl, že největším nepřítelem mezi hazardními hrami jsou tzv. automaty, které způsobují největší riziko závislého hraní, a proto je třeba drakonicky zdanit, hlídat, hráčům vystavovat jakési občanky a kontrolovat, zda nehrají třeba za sociální dávky. Vyšší zdanění automatů do rozpočtu přinášelo a přináší stále méně a méně. Naopak vše, co se odehrává na internetu a je zdaněno výrazně méně, zažívá boom. Největší internetový růst v této kategorii zatím znamenal první covidový rok 2020, během nějž bylo na výhrách vyplaceno 137 miliard korun. Prosázená suma činila 143 miliard. Rok před tím to bylo jen 66 miliard.
Jak však připomíná Viktor Mravčík, odborník a někdejší vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti, v online prostředí nejsou rizikové jen automaty.
„S ohledem na fakt, že online prostředí je dostupné 24 hodin denně a odkudkoliv, tak v něm provozované hry mohou mít mnohem horší charakteristiky než ty nabízené v kamenných provozovnách. Příkladem jsou stírací losy, které můžete v online formě jedním kliknutím setřít a frekvence kliknutí může být vysoká. Totéž platí pro sportovní sázky, sázkové příležitosti je v průběhu utkání nabízejí rychle za sebou,“ poznamenal před časem pro Lidové noviny Mravčík. Co dodat? NIC!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
