Právě naprosté odtržení od ekonomické reality je jedním z největších problémů tzv. konsolidačního balíčku, který má ozdravit státní finance. Toto odtržení od reality spočívá mimo jiné i ve zcela mechanicky zacykleném uvažování, že mezi prvními zdaníme „neřesti“ – tedy alkohol, tabák, hazardní hry – protože jsou tak jako tak nemravné a škodlivé a nikomu to nebude vadit. Jde však o velmi pokřivené viděné ekonomického světa.

Alkohol

Od příštího roku by znovu měla vzrůst spotřební daň na alkohol. Resp. na lihoviny, pivo, šumivé nápoje, ale už ne na tichá vína. Takže tichá vína neobsahují alkohol? Ale to je nejspíš na jiný komentář. Není proto divu, že se to zástupcům výrobců a dovozců lihovin příliš nelíbí.

„Zvýšení spotřební daně jsem zažil už čtyřikrát. Naposledy skokově v roce 2020 o 13,5 %. A zdůrazňuji, pouze na lihoviny! A nikdy to ale nevedlo ke zvýšení celkového odvodu do státního rozpočtu,“ řekl v rozhovoru pro deník Právo Pavel Dvořáček, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin. Stejně tak dodává, že „jestliže si zákazník koupí půllitr 40procentní lihoviny za sto padesát korun, tak na spotřební dani a DPH odvedeme státu skoro stokorunu. U sedmičky vína je to jen něco přes třicet korun. A to jen za DPH“. Podle jeho slov jde tak o zcela absurdní situaci, kdy vláda lidem nepřímo říká, že existuje jakýsi hodný a zlý alkohol a na panáka dobré whisky musíme pohlížet skoro jako na tvrdou drogu. Přitom je to – možná pro řadu lidí – až nebezpečný omyl. „Dvojka“ bílého vína totiž obsahuje 19 gramů čistého etanolu! A panák již zmíněné čtyřicetiprocentní whisky jen 13 procent.