Pithart upozorňuje, že neoliberální doktrína spočívající v maximálním omezení pravidel bez ohledu na to, zda jde o pravidla dobrá, či špatná, je už nějaký čas prošvihnutá, ale jede se podle ní dál. „Státy musí zřejmě držet nad vodou právě největší, nejdravější banky, protože s jejich pádem by padaly i ony. Pak to tedy musí udělat nadstátní instituce. Evropská unie měla už dávno investiční bankovnictví přiškrtit a bankovní ráje zničit. Jako parazity. To je to důležité,“ píše Pithart.

Ta dáma ještě neřekla větu, kterou by si člověk mohl zapamatovat

Myslí si také, že čím jsou aparáty Unie slepější, tím jsou agilnější. „Nemají skutečné vedení – politické reprezentace členských států je neumějí usměrnit? A co představitelé Unie? Ministryně zahraničí? Ta dáma, která ještě neřekla větu, kterou by si člověk mohl zapamatovat? Šéf komise Juncker, který doma, v nejbohatší zemi Unie, sám udržoval daňový ráj?“ ptá se Pithart.