Když v úterý ministr Oto Klempíř s poslanci z vládní koalice představoval návrh Zákona o médiích veřejné služby, zcela to zastínilo i projednávání regulace cen pohonných hmot. Byl v tom i kus symboliky – debata o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu udělala z veřejnoprávních médií téma, které zastiňuje i návrhy bezprostředně se dotýkající našich peněženek.

V tématu se protíná několik linek. Zákony o České televizi a Českém rozhlase vznikaly v roce 1991, za zcela jiných podmínek, a technologický pokrok za 35 let zcela změnil podobu vysílání i jeho společenský význam. Však také politici vládní koalice argumentují, že nová legislativa uvádí veřejnoprávní média do jednadvacátého století.

Opozice ale jakékoli změny odmítá a naopak argumentuje potřebou kontinuity a stability. Nelze ale přehlédnout, že snaha bránit zejména Českou televizi zde má i politické účely. V minulých letech bylo opakovaně doloženo nadržování politikům bývalé koalice, a to včetně tak citlivých momentů, jako byly předvolební debaty kandidátů. A bohužel nemůžeme ani opomenout, že několik jejich zástupců v obou parlamentních komorách je navázáno na finanční toky, které se kolem Kavčích hor během let utvořily.