Pirát z europorlamentu: Slovensko pár uprchlíků přijalo a nikdo ho před soud netahá

31.10.2019 20:10

Česko, Polsko a Maďarsko se dostaly mezi země, které podle generální advokátky Evropské unie nepostupovaly v souladu s unijním právem. Kvůli nepřijetí žadatelů o mezinárodní ochranu na základě většinové shody v EU. Česká vláda se dlouhodobě brání, že kvóty nepodpořila a stejně nefungovaly. V pořadu Interview na ČT24 k tématu promluvil místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Pirát), podle kterého Česká republika nemusela před soudním dvorem skončit, kdyby se zachovala například jako Slovensko. „Soudit se, soudit se a tvářit se tvrdě a nekompromisně nám nepomůže,“ říká.

Pirát z europorlamentu: Slovensko pár uprchlíků přijalo a nikdo ho před soud netahá
Foto: pirati.cz
Popisek: Marcel Kolaja

Závěry generální advokátky Soudního dvora Evropské unie jsou v tuto chvíli skutečně jenom závěry generální advokátky, připomněl na úvod Marcel Kolaja. Nyní je třeba vyčkat na výsledek řízení u evropského soudního dvora. „Dokud toto rozhodnutí nebude na stole, nedá se předpokládat, jaké to bude mít na Česko dopady,“ uvedl s tím, že součástí rozhodnutí budou i opatření, která by pak Česká republika měla přijmout.

Toto téma je podle Kolaji velmi zpolitizované a není prý potřeba v tuto chvíli podléhat hysterii. „Žádná migrační krize teď neprobíhá, je to dobrý čas k tomu, aby si členské státy mezi sebou na poli Evropské unie vyjasnily, jaký přístup by Evropa měla mít k migraci a přijímání uprchlíků obecně,“ myslí si Kolaja. „V tomto tématu také není opravdu potřeba strašit a propadat panice,“ doplnil.

Systém kvót, který Česká republika rozporovala, je podle místopředsedy Evropského parlamentu „politicky mrtvý“. „To je opět další důvod, proč tu diskusi otevřít,“ poznamenal.

Vyjádření generální advokátky stojí na argumentu, že pro zajištění pořádku a bezpečnosti svých občanů členské země měly prostředky i za splnění unijních povinností. V tomto ohledu je podle Kolaji potřeba se také podívat na to, jak dopadlo například Slovensko. Proti Slovensku žaloba vedena nebyla, přesto Slovensko nepřijalo více než několik málo urpchlíků. „Proto si myslím, že celá situace se spíše po politické rovině v danou chvíli dala vést o něco lépe, tak aby Česká republika před soudním dvorem neskončila,“ zdůraznil, že stačilo, aby se naše země k situaci alespoň navenek postavila trochu jinak.

Jak by se k tomu nyní mělo Česko postavit, ačkoli poslední závazné závěry evropský soudní dvůr ještě nevydal? „Nemyslím si, že soudit se, soudit se a tvářit se tvrdě a nekompromisně by byl nějaký postup, který by vedl k úspěšnému vyjednávání,“ uvedl Kolaja v reakci na premiéra Andreje Babiše (ANO) na oznámení generální advokátky Soudního dvora Evropské unie. Opět vyzdvihl nutnost se o této věci bavit v politické rovině. „To je to, co by mělo teď Česko i ostatní členské země udělat,“ podotkl.

Prozradil, s jakými reakcemi se jako místopředseda Evropského parlamentu v kuloárech potýká. „Nedostal jsem se do situace, že bych musel pozici České republiky vysvětlovat v této oblasti,“ uvedl.

Je však Česko schopnoé přinést na evropskou půdu nějaké jiné, lepší řešení? „Musíme začít od prevence. Tedy působit pozitivně v oblastech, kde potenciálně vznikají konflikty, a nejlépe zabránit tomu, aby lidé prchali před válkou a konflikty. Je třeba vytvářet kontaktní centra na strategických místech, aby mohli žádat o azyl mimo území EU,“ popsal Kolaja některé typy opatření, ke kterým bychom měli přistoupit.

„Na to vše je ale třeba široká otevřená diskuse, jako Pirátská strana nedokážeme direktivně určit směr. Systém kvót je politicky mrtvý, a to nastavuje politický diskurz k tomu, aby debata byla otevřena a našel se už jiný mechanismus,“ uzavřel pak místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja téma.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…