Přebytek vznikl lepším příjmem daní, hlavně DPH a daně z příjmu právnických osob, které tvoří 47 respektive 23 procent daňového inkasa. Výběr poplatků z hracích automatů v městských obvodech byl sice meziročně zhruba stejný, ale oproti plánu bude vyšší a zajistí také část přebytku, téměř výhradně ve prospěch obvodů. Plzeň původně počítala s menším příjmem než předloni, protože některé herny už měly být zrušené. 
    
Radnice plánovala vyrovnané hospodaření. Už během loňského roku ale zvyšovala výhled příjmů z daní. Pozitivně se vyvíjel hlavně výběr DPH, která okamžitě reagovala na zvýšenou spotřebu. Změna u příjmových daní se projevuje pomaleji, až s ročním odstupem. 
    
Skutečné příjmy města z daní loni činily 3,248 miliardy korun, meziročně o 4,5 procenta více. "Cítíme, že ekonomika roste. Příjmy z daní rostou nesrovnatelně ve vztahu k minulým letům," řekl Kotas. V době hospodářské recese, tedy mezi lety 2009 až 2013, muselo město přijímat mnoho úsporných opatření, v roce 2013 ho ještě značně poškodilo nové rozpočtové určení daní. "Díky úsporám v minulosti provozní náklady zvládáme, ale stále je potřeba hledat prostředky na investice," uvedl. 
    
Peníze z přebytku chce město hlavně spořit na příští léta. Větší část, například vratky DPH, půjde zpět do fondu spolufinancování dotovaných projektů, z něhož se hradí dopředu evropské projekty. Navíc v pololetí si město vypůjčí z fondu asi 360 milionů korun na nákup akcií Vodárny Plzeň, které se tam vrátí z prodeje vodárenské infrastruktury v roce 2016. Větší loňské přebytky obvodů zůstanou v obvodech. Neutratily všechny peníze a díky hazardu a DPH jim také vzrostly příjmy, uvedl Kotas. 
    
Plzeň měla za rok 2013 použitelný přebytek 315 milionů Kč. Z toho 140 milionů šlo do fondu rezerv a rozvoje na pokrytí nepředvídatelných výdajů. Zbytek město použilo na výkupy pozemků, provoz dopravního podniku, opravy silnic a škol, kulturu, sport a sociální služby.