Po kýblu špíny se ozvalo: „Tak dost.“ Tohle si Peszyński a Přibáň za rámeček nedají

13.08.2022 6:40 | Ze sítí

Poté, co novinářka Lenka Klicperová zareagovala na zprávu organizace Amnesty International, jež vyvolala velké pobouření (tvrdí totiž, že ukrajinská armáda v některých případech ohrožovala civilisty tím, že sídlila v civilních budovách nebo z nich útočila), sama se stala terčem mnohé kritiky. „Už by měl někdo konečně říct, že Klicperová je zasraná agentka Kremlu,“ zaznělo například z úst občanského aktivisty Tomáše Peszyńského. Zastání naopak Klicperová nalezla například u reportérky a členky Rady ČTK Angeliky Bazalové.

Po kýblu špíny se ozvalo: „Tak dost.“ Tohle si Peszyński a Přibáň za rámeček nedají
Foto: repro Youtube, tan
Popisek: Válečná novinářka a fotografka Lenka Klicperová

Anketa

Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?

6%
91%
hlasovalo: 37563 lidí
„To, že Ukrajinci využívají při obraně svého území civilních budov, jako jsou třeba školy, je prostý fakt, který nemůže nikdo popřít. V každé vesnici na frontě, o kterou se bojuje, armáda obsadí především školu – a to ať jde o armádu útočící (ruskou), nebo tu bránící se ruské invazi,“ poznamenává Klicperová, jež to podle svých slov viděla několikrát na vlastní oči. „Nikdy jsem ale neviděla nic, co by se dalo označit jako braní si civilistů za lidské štíty,“ zmínila. 

„Pokud začne armáda tak obrovského státu, jako je Rusko, útočit na zemi, jako je Ukrajina, její obránci si mohou málokdy vybrat, odkud budou na útočníka střílet. Musejí se přepravit na co nejvýhodnější pozice, z nichž budou moci alespoň zastavit postup invazní armády, když už je nemohou zatlačit zpět,“ dodává Klicperová, že věc je skutečně těžší a složitější, než se může zdát z pohodlí gauče.

„Když jsem byla na frontové linii na Donbase, Rusové ostřelovali v podstatě konstantně. Nepotřebují šetřit municí. Ten nepoměr útoků Rusů a obranné střelby Ukrajinců byl do uší bijící. Dělostřelecké granáty, raketomety, prostě to na pozice Ukrajinců švihali hlava nehlava,“ zmínila Klicperová.

Podle jejích slov to, že vojáci obsadí školu, viděla mnohokrát na vlastní oči a není na tom nic nelogického. „Ve válce je to pro vás otázkou života, přežití. A aby mohli přežít i nějací civilisté v týlu, musejí přežít vojáci v první linii. Co je ale naprosto nezbytnou podmínkou takovéhoto fungování, je nepřítomnost civilistů v takové škole nebo okolí,“ dodala Klicperová.

„Vůbec nechci tvrdit, že Ukrajinci občas neukrývají svoje tanky nebo raketomety za civilní budovy. A mohl se určitě v průběhu těch šesti měsíců stát nějaký kiks. Ale podle mé zkušenosti se snaží využívat prázdné budovy, v nichž nejsou civilisté. Na Severní Saltivce jsem viděla přesně místo, kde stál ukrajinský tank a odkud pálil. Schovaný za jedním z paneláků. Prázdných paneláků,“ dodala dále Klicperová a hovořila mimo jiné i o tom, že válka na Ukrajině je stejně špinavá, jako byla druhá světová válka. 

„Násilí, které Rusko na Ukrajině rozpoutalo, se nedá ničím ospravedlnit. Ani relativizovat tím, že Ukrajinci dělají chyby. Nejsou hrdinové bez bázně a hany. Tedy určitě ne všichni. I když já jsem tam pár skutečných hrdinů potkala osobně. A pár už je jich také mrtvých… Ale ten, kdo nese odpovědnost za mrtvé ukrajinské civilisty, je ten, kdo překročil po zuby ozbrojený hranice suverénní země a začal válčit. Tedy putinovské Rusko,“ zakončila Klicperová.

Na její slova následně reagoval na sociální síti cestovatel Dan Přibáň. „Když meleš sr**ky za covidu, meleš je i za války! Lenku Klicperovou znám, svého času jsem ji obdivoval jako válečnou reportérku, než mi začalo pomalu docházet, že to žádné válečné reportáže nejsou, že je to přihlouplé válečné influencerství,“ napsal Přibáň.

„Dojet na nějaké zajímavé místo, tam se vyfotit a ‚zasvěceně‘ o tom mluvit. Jenže je rozdíl, když se jede influencerka vyfotit na pláž a když se jede vyfotit mezi trpící lidi. Je to už nějaký pátek, co začala se svou kolegyní infuencerkou Markétou Kutilovou mířit stále více na publikum podléhající dezinformacím, možná to byla zpočátku náhoda, ale stejně jako mnozí politici zjistily, že je to publikum velmi vděčné, a najely na ně plně. Pod záminkou alternativní pravdy šířily bludy o opuštěných dětech migrantů, které chtěli mnozí u nás přijmout, a s covidem najela Klicperová už plně na systém full retard, kdy se hned na začátku nacpala na covidové oddělení, kde fotila lékaře padající na hubu, aby záhy začala šířit totální bludy o rouškách,“ podotkl Přibáň.

„Ač nepatřím mezi ty, kteří Amnesty International šmahem odsuzují, a myslím si, že ukrajinská armáda nemá být brána jako nedotknutelná, protože se brání, tohle její vyjádření je nehorázné. Klicperová nikdy nemohla získat takový vhled do situace, aby se mohla takto jednoznačně vyjádřit. Má s tím problém i taková organizace jako Amnesty International, která situaci opravdu analyzuje, a přesto jsou její vyjádření opřená o jimi získané informace silně zpochybňována. Nyní se dá jakýkoli ruský útok na jakoukoli civilní budovu opřít o citát Klicperové, že viděla, jak tam Ukrajinci ukrývají zbraně a jsou tam schovaní jejich vojáci. Znovu a znovu. Pro ruskou propagandu to nejlepší, co si mohli přát,“ dodal.

A nebyl sám, kdo se do Klicperové pustil. „Už by měl někdo konečně říct, že Klicperová je zasraná agentka Kremlu. To její ‚viděla jsem na vlastní oči‘ vždycky odpovídá kremelskému narativu. V Sýrii se to dařilo ještě maskovat, ale na Ukrajině už to prostě nejde, takže bába prostě jede ruskou propagandu...,“ napsal velmi ostře občanský aktivista Tomáš Peszyński.

Na jejich slova zareagovala členka Rady ČTK Angelika Bazalová. „Kauza Amnesty International má další kapitolu. Co si myslím o tom honu na AI, už jsem psala dříve. Ve zkratce – pošlapat nevládku, která byla léta trnem v oku právě Putinovi, protože jeho režim kritizovala imrvére, a označit je za proruské šváby jen proto, že napsali něco, co nám nehraje do naší propagandy, je hodno možná tak právě Putina. Pokud by toto měl být ten náš Západ, pak bych se za takový Západ hluboce styděla. Nicméně ještě není vše ztraceno. Novinářka Lenka Klicperová, která pracovala na bojující Ukrajině několik měsíců, vydala na Novinkách článek, který zprávu AI v zásadě nevyvrací, ale zasazuje ji do kontextu. Vykresluje reálný obraz války, nikoliv propagandistický, barvotiskový kýč, který tak často vypadává ze zdejších médií. Její obraz války je uvěřitelný. A zároveň nás nenechává na pochybách, kdo je viníkem této situace,“ zmiňuje Bazalová.

„Tu hrůzu tam spustili Rusové. Já sama mám tisíc a jednu výhradu k tomu, jak k tomu konfliktu přistupují západní politici, ale s úctou a respektem musím říct, že Ukrajinci jsou statečný národ, i když mi při pohledu na tu reálnou situaci je fakt úzko. Ač tedy Lenka Klicperová nikterak nezavdává důvod k jakýmkoliv pochybám o tom, kdo je viník celé situace, se zlou se potázala. Jestřábi od klávesnic, kteří byli ze strachu před covidem dva roky zavření v karlínských sklepech, usoudili, že Klicperová je zaprodaná Putinova děvka. Ten shitstorm na její adresu je dechberoucí. Zapojily se i nuly jako Přibáň, který ve svém životě dokázal akorát zasmradit svět výfukovými plyny z trabanta a poslední dva roky posraný strachy dštil síru na každého, kdo si nenapíchal pět dávek a nenosil tři roušky naráz. Klicperová mu beztak leží v žaludku i proto, že celou dobu razí racionální přístup ke covidové situaci. Naštěstí v tom nezůstala sama. Váleční novináři říkají – tak dost,“ podotkla Bazalová.

„Kopíruju status uznávaného českého válečného fotografa Stanislava Krupaře (strojový překlad z angličtiny): Proč tolik nepořádku ohledně zprávy Amnesty International? Potvrdí to každý, kdo strávil nějaký čas blíže k první linii. Chybí mi jen jedno prohlášení nakonec, že AI neměla šanci udělat takové šetření na druhé straně, protože Rusko zakazuje jakékoliv nezávislé pozorování, ale podle předchozích zkušeností situace na územích okupovaných Ruskem nemá to být žádné lepší. Vojenské základny ve školách, armáda v nemocnicích, dělostřelecká střelba z obytných domů. V nejlepším případě. Viděl jsem to na vlastní oči v separatistické oblasti Donbasu v letech 2014–2015. Opravdu nechápu, jak může někdo vinit Amnesty, aby pomohla válečné mašinerii Vladimira Putina. Jen proto, že to zneužívají? Zneužívají všeho, ale my si musíme zachovat právo kritizovat věci, které by se měly kritizovat. Jinak bez povšimnutí posuneme naše demokracie mnohem blíže současným režimům, jako je tento v Rusku. Méně propagandy a více základních lidských práv, prosím,“ řekla Bazalová.

„Podobně mluví i Tomáš Vlach, kterého považuju za jednoho z nejlepších znalců postsovětských republik, kam jezdí už léta, ať už jako novinář nebo jako spolupracovník humanitárních organizací. ‚Já viděl zneužívání symbolů, jako je červený kříž a míchání vojáků s civilisty. I když ne úplně záměrně možná. Ukrajina čelí ruské agresi, to je stále nesporné. Jde ale o to, že mezinárodní humanitární právo platí pro všechny a nelze se z něho vyvázat, ani když je evidentní, že Rusko na něj kašle úplně.‘ Tomáš ještě dodává toto: ‚Podobně (jako Stanislav Krupař) to vidí mnozí, kteří na válku na Ukrajině nekoukají jen z gauče. Pokud chceme zůstat věrni svým hodnotám, musíme si zachovat právo kritizovat i respekt k práci nevládek. Stanislav Krupař strávil v této válce na Ukrajině daleko víc času než jiní čeští novináři, z let 2014–2015 máme dost podobnou zkušenost. Jedním dechem dodávám, že příčinou všeho je ruská agrese, a podle toho, co jsme viděli na osvobozených územích, se na okupované straně dějí daleko horší věci. Z té zprávy AI je třeba se poučit, ne ji rozcupovat...,‘ A já dodávám – pokud chce Ukrajina patřit k Západu, pak musí dodžovat západní standardy,“ zakončila Bazalová.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vef

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…