Není to ale jen prezident Pavel nebo premiér Fiala. Ve stejném pozitivním duchu hovoří i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který se domnívá, že nálada Čechů je horší, než jaké by odpovídal stav společnosti. Startovní pozice České republiky do budoucna je podle Vystrčila velmi dobrá, ze společnosti se však vytrácí životní spokojenost. Ve společnosti podle předsedy Senátu posilují populisté a extremisté. 

„Je to šéf Senátu, tak by se měl inspirovat šéfkou sněmovny a neříct ani slovo. To by byla jeho největší služba národu,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz k obsahu Vystrčilova adventního projevu k národu komentátor Petr Holec.

Životní úroveň českých občanů ve smyslu „nemáte si na co stěžovat“ ale komentují i jiné veřejně činné osoby.

„Nespokojenost mezi lidmi je trochu přemrštěná a neodpovídá reálnému stavu ekonomiky a společnosti,“ napsala na sociální síť X Dana Drábová. Dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vytáhla data ČSÚ, podle kterých je u nás příjmovou chudobou ohroženo „jen“ 9,8 % obyvatel, což je v rámci EU jedna z nejnižších hodnot. 

Během energetické krize se však podle Seznam Zpráv podíl českých domácností, které byly ohroženy energetickou chudobou, dostal skoro na 25 %. Procento ohrožených nějakým typem chudoby závratně roste ve chvíli, kdy je člověk na uživení domácnosti sám. Jde tedy typicky o matky samoživitelky nebo o ovdovělé seniory. 

Nespokojenost mezi lidmi je trochu přemrštěná a neodpovídá reálnému stavu ekonomiky a společnosti. Ale tak už to bývá.
Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.

— Dana Drábová #KeepCalmAndCarryOn (@DrabovaDana) December 30, 2024

Na dotaz občana, zda je 9,8 % obyvatel ohrožených chudobou málo, Drábová reagovala slovy: „Až extrémně málo. Sociální stát funguje.“ 

Pravdu mají vládní představitelé v tom, že letos rostly mzdy. Ekonom Lukáš Kovanda ale zasazuje čísla do kontextu: „Navzdory letošnímu růstu jsou české reálné mzdy stále pod úrovní roku 2019. A jako jediné v zemích Visegrádské čtyřky se propadají.“

Navzdory letošnímu růstu jsou české reálné mzdy stále pod úrovní roku 2019. A jako jediné v zemích Visegrádské čtyřky se propadají...

Vývoj reálných mezd od 4. čtvrtletí 2019 do 2. čtvrtletí 2024 podle OECD (v %):
1. Polsko +9,4
2. Maďarsko +9,3
3. Slovensko +2,5
4. Česko –4,3

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 22, 2024

K výrokům vládních představitelů a prezidenta Petra Pavla o životní úrovni Čechů se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil ekonom Vladimír Pikora, majitel Pikora Invest. „Vždy záleží, k čemu vztahujeme, že se ‚máme dobře‘. Když to budeme vztahovat k Africe, tak se máme dobře, ale když to budeme vztahovat k západní Evropě, se kterou se chceme porovnávat, tak se samozřejmě máme špatně,“ řekl. Podle Pikory je důvodem to, že cenová hladina v Česku se pohybuje na úrovni sousedního Německa, ale mzdy jsou u nás daleko nižší, někdy až násobně. Dalším problémem jsou podle něj příliš drahé energie. To vše přispělo k rozevření nůžek mezi obyčejnými lidmi a skupinou, která má výrazně nadprůměrné příjmy. Pro všechny totiž platí, že protopí a prosvítí podobné částky a jíst musí také každý. Po zaplacení dalších nákladů (např. za bydlení) se většina obyvatel ocitá v situaci, kdy neuspoří vůbec nic, nebo jen minimální částku. To je v kontrastu s vysokopříjmovou skupinou, která má každý měsíc výrazné přebytky.