„Rozumím tomu, že politici musejí ‚odmítnout násilí‘, když někdo z nich čelí fyzickému útoku. (A ano, je zároveň komické si představit, že ve skutečnosti skřípou zuby a skuhrají, jaká je to smůla, že berlí do hlavy dostal jejich soupeř, protože fyzický útok znamená před volbami výhodu, viz pokus o atentát na Trumpa. Na druhou stranu: Všechny ty komentáře od novinářů, mediálních punditů a všech ostatních chytrolínů (počítám se mezi ně) jsou pokrytecké. ‚Násilí je nepřijatelné‘, bla, bla, bla,“ rozepsal se na síti X novinář Miloš Čermák.
Rozumím tomu, že politici musí "odmítnout násilí", když někdo z nich čelí fyzickému útoku. (A ano, je zároveň komické si představit, že ve skutečnosti skřípou zuby a skuhrají, jaká je to smůla, že berlí do hlavy dostal jejich soupeř, protože fyzický útok znamená před volbami…
— Miloš Čermák (@cermak) September 1, 2025
Dále zdůrazňuje, že násilí samozřejmě je nepřijatelné. Ale politická kultura se zejména vinou médií a jejich lačnosti po lajcích a zhlédnutích prostě posunula tím směrem, kde fyzické násilí je jediným logickým pokračováním zvoleného tónu a stylu.
„Novinář, kterého jsme před pětadvaceti lety obdivovali proto, že uspěl v Americe v jedné z nejlepších zpravodajských televizí světa, nazve senátorku na twitteru ‚bezpáteřní kurvou‘. Protože byla v kině na filmu o člověku, kterého on nemá rád,“ zmínil kauzu, o které web ParlamentníListy.cz již informoval.
Slzy dojetí spokojené divačky a hrubý útok
Senátorka Daniela Kovářová na sociální síti X pochválila nový dokumentární film Jarek o Jaromíru Nohavicovi, jenž ji dojal díky osobním vzpomínkám a vazbě na Ostravu. Na její příspěvek však hrubě zareagoval novinář Tomáš Etzler, který Kovářovou vulgárně urazil a Nohavicu označil za „proputinovského estébáka“. Etzlerův sprostý výrok vyvolal negativní ohlasy.
Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?Anketa
Dokumentární film o Jaromíru Nohavicovi, který měl premiéru 28. srpna, vyvolává smíšené reakce diváků. Někteří chválí citlivý a mnohovrstevnatý portrét písničkáře, oceňují jeho otevřenost a autenticitu, zejména díky unikátním archivním záběrům a nové písni Já už jsem tu byl. Jiní kritizují Nohavicu za bagatelizaci kontroverzí, jako je spolupráce s StB či přijetí Puškinovy medaile od Putina, a vidí film jako jeho sebeobhajobu bez hlubší reflexe.
Budeme se mlátit po hlavě?
Šokovaný Čermák se ptá: „Kde se to v nás vzalo? V jakém vesmíru, případně v jaké simulaci (pro milovníky sci-fi), existuje svět, ve kterém muž středního věku může nazvat ženu ‚bezpáteřní kurvou‘? A má někdo z vás zájem v téhle simulaci žít? Takže: Proč to tolerujeme, a tváříme se, že to je ‚každodenní provoz‘? A pak, když nejpopulárnější politik v Česku dostane berlí do hlavy, se najednou divíme: Jak je to možné? A píšeme: To je nepřijatelné!“
A připouští, že nepřijatelná je celá doba, ve které jsme se ocitli. „Co tedy? Budeme se mlátit berlemi i dalšími vhodnými předměty po hlavě, budeme si nadávat a urážet se, budeme kvičet svoje vyhalucinované pravdy vydávané za fakta? ANEBO nám dojde, že žijeme společně ve stísněném prostoru střední Evropy, v jednom z objektivně nejlepších míst na světě, a že úplně nemusíme být nadšení z lidí, které potkáváme ráno v tramvaji nebo kteří teď zrovna kandidují do parlamentu ... ale jsou to jediní lidé, které máme k dispozici.“
Svůj komentář uzavírá: „A můžeme na sebe vzájemně ječet a křičet, ale ono to nakonec bude k ničemu, a skončí to tím, že inteligentní a schopní lidé (které jsme obdivovali!) se budou chovat jako pitomci a že opravdoví pitomci budou jiné lidi mlátit berlí po hlavě. Atd... Prostě neskončí to dobře. To chceme?“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.