„Kriminalizovat nepohodlné projevy občanské společnosti a pár výraznějších jedinců vytlačit do zahraničí, věznic nebo vnitřní emigrace.“ Tak moderátorka Barbora Tachecí citovala Glance, který v Rusku žil a přednáší o něm.
Moderátorka hned na úvod citovala ruského generála Ivašova, vyzývajícího Putina, aby se zřekl snah o rozpoutání války. „Ten generál sloužil pod Putinem, kritizoval NATO a teď říká tohle, tak co to má znamenat?“
Je dnešní situace Ukrajiny stejná jako situace Československa roku 1938?Anketa
Glanc dodal, že petice s touto výzvou píší i ruští intelektuálové, novináři a spisovatelé. Prostor ale prý ovládá eskalující rétorika. Generál Ivašov se podle něj bát o život nemusí, protože nemá ve veřejném prostoru relevantní vliv.
„Atmosféra strachu se v současném Rusku vytváří velice úspornými a rafinovanými prostředky,“ rozpovídal se Glanc. Perzekuce podle něj může přijít za jednu větu v internetovém chatu komukoliv. A režimu stačí, když to udělá jen občas někomu. Stačí prý, že je poznamenaná atmosféra. Roli hraje i náhoda nebo shoda okolností, a to je nejděsivější.
On se prý v Rusku pohybuje mezi umělci a intelektuály, kteří čelí tlaku, aby se k některým otázkám nevyjadřovali.
Ruská střední třída podle něj částečně souhlasí s Putinem v jeho „skvělé tezi“, že Ukrajina je vlastně součástí ruského národa. Putin k tomu vloni v létě napsal esej o jednotě ruského a ukrajinského národa a prý měla ohlas.
Ivan Krastev, vlivný politolog bulharského původu, tvrdí, že má přímé důkazy, že esej napsal Putin osobně, takže jej tato myšlenka evidentně uhranula. A to je pro Glance důkaz, že má o Ukrajinu skutečný zájem.
Vzdělaní Rusové podle něj dobře vědí, že anexe Krymu porušila mezinárodní práva. „To spousta lidí ví, v Rusku existuje dobrý přístup k informacím,“ vypadlo z rusisty.
Jiné ovlivňují Putinovy totalitní praktiky, pracující s vnitřním a vnějším nepřítelem. Aktuálně je prý propagandistickým hitem „projekt AntiRusko“, o kterém psal Putin ve své zmíněné eseji. Podle něj jde o vyvolání nenávisti k Rusku a Ukrajina, okupovaná západními státy, je k tomu zneužita.
„On je skutečně přesvědčen, že Ukrajina je jakási loutková nomenklatura západního světa, který vyvolal převrat na Majdanu a že došlo k nucené změně identity té země,“ popisoval Glanc.
Putin prý má zájem Ukrajinu vyřešit i proto, že ruská menšina v této zemi stále demograficky ubývá.
Rusko podle něj částečně uspělo v prosazování svého dlouhodobého cíle vrátit se do pozice světové supervelmoci. „A to se stalo, po téhle linii ta kampaň byla velmi úspěšná,“ vysvětloval Putinovy motivace.
„Už několik týdnů se evropští lídři a prezident Spojených států v podstatě nezabývají ničím jiným,“ popisoval, proč Vladimír Putin musí být spokojen.
„Tak chce být Putin pupkem světa, nebo mu jde o Ukrajinu,“ nechápala Tachecí. Glanc ji ujistil, že Putinovi jde o obojí.
Psali jsme:
Ruský prezident podle něj například využil nástupu nové německé vlády, o které si myslel, že bude slabá. Celkově si prý o EU myslí, že je slabá a podle toho s ní zachází.
Moderátorka poznamenala, že unie k tomu velmi nahrává. Ale zajímalo ji, zda Rusko bude potřebovat na Ukrajinu útočit, zda mu nepostačí „přivést tisíce vojáků na hranici a udělat bububu“. Podle experta Putin nemá dopředu napsaný scénář a bude záležet i na tom, jak na něj budou reagovat západní elity. Své skutečné cíle prý odhalil ve své eseji: Velkoruský národ s Běloruskem a Ukrajinou a nepřípustnost prosazování západních hodnot, nepřijatelných pro ruské „hodnoty“.
„Homosexualita, demokracie, která je prý labilní a střídají se tam vlády, to všechno je dnes v Rusku předmětem pohrdání,“ vysvětloval překladatel.
Jestli bude chtít Putin aktuálně dosáhnout rozvratu EU nebo jen rozvratu Ukrajiny, to bude podle Glance rozhodnuto až podle aktuálního vývoje.
„Je to kampaň, která má řadu linií, které probíhají paralelně,“ uzavřel výklad.
Moderátorka zdůrazňovala, že pod záruky celistvosti Ukrajiny se podepsalo nejen Rusko, ale i Západ, takže by se teď neměl ze svých závazků „vyvléknout“.
Glanc si myslí, že Ukrajině je na západě nasloucháno a vykládal, jak jsou ukrajinští intelektuálové na Západě zváni do všech médií a mají možnost prezentovat svou verzi. Jiné je to mezi politiky a střední třídou, kteří podle něj předvádějí „trestuhodné ignorantství“. Média ale podle něj v tomto směru dobře plní svou funkci, líbilo se mu třeba, jak v německém tisku zesměšnili tamní vládu, když odmítla dodat Kyjevu zbraně.
„Demonstrace ozbrojené solidarity je správný postoj,“ vyjádřil své osobní stanovisko akademik Glanc. A je rád, že takto se vyjadřuje i české Ministerstvo zahraničí, správně prý odmítá appeasement, se kterým máme sami špatné zkušenosti.
Sankce jsou podle něj komickou reakcí, takže je na místě ozbrojená solidarita.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
