V souvislosti se zdravotním stavem Vladimira Putina se hovoří o rakovině, o Parkinsonově nemoci. To vše opakovaně vyvracel mluvčí ruského prezidenta. „Jedinou jistotou, kterou máme, je, že jsou to spekulace. Protože to je skutečně to, co vévodí mediálnímu prostoru. Putin kolem sebe vytvořil velice nepropustnou informační bariéru, pokud jde o věci, které nechce s veřejností sdílet. To se týká mimo jiné jeho zdravotního stavu, jeho rodiny, osobního života,“ poznamenal Romancov, že opravdu nemá tušení, zda Putin je, či není nemocen. Onemocnět však podle něj může kdokoliv z nás.
„K těm možnostem bych přidal jednu, o které se dlouhodobě v ruském prostředí hovoří, a ta se týká toho, že údajně ruské věrchušky konzumují ve velkém kokain. Pokud tomu tak je, tak není vyloučeno, že by tyhlety divné záležitosti třeba mohly mít spojitost s používáním té drogy. Čímž nechci říct, že to vím, všechno jsou to spekulace z ruského mediálního prostředí,“ dodal Romancov.
„Putin se už léta nesetkává s veřejností. A ti, kteří se tomu věnují, ať už v Rusku, nebo v zahraničí, tak třeba vlastně oficiální videa, z nich vyseknou obličeje těch, s nimiž se Putin setkává, a ukáže se, že jsou to stále titíž lidé, jenom jsou oblečeni někdy jako rybáři někde na Dálném východě, jindy jako pracovníci nějakého průmyslového podniku. A to všechno přispívá ke spekulacím včetně těch o jeho zdravotního stavu,“ zmínil také Romancov o ruské hlavě státu.
A jaké je podle Romancova oficiální vysvětlení toho, že se Putin objevuje na veřejnosti sporadicky? „Vysvětlením je samozřejmě covid-19. Ruský prezident vlastně na covid zareagoval jinak než na všechny dosavadní výzvy, které před ním stály. Až dosud se vždycky snažil sám sebe prezentovat jako člověka, který vede ty ostatní do boje. Tady se, dá se říct, zašil,“ dodal Romancov. A hovořil i o tom, že se spekuluje i o tom, že Putin má dvě naprosto identické pracovny a i ti, kdo s ním hovoří, někdy netuší, kde se hlava Ruské federace nachází. Jedna pracovna by měla být u Moskvy, druhá v Soči.
„Ruský prezident má zoufalou a místy až komickou potřebu dávat najevo, že to, co se děje v Rusku, je zcela srovnatelné s tím, co se děje kdekoliv jinde ve světě. Zejména potom v demokratických zemích. A to, že bývalá hlava státu má doživotní imunitu, že se z něj stává doživotní senátor, to známe z ústav celé řady západoevropských zemí. Ruský režim je všechno možné, jenom ne režim demokratický, ale přesto se dlouhou dobu a velice účinně dokázal tvářit jako standardní demokratický stát, a já mám pocit, že tohle je pokračování toho trendu. Bez ohledu na to, že už tomu nikdo nevěří,“ vysvětlil aktuální ústavní změny, které v Rusku odsouhlasili Rusové, Romancov. Putin přitom může opakovaně kandidovat do úřadu až do roku 2036.
O tom, že by chtěl Putin odejít od moci, podle Romancova nemůže být řeč. „Kdyby se to z nějakého důvodu stalo, třeba z důvodu nějaké zdravotní příhody, tak tohle je přesně to, čemu se v Rusku říká záložní letiště,“ dodal Romancov.
O Vladimiru Putinovi se v poslední době také psalo v souvislosti s otravou jeho kritika Alexeje Navalného. Vladimir Putin na předvánoční tiskové konferenci řekl, že: tento pacient berlínské kliniky využívá v daném případě podpory zvláštních služeb USA, pokud je to tak, pak je to zajímavé, protože pak by ho zvláštní služby samozřejmě měly sledovat, ale to vůbec neznamená, že je třeba jej otrávit. Kdo to potřebuje. Sám Alexej Navalnyj tato slova interpretoval jako Putinovo přiznání, že ho skutečně tajná služba sledovala. „Já to chápu určitě stejně v tom smyslu, že ruská tajná služba Navalného sledovala dávno před tím, než došlo, k čemu došlo. O tom existují jaksi svědectví, která podle mého názoru jsou naprosto neprůstřelná. Pokud jde o další věci, tak tam se můžeme pouze dohadovat. Nicméně vzhledem k povaze ruského režimu, vzhledem k tomu, co všechno už se stalo za těch 20 let, co je Putin u moci, celé řadě jeho kritiků a odpůrců, mi i ta situace kolem Navalného přijde být vysoce pravděpodobná,“ sdělil Romancov.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
