Situaci pořad ilustroval na bývalé mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížkové, která ač vystudovaná literární historička, kvůli podpisu protirežimního pamfletu našla jen práci v lese, kde brala pět korun za hodinu. V roce 1990 jí byl přiznán starobní důchod 1400 Kč, což bylo o 400 Kč méně, než byl tehdejší průměrný důchod. I když se díky zákonu o třetím odboji v roce 2011 důchody bývalých disidentů o něco zvýšily, jsou podle tvůrců pořadu stále nižší, než důchody bývalých prominentů.

Jakeš bere v důchodu o sedm tisíc víc, než bývalá disidentka

V pořadu byla zveřejněna výše starobního a současně i vdovského důchodu, který nyní pobírá předlistopadový politik Miloš Jakeš, který byl v letech 1987 až 1989 generálním tajemníkem ÚV KSČ. Podle ČT Jakeš nyní měsíčně pobírá 17 404 Kč, zatímco Křížková jen něco přes deset tisíc.

Pořad také naznačil, že disidenti počítali s důraznějším vystoupením proti režimu až na den lidských práv, který připadá na 10. prosince.

Hutka měl po listopadu problémy se vstupem do země. Pomohla až výhrůžka davem

Hudební publicista Jiří Černý přispěl s historkou o návratu písničkáře Jaroslava Hutky z emigrace. Byl prý jedním z prvních, který se do vlasti vrátil, ale měl problémy na ruzyňském letišti, kde jej nechtěly příslušné orgány vpustit na československé území. Situaci prý pomohl vyřešit hudebník Michal Prokop, který „orgánům“ naznačil, že by si tisíce demonstrantů mohli pro Hutku na letiště přijít. Takovou událost nemohl režim potřebovat, a tak Hutka před manifestující tisíce občanů nakonec dorazil.