Poradci za půl milionu měsíčně a pak tohle... Petr Žantovský je ohromen nepovedeným útokem Hřiba na Hrad. I ČT kvůli tomu „zalezla“

27.02.2021 7:35

TÝDEN V MÉDIÍCH Čím dál silněji se francouzští politici a intelektuálové vymezují vůči idejím, přicházejícím z amerického univerzitního prostředí. Petr Žantovský nad převratně vyhlížejícím článkem dochází k závěru, že Francie už zřejmě pochopila, že pochoduje plným krokem na smetiště civilizace. Neuvědomila si však, že si za to může sama, a trapně to svádí jen na Američany. Do přehledu mediálních zajímavostí zařadil i to, jakou ostudu si uřízl pražský primátor Zdeněk Hřib se svou dojemnou péčí o záchranu stromů v okolí Pražského hradu. Dostalo se mu rázné odpovědi, že má nejnákladnější mediální poradce, ale kloudně poradit mu stejně neumí.

Poradci za půl milionu měsíčně a pak tohle... Petr Žantovský je ohromen nepovedeným útokem Hřiba na Hrad. I ČT kvůli tomu „zalezla“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Anketa

Jaká opatření NEBUDETE dodržovat?

hlasovalo: 5556 lidí
Naprosto převratně vyhlíží zpráva, která pod titulkemVyvážejí ‚islamolevičáctví‘. Francii dráždí teorie z amerických univerzit“ vyšla v úterý na portálu iDnes. „V prakolébce multikulti, postmoderní relativizace hodnot a vítačství ‚přes spáleniště, přes krvavé řeky‘ – a to někdy i doslova – se děje něco podivuhodného. Francouzští politici a intelektuálové se čím dál silněji vymezují vůči idejím, přicházejícím dnes především z amerického univerzitního prostředí. Studie o rasismu a postkolonialismu podle těchto nových preceptorů rozumu vedou k rozvratu principů Francouzské republiky. Část francouzské akademické obce se domnívá, že dochází k cenzuře kritických názorů, zvláště těch, které se týkají radikálního islámu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že zkusit říct něco na našich fakultách proti migraci a islamismu nebo o ochraně národních zájmů, roztrhají vás jak psa.

Francouzská ministryně pro vyšší vzdělávání Frédérique Vidalová proto oznámila vyšetřování „islamolevičáctví“ na francouzských univerzitách. „Jde jí o to zjistit, co je na francouzských univerzitách ‚akademický výzkum, a co je aktivismus‘. ‚Islamolevičáctví korumpuje celou společnost a univerzity nejsou imunní,‘ prohlásila ministryně a dodala, že se někteří badatelé, zvláště ti zaměřující se na rasové otázky, na vše ‚dívají prizmatem, jež chce zlomit a rozdělit‘. Vida, tak už nejen u nás žijeme v ‚rozdělené zemi‘. Pravda ale je, že tento typ rozvratu jsme nevymysleli my, ale právě Francouzi, a to mnoha ideovými výhonky z tamní ‚Velké revoluce‘ v roce 1789, která přinesla iluzi o rovnosti, a ta zas po různých postmoderních tanečcích přerostla de facto v diktaturu menšin všeho druhu. Ale to jen na okraj,“ podotýká mediální analytik.

Evropou neobchází strašidlo komunismu, ale islamismu

Upozorňuje, že slova ministryně přišla krátce poté, co francouzští poslanci schválili zákon proti „islámskému separatismu“, který dává úřadům větší dohled nad domácí výukou, mešitami či sportovními kluby. „To je rovněž průlomový legislativní akt, který poprvé konstatuje, že Evropou obchází strašidlo. Nikoli však komunismu, jak se říkalo, nýbrž islamismu. Národní centrum pro vědecký výzkum dokonce souhlasilo, že provede vyšetřování, ale odsoudilo ‚pokusy delegitimizovat odlišné oblasti výzkumu, jako jsou postkoloniální studia‘,“ připomíná Petr Žantovský.

A někteří francouzští akademici vyjádřili obavu, že vyšetřování ohrožuje akademickou svobodu. „Domnívají se, že právě levicové názory o rase importované z amerických univerzit umlčují svobodnou diskusi na těch francouzských. K podobnému názoru dospívají i další vysoce postavení politici. ‚Odehrává se tu bitva proti intelektuálnímu matrixu z amerických univerzit,‘ varoval například ministr školství Jean-Michel Blanquer. I francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že ‚teorie sociálních věd importované z USA‘ přispívají k ‚ideologizaci‘ francouzských intelektuálních debat. Francouzi se podle něj vzdali jiným akademickým tradicím. Mínil tím anglosaské tradice, které jsou založené na odlišné historii, jež není francouzská,“ upřesňuje mediální odborník.

Proti kultuře rušení se staví už i francouzští intelektuálové

Navíc se část francouzských intelektuálů domnívá, že takzvaná „kultura rušení“ (cancel culture) omezuje svobodnou debatu o sociálních tématech v demokratické společnosti. „Přidávají se tak ke svým americkým kolegům, kteří zveřejnili dopis vymezující se vůči ‚cenzuře‘ a ‚netoleranci k odlišným názorům‘ na amerických univerzitách, kde se šíří radikální proudy takzvané ‚woke‘ kultury. Tento pojem pochází ze slangu amerických černochů. Líbí se mi, jak přesně tento pojem definuje Marian Kechlibar na Neviditelném psu: ‚Woke‘ je termín pro politicky korektní kulturu zaměřenou na progresivní témata, případně pro člověka, který ‚se probudil‘ z představ o spravedlnosti poměrů a nyní ‚je na stráži‘ vůči možným rasovým a sociálním tabu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský a poukazuje na to, že zdaleka nejde jen o akademickou půdu.

Ta je jen jednou z ozvěn stále citelněji prožívané reality, kdy vyloučené komunity migrantů na francouzských předměstích a zvláště rozmáhající se islámský terorismus otřásly důvěrou ve schopnosti Francie učinit z imigrantů a jejich potomků hrdé občany Francouzské republiky. „Jak správně připomíná iDnes, otázka, co je příčinou, rozštěpila intelektuální obec. Ti, kteří se inspirovali na anglosaských univerzitách, vidí vinu ve francouzské společnosti údajně stále rozšířeném institucionálním rasismu. Požadují po státu, aby si osvojil multikulturní politiku uznání a porozumění potřebám imigrantských komunit a docílil tak toho, že se jejich členové nebudou cítit jako občané druhé kategorie, co se kvůli svému původu nikdy v praxi nemohou stát občany první kategorie,“ přibližuje mediální analytik uvažování jednoho z táborů.

Francie si za to může sama, ale svádí to na Američany

Druhá část francouzských intelektuálů své progresivisticky levicové kolegy podezírá v lepším případě z naivity, v tom horším z „nenávisti k Západu“. „V otevřeném dopise zveřejněném v časopisu Le Monde se sto badatelů v čele s uznávaným odborníkem na islám Gilem Kepelem vymezilo proti americkému vlivu na univerzitách, který vede k ‚zákazu studia politického islámu ve jménu levicové ideologie, která jej považuje za náboženství neprivilegovaných‘. Kepel, jemuž džihádisté hrozí smrtí, dlouhodobě obviňuje francouzské intelektuály, že propadli kouzlu ‚islamolevicových obhájců‘ islámu. Varuje, že islamisté těží z výroků o údajné islamofobii francouzské společnosti, protože ta vyvolává nenávist vůči křesťanům a židům a vytváří podmínky pro ‚balkanizaci Evropy‘,“ cituje Petr Žantovský.

Nad převratně vyhlížejícím článkem dochází k závěru, že Francie už zřejmě pochopila, že pochoduje plným krokem na smetiště civilizace. „Zcela jistě si neuvědomila, že si za to může sama, a trapně to svádí jen na Američany. Ne že by se oni v daném směru nesnažili ze všech sil, ale jejich inspirací vždy byla a je – mimo jiné francouzská – filosofie a společenská praxe. Poněkud hloupé je, že ty dva postmoderní světy stáhnou pod vodu s sebou i nás ostatní, co jsme to nezavinili a za mák o to ani nestojíme,“ obává se mediální odborník.

Když Česká televize přišla o hůl na Zemana, raději zalezla

Jako druhé téma nabízí příklad „pracovitosti“, „kompetentnosti“ a „veřejné užitečnosti“, kterou nám 8. února podal otevřeným, bohatě medializovaným dopisem hlavě státu pražský primátor Zdeněk Hřib. „V dopise protestuje proti údajnému záměru Pražského hradu kácet nějaké staré stromy v Jelením příkopě. Hřib se nejprve až s dojetím dovolává Zemanovy tradičně proponované lásky k dřevinám, aby posléze uštědřil prezidentu zdrcující lekci o kácení stromů v prostorách okolí Hradu. K věru věcným argumentům patří též aktuální zmínka o covidu-19, v jehož rámci prý Pražané holdují procházkám ve stínu stromoví. Poučení završil drobnou chybkou: píše o tom, že se stromy mají kácet kvůli instalaci jeřábu na rekonstrukci ‚Mokrových‘ domů. Pravda, možná ty dosud nezrekonstruované domy jsou mokré, ale jmenují se Mockerovy,“ směje se Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Hned ale dodává, že to však není jediná nepravda, která se vloudila do primátorova přípisu. „Tou hlavní je fakt, že se v rámci opravy Mockerových domů nemá zlomit ani větvička u cesty, natož vyrubat historické stromoví, jak tvrdí Hřib. Když to zástupci Hradu předvedli a prokázali štábu České televize, ten to pro jistotu neodvysílal. Zřejmě jeho srdce bije na Hřibově straně. Prezident Zeman facku Hřibovi vrátil dva týdny nato se svou tradiční ‚hubatostí‘, kterou zacituji: ‚Jak jistě víte, případnému kácení stromů musí předcházet konkrétní úřední kroky – důkazem toho, že nikdo neplánoval ani neplánuje kácení, je i to, že na příslušný úřad nebyla podána žádná žádost o jeho povolení, a tudíž jsem nucen konstatovat, že Vaši poradci se zmýlili‘,“ připomíná mediální analytik decentnější úvod prezidentovy odpovědi.

Hřibovi mediální poradci zatím nic moc, ale stojí majlant

V pokračování si už ale hlava státu žádné servítky nebrala. „Od mediálních poradců, za které z rozpočtu hlavního města Prahy utrácíte půl milionu korun měsíčně a vytváříte tím nový český rekord, bych čekal lepší výkon. Prostředky, které vydáváte na své zviditelňování, by v ročním úhrnu stačily na vysázení 12 tisíc stromů na ploše o rozloze dvou hektarů,“ adresoval Miloš Zeman „užitečnému“ primátorovi. „Dnešní doba je ve znamení arogantního a sebevědomého diletantismu. Není důležité, co je pravda a co můžete prokázat, nýbrž jen to, co s největší vehemencí vykřikujete, abyste překřičel ostatní a nedal zaznít pravdě. Smutné konce třicetileté touhy po pravdě a lásce. Jak to zpívá Jarek Nohavica ve starém songu: ‚Pirátskou vlajku vzhůru a do zubů nože, žralokům kus žrádla, ať mají něco k jídlu. A bodnout do azuru, sídlíš-li tam, Bože; pro tebe padla, teď my jdeme ke kormidlu‘,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Stejně jako před týdnem, i dnes končí smutnou zprávou. „V nedožitých osmdesáti letech zemřel vynikající český fotograf Pavel Vácha. Narodil se za protektorátu, vystudoval geologii a později i FAMU. Věnoval se portrétní i reportážní fotografii, spolupracoval s časopisem Květy a s Mladým světem, po převratu i s unikátním deníkem Prostor, kde měla fotografie výlučné místo. Fotooddělení tam vedl Pavel Štecha, působili tam lidé jako Zdeněk Lhoták či Karel Cudlín a mnozí další špičkoví fotožurnalisté. Ale většinu času byl Vácha na volné noze. Kdo by chtěl znát obrovskou šíři jeho Váchovy tvorby, musel by zhlédnout jeho vynikající portréty Kamila Lhotáka, Jiřího Muchy, Oty Pavla, Jaroslava Seiferta, Josefa Sudka, Františka Vláčila, Jana Zrzavého a mnoha dalších. Musel by reflektovat zákulisní snímky z Divadla Na zábradlí, Semaforu či Ypsilonky. Ale třeba i sportovní fotografie: jako první český fotoreportér fotografoval Vácha závody Formule 1,“ vzpomíná mediální odborník.

Bez lidí jako fotograf Pavel Vácha bude svět jistě chudší

Sám však Pavla Váchu vnímal hlavně jako fotografa hudby, protože takových specialistů, zejména na hudbu jazzovou, u nás nikdy nebylo nazbyt. „Jmenujme alespoň takového Miroslava Jodase (od počátku 60. let) či Pavla Neumanna (od 70. do 90. let). Vácha nesměl chybět na žádné důležité jazzové akci. Před jeho fotoaparátem stáli lidé jako Ella Fitzgerald či Louis Armstrong. A přece, jak se před deseti lety svěřil Českému rozhlasu u příležitosti svých sedmdesátin, vždycky měl raději takové ty snímky ze zákulisí, z kuchyně jazzu. S většinou českých jazzmanů se dobře znal, rozuměli si, byli na jedné tónině. U jazzových bakchanálií jsem se s Pavlem Váchou od půli 80. let potkával i já. Byl to charismatický člověk jednak nad věcí, a jednak s láskou k věci, pokud tomuto zdánlivému paradoxu můžete porozumět. Jednou větou: odcházejí lidé tvořící svět, jak jsme ho donedávna znali. Náš svět. Jaký bude ten další, kdo ví. Ale bez lidí jako Pavel Vácha jistě chudší,“ lituje Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Naše civilizace nezanikne kvůli klimatické změně, ale kvůli šílencům ve vládě. Mladý pravičák očekává od Fialy smrtící koktejl

17:10 Naše civilizace nezanikne kvůli klimatické změně, ale kvůli šílencům ve vládě. Mladý pravičák očekává od Fialy smrtící koktejl

Podřízenost Bruselu, slepé plnění pokynů, ještě více rozdělená společnost a sebedestruktivní New Gre…