Po návratu německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda z Minsku existovala podle Standishe jen malá naděje, že by mohla podepsaná dohoda o příměří skutečně zastavit boje na východní Ukrajině. „Tato velmi malá naděje byla zmařena v Debalcevu, kde se nachází klíčový železniční uzel spojující Doněck a Luhansk,“ píše Standish. Včera začaly ukrajinské síly opouštět mnoho týdnů obléhané město. „Debalceve jsme měli po celou tu dobu pod kontrolou. Naše jednotky nebyly v obklíčení separatisty. Vojáci město opustili plánovaně a organizovaně,“ cituje Standish Porošenka dodává, že ukrajinský prezident dělal vše možné, aby na této události našel něco pozitivního.
„Otázka obklíčení Debalceva se může pro někoho zdát čistě akademickou, nikoli však pro separatisty. Vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky vyhlásili ještě několik hodin před uzavřením mírové dohody v Minsku, že ji nebudou dodržovat právě v oblasti Debalceva. Tvrdili, že město bylo obklíčeno ještě předtím, než příměří vstoupilo v platnost. Nepředstavovalo tedy aktivní bojovou linii,“ upozorňuje Standish. Ovšem asi 2000 ukrajinských vojáků v Debalcevu by s takovým postojem nesouhlasilo. „Podle nepotvrzených zpráv se snažili probojovat pryč z města a utrpěli přitom značné ztráty. Americké služby informovaly o tom, že útok na Debalceve podporovaly ruské síly. Moskva to ovšem popírá,“ popisuje Standish.
celý text v angličtině najdete ZDE
Porážka ukrajinské armády u Debalceva dle Standishe v lecčems připomíná srpnovou porážku u Ilovajsku. „Také toto město bylo pro separatisty z hlediska strategie velmi důležité. Bylo totiž spojnicí mezi oběma separatistickými republikami. Také tehdy se dobrovolnické prapory ocitly v obklíčení separatistů,“ píše Standish a cituje expertku Olgu Olikerovou, která tvrdí, že každá taková porážka je pro Ukrajinu velmi bolestivou záležitostí. „Pokud nejsou schopni udržet ani Debalceve, tak čeho jsou vlastně schopni docílit?“ kritizuje Olikerová neúspěchy ukrajinské armády.
Standish připomíná, že porážka u Ilovajsku a následné další dílčí neúspěchy byly hlavním důvodem, proč přistoupil Kyjev na začátku září k prvním jednáním o míru v Minsku. „Eskalace bojů a další porážka v boji o doněcké letiště přinutila politické vůdce opět usednout k jednacímu stolu. Bohužel i tentokrát se dohoda z důvodu obnovení bojů v rámci snahy separatistů získat pod svoji kontrolu další území nedodržela,“ konstatuje Standish. „Pokud selžou i poslední mírová jednání, tak nečekejte, že se ještě političtí zástupci Kyjeva vrátí k jednacímu stolu. Žádné třetí či čtvrté kolo vyjednávání o míru už nebude. Pokud bude příměří i nadále porušováno, budeme čelit totální válce,“ cituje Standish bývalého amerického velvyslance na Ukrajině Stevena Pifera.
Pifer připouští, že v jiných oblastech východní Ukrajiny je příměří dodržováno. Obává se však, že události v Debalceve mohou spustit další vlnu násilí. „Ukrajinské dobrovolnické pluky začínají o možnosti dosažení příměří vážně pochybovat. Navíc nejsou lidé na západní Ukrajině spokojeni s tempem reforem. Pokračování v boji na východní Ukrajině proti proruským separatistům se nakonec může pro prezidenta Petra Porošenka stát nutností. Pokud si tedy chce i nadále zachovat svoji funkci a politický vliv,“ tvrdí Pifer.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
