Pošlete na ně armádu! napsal senátor do novin. To se nesmí říkat. Novinář na dlažbě. V USA už jsou dál

10.06.2020 15:15

Protesty v USA mají svou oběť z řad novinářů. Stal se jí James Bennet, editor názorové sekce deníku New York Times. Neutrpěl jeho život, ale jeho kariéra. Když noviny publikovaly komentář republikánského senátora, který navrhl, aby do ulic Donald Trump povolal armádu, tak se zaměstnanci vzbouřili. A to Benneta nakonec stálo jeho místo. Jeho konce už lituje komentátor Petr Kamberský, protože to podle něho znamená, že se snahou prezentovat více názorů je konec.

Pošlete na ně armádu! napsal senátor do novin. To se nesmí říkat. Novinář na dlažbě. V USA už jsou dál
Foto: Repro ČT24
Popisek: Šéfkomentátor LN Petr Kamberský
reklama

Vše začalo 3. června, kdy v New York Times vyšel tento text od republikánského senátora Toma Cottona. V něm se vyslovil pro to, aby byla do ulic amerických měst povolána armáda. Vyjmenoval incidenty, ke kterým zatím došlo a při kterých někteří obránci práva a pořádku přišli o život. A dodal, že některé elity tyto „násilné orgie“ bránily, protože jsou prý po smrti George Floyda pochopitelné.

Anketa

Je dobře, že Miloš Vystrčil pojede na Tchaj-wan?

10%
90%
hlasovalo: 22133 lidí

„Jen jedna věc obnoví pořádek v ulicích, ukázka síly, která zažene, zadrží a konečně odradí ty, kdo porušují zákon. Ale policie v některých městech zoufale potřebuje podpořit, zatímco v jiných městech místní politici odmítají udělat potřebné, aby zavládly právo a pořádek,“ prohlásil. V některých městech sice byla povolána Národní garda, ale v pár případech je demonstrantů pořád více než policistů a gardistů dohromady, tvrdil senátor.

Cotton zmiňuje, že pak dává Zákon o povstání z roku 1807 prezidentovi možnost povolat armádu. A vyvrací historickými příklady, že by se jednalo o konec demokracie či zavedení stanného práva. Kupříkladu když prezident Eisenhower povolal 101. výsadkovou divizi a Národní gardu v reakci na pokus o zabránění desegregace v Arkansasu. Nebo když George Bush starší povolal armádu a námořní pěchotu při nepokojích v Los Angeles. A na závěr citoval průzkumy, podle kterých by Američané toto rozhodnutí uvítali.

Tento komentář senátora z Arkansasu vzbudil pozdvižení u čtenářů a novinářů v New York Times. Nejdřív byl opatřen „vysvětlivkami“. Ale to zřejmě nestačilo a tak 7. června James Bennet, který názorovou sekci vedl, rezignoval. Nejdříve se omluvil, že komentář „nesplňoval standardy“ a neměl být tedy uveřejněn, protože v něm byly údajně faktické chyby a jeho tón byl „příliš drsný“.

Jak New York Times dodávají, Bennet nebyl sám. Poté, co v deníku Philadeplhia Inquirer vyšel článek s titulkem „I na budovách záleží“, se žurnalisté z deníku rozhodli protestovat tím, že se „hodili marod“ a hlavní editor opustil své křeslo.

Bennet v deníku dával prostor jak liberálům, tak konzervativcům. Bennetova nástupkyně už se nechala slyšet, že pokud někdo některé komentáře, včetně titulků či fotografií, považuje za závadné, tak ať ji hned kontaktuje. Jak New York Times uvádějí, Cottonův komentář byl kritizován mnoha zaměstnanci na sociálních sítích, přičemž protest vedli černošští zaměstnanci. Komentář je prý „uváděl v nebezpečí“. Až 800 zaměstnanců si prý vedení firmy stěžovalo, že byl komentář publikován.

Že Bennet v New York Times skončil už komentoval hlavní komentátor Lidových novin, Petr Kamberský: „Americká demokracie je fascinující. Ale některé věci člověk ze Starého světa chápe těžko. McCarthyho období, rok trvající impeachment Clintona a tak podobně. Zdálky současné dění, ilustrované třeba tím, že HBO stáhla z nabídky Jih proti severu, nebo vyhození liberálního šéfa názorové rubriky New York Times za otištění článku republikánského senátora, vypadá jako mccarthismus naruby – ale ano, Americe rozumím jen o trochu lépe než fotbalu a hokeji.“

Doplnil: „Ještě k tomu editorovi NYT, který letěl za to, že otiskl provokativní komentář republikánského senátora Cottona ‚Povolejte armádu‘. Zdá se, že doba diskuse v médiích skončila a přecházíme na čistý tribalismus my versus oni. Po Zemanovi, který nikdy nenechal na Lidovkách či Respektu nit suchou, začali na noviny útočit další politici jako třeba Mirek Kalousek. Andrej Babiš se dlouho držel relativně zpátky, ale teď naopak šlape na plný plyn, oblíbil si spojení ‚Bakalova sekta‘ (čímž nejvíc škodí Mafře, protože ji každý recipročně může označit za ‚Babišovu sektu‘).

Onen vyhozený šéf názorů byl mužem, který do NYT přivedl i jiné než čistě levicově liberální hlasy; byla to promyšlená firemní reakce na zvolení Trumpa prezidentem a ‚pochybení‘, jehož se v rámci svého kulturního bias dopouštěla většina médií. S tímhle asi bude konec, a mně je to děsně líto.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fridrichová „šlápla“ do mrtvých migrantů. „Já to nevěděla!“

20:29 Fridrichová „šlápla“ do mrtvých migrantů. „Já to nevěděla!“

Reportáž pořadu 168 hodin, během níž byl poslanec za hnutí ANO Martin Kolovratník konfrontován novin…