Britská veřejnoprávní televize BBC se ocitla v největším skandálu posledního desetiletí. V neděli 9. listopadu 2025 oznámili rezignaci hned dva nejvyšší představitelé stanice – Tim Davie, generální ředitel BBC, a Deborah Turnessová, výkonná ředitelka zpravodajství a publicistiky BBC News & Current Affairs.
Skandál odstartovalo uniklé interní memorandum bývalého externího poradce BBC Michaela Prescotta. Devatenáctistránkový dokument popsal „závažná a systematická selhání nestrannosti“ v klíčových pořadech veřejnoprávní televize.
Když novináři chtějí vládnout místo psaní
Nejvážnější výtka se týká dokumentu „Panorama: Trump – Druhá šance?“, odvysílaného v říjnu 2024. Podle Prescotta tvůrci pořadu záměrně sestříhali části projevu Donalda Trumpa z 6. ledna 2021 tak, že mu dali zcela jiný význam.
Má Jindřich Rajchl vaši důvěru? (Ptáme se od 12.11.2025)Anketa
V originále tehdejší prezident řekl: „Půjdeme ke Kapitolu a budu s vámi … Vím, že tu brzy všichni půjdete ke Kapitolu. Budeme se tam pokojně a vlastenecky snažit, aby byl slyšet váš hlas.“
V pořadu však BBC spojila dvě věty, které od sebe ve skutečnosti dělilo více než padesát minut, a v televizní verzi zaznělo: „Půjdeme ke Kapitolu a budu s vámi … a budeme bojovat. Budeme bojovat jako ďáblové. … a pokud nebudeme bojovat jako ďáblové, nebudete mít už žádnou zemi.“
Tím podle Prescotta stanice „zásadním způsobem uvedla diváky v omyl“. V memorandu píše, že šlo o „selhání nestrannosti v samém jádru BBC“ a že v redakční kultuře „se tolerovala zaujatost, pokud směřovala tím správným politickým směrem“. Trumpův tým označil BBC za „sto procent fake news“ a zvažuje žalobu.
Kdo skutečně zapálil dav
Podobné zkreslení se objevilo i v českých médiích. Zatímco mainstream obviňoval Trumpa, Rádio Universum z české alternativní scény upozorňovalo, že v projevu zaznělo „mírumilovně a vlastenecky“, ale televize ABC a CBS tuto pasáž vystřihly.
Už v roce 2022 zveřejnil deník The Epoch Times dokumentární film „Skutečný příběh 6. ledna“, který pomocí kamerových záznamů a výpovědí svědků vykresluje celý incident v úplně jiném světle. Film rozbíjí oficiální narativ o „Trumpově vzpouře“ a ukazuje chaos, v němž se většina demonstrantů chovala pokojně, zatímco provokatéři z řad levicových aktivistů podněcovali násilí. Podle snímku právě tito provokatéři bourali zábrany, rozbíjeli výlohy a strhávali dav k útoku, zatímco ostatní demonstranti se je snažili uklidnit. Policisté i civilisté opakovaně žádali o posily – marně.
Dokument také zpochybňuje postup bezpečnostních složek, které podle autorů použily donucovací prostředky v rozporu s předpisy, aby místo uklidnění davu vyvolaly paniku a další eskalaci výtržností. Zvláštní pozornost film věnuje smrti veteránky letectva Ashli Babbittové, kterou zastřelil policista přímo v budově Kapitolu. Autoři upozorňují na nedostatečnou transparentnost vyšetřování i spornou oprávněnost použití smrtící síly vůči této bezbranné ženě.
„Skutečný příběh 6. ledna“ tak působí jako protiváha k jednostrannému obrazu mainstreamových médií. Tam, kde velká média viděla „puč“, film ukazuje chaos, nastrčené provokatéry a fatální selhání úřadů.
Na rozdíl od mainstreamového „kreativně dotvořeného“ progresivistického výkladu se The Epoch Times snaží odpovědět na jednoduchou otázku: „Kdo skutečně rozdmýchal plameny před Kapitolem?“
Měl Hayato Okamura právo ve sněmovním projevu proti svému bratru Tomiovi použít informace z jeho dětství?Anketa
Podobně jako v době pandemie covidu se i tady ukazuje, že zatímco takzvaná „seriózní“ média ohýbala fakta, aby zapadla do levicově-progresivní agendy ideologie ESG, menší údajně „dezinformační“ redakce přinášely konkrétní informace, které se nakonec potvrdily.
Platí tu jednoduché pravidlo: čím více ideologie, tím méně pravdy. Proto bývají od skutečnosti nejdál právě veřejnoprávní stanice a média hlásící se k progresivistické agendě ESG. Jedná se přitom o mediální značky, které po desetiletí symbolizovaly novinářskou serióznost a důvěryhodnost.
Pod sílícím vlivem levicové kolektivistické ideologie ESG se z nich během posledních let staly pouhé nástroje indoktrinace a manipulace veřejnosti. Zrušení koncesionářských poplatků by tak nebylo ohrožením demokracie, ale ranou pro ideologii ESG. Ta by tím přišla o svůj nejhlasitější tlampač šířící progresivistickou propagandu.
BBC v dvojím obraze
Prescottův text míří i na válečné zpravodajství. Podle něj se BBC Arabic zásadně lišila od anglické verze: zatímco BBC News zveřejnily 19 příběhů o izraelských rukojmích, BBC Arabic nezveřejnila ani jeden. Kritika Izraele se objevovala systematicky, kritika Hamásu chyběla.
Prescott píše, že „přístup BBC Arabic k válce byl navržen tak, aby minimalizoval izraelské utrpení a vykreslil Izrael jako agresora.“ Do vysílání zvala hosty s otevřeně antisemitskými výroky, například Samer Elzaenen vyzýval, aby „židé byli upalováni tak, jak to dělal Hitler.“
Podle Prescotta byl „přístup BBC Arabic k válce navržen tak, aby minimalizoval izraelské utrpení a vykreslil Izrael jako agresora.“ Nabízí se otázka, co by asi napsal po auditu v České televizi.
Kdo hledá diskriminace, ten si ji najde
Chcete Tomia Okamuru za předsedu Poslanecké sněmovny?Anketa
Podle Grossmana se v BBC zaměňují korelace za kauzality, tzn. že redakce připisuje určitým jevům příčiny, které z dat vůbec nevyplývají. Upozorňuje na „znepokojivou ochotu“ přebírat čísla a závěry zájmových skupin, místo aby k nim novináři přistupovali kriticky.
Interní kontrola navíc zjistila, že mobilní upozornění BBC jen minimálně informovala o tématech migrace, a to dokonce i v době, kdy nelegální přechody přes Lamanšský průliv dosahovaly rekordních hodnot.
Když se z novinářů stanou aktivisté, přestávají informovat a začínají vychovávat a indoktrinovat. Popsané případy jsou dokonalým obrazem toho, jak se příběhy „kreativně dotvářejí“, aby zapadly do agendy ideologie ESG.
BBC a Stonewall: Když aktivisté píšou pravidla pro média
Podle Prescotta se z veřejnoprávního média stal uzavřený ideologický klub ovládaný „malou skupinou zaměstnanců“, kteří prosazovali agendu aktivistické organizace Stonewall – jedné z nejvlivnějších britských neziskovek prosazujících genderovou politiku. Tvrdí, že se redakce BBC „nechala unést aktivismem“ a přestala fungovat jako nestranné médium.
Tým BBC pro LGBT odmítal publikovat reportáže, které kladly „obtížné otázky“ například o biologických rozdílech ve sportu, dopadech hormonální léčby na nezletilé nebo bezpečnosti ženských věznic. Jinými slovy, redakce se bála odporovat vlastní ideologii.
Stonewall, který dlouhodobě lobbuje za legislativu Self-ID (právo určit si pohlaví pouhým prohlášením, bez lékařského posudku), měl podle Prescotta v BBC nepřiměřený vliv na jazyk, témata i výběr hostů.
V některých interních materiálech se zaměstnanci řídili tzv. Stonewall guidelines – nepsaným kodexem, jak o genderu mluvit „správně“. Kritici to označují za ztrátu novinářské nezávislosti a otevřený aktivismus z veřejných peněz.
Prescott shrnuje, že se v BBC vytvořilo „ideologické vakuum“, kde nesouhlas s genderovým mainstreamem znamenal profesní sebevraždu. Podle něj to vedlo k „systémové jednostrannosti“ – přesvědčení, že každý jiný názor je „nenávistný“.
To je v přímém rozporu s posláním BBC být vyváženým médiem financovaným z poplatků všech Britů, nejen těch, kteří sdílejí pohled londýnských elit.
Trumpova odveta: Stčet s ideologickým tiskem
Úpadek BBC není jen příběhem o selhání několika jednotlivců a rezignaci vedení. Je to součást mnohem širší mozaiky, která ukazuje, jak hluboko ideologie pronikla do institucí, jež kdysi bývaly symbolem profesionality, důvěry a odpovědnosti. A právě v takové chvíli začíná být ideologie smrtelně nebezpečná.
Zasloužila si Aňa Geislerová státní vyznamenání?Anketa
Média, která by měla varovat, se proměnila v její obhájce. Namísto faktů šíří hesla o „diverzitě“, „inkluzivitě“ a „rovnosti“. Už dávno přitom nejde o pouhou intelektuální debatu. Stejný mechanismus, který rozkládal BBC, zasáhl i vládní úřady. Ideologie ESG a její odnož DEI („diverzita, rovnost, inkluze“) pronikla do institucí, které měly stát na profesionalitě a v některých případech začalo jít doslova o život.
Konzervativní Donald Trump představuje pro progresivistickou ideologii ESG přirozeného nepřítele. Není proto divu, že se stal terčem útoků novinářů nejen z BBC.
Hněv aktivistů Trump pocítil naplno během prezidentských voleb na přelomu let 2020 a 2021, například v souvislosti s již zmíněným zinscenovaným útokem na Kapitol. Nebezpečí si uvědomoval velmi dobře. Proto okamžitě po svém návratu do Bílého domu zahájil systematický boj proti ideologii ESG prostřednictvím desítek předem připravených prezidentských dekretů.
Přestože vydávání těchto dekretů představovalo zcela revoluční krok, evropská mainstreamová média o něm informovala jen povrchně. O konkrétním obsahu a motivech mlčela. Místo toho líčila Trumpa jako ohrožení demokracie.
Ve skutečnosti měly jeho dekrety opačný cíl – omezit vliv aktivistů a vrátit svobodu i odpovědnost do rukou občanů. Zaměřovaly se na všechny klíčové oblasti ideologie ESG: od energetiky a průmyslu poškozených zelenou politikou, přes kriminalitu spojenou s ilegální migrací a pozitivní diskriminaci, až po mrzačení dětí, úpadek sportu či armády pod tlakem genderové agendy a indoktrinaci ve školství.
Jedním z dekretů Trump také zakázal zavádění digitálních měn centrálních bank, které představují jedno z největších ohrožení osobní svobody na světě.
Trumpovy dekrety jsou velmi systematické: každé nařízení začíná pojmenováním problému, následuje definice pojmů a poté konkrétní pokyny k akci. Nejde tedy o prázdná proklamativní hesla o „svobodě a demokracii“, jimiž se tak rádi ohánějí evropští politici (včetně těch českých) pokaždé, když potichu zavádějí nové regulace a další omezení občanských práv.
Každý z těchto dekretů má svůj příběh – někdy o odvaze, jindy o selhání. Dalo by se o nich napsat celé svazky, ale pro ilustraci postačí jediný.
Když dispečerům vládne aktivismus: Ideologie, která sestřeluje sama sebe
Abych přiblížil, jak tyto dekrety fungují v praxi, vybral jsem jeden z nich jako modelový příklad. Na něm je nejlépe vidět, že za každým politickým rozhodnutím se skrývají skutečné lidské příběhy – a že střet ideologie s realitou může mít fatální následky.
V dekretu s názvem „Jak udržet Američany v bezpečí v letectví“ prezident Trump obviňuje Federální úřad pro letectví (FAA), že se zpronevěřil svému poslání, když upřednostnil ideologické kvóty před bezpečností. V dekretu je doslova uvedeno: „Nezákonné a diskriminační přijímání zaměstnanců v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze (DEI), a to i na základě rasy, pohlaví, zdravotního postižení nebo jakýchkoli jiných kritérií, než je bezpečnost cestujících v letecké dopravě a celková dokonalost, kompetence a kvalifikace při výkonu práce, poškozuje všechny Američany, kteří si zaslouží létat s důvěrou.“
A teď – jak spolu souvisí tento dekret, ideologie ESG a životy obyčejných lidí?
V lednu 2025 došlo nad Washingtonem, D.C. ke srážce dopravního letadla American Airlines 5342 s vrtulníkem Black Hawk. Zahynulo 67 lidí. Donald Trump okamžitě prohlásil, že tragédie jsou důsledkem posedlosti rovností na úkor odbornosti. Kritici mu vyčetli, že se snaží vytěžit politické body z lidského utrpení. Jenže o pár týdnů později se ukázalo, že měl pravdu.
Britský deník Daily Mail zveřejnil audionahrávku newyorského leteckého supervizora Sheltona Snowa, vlivného aktivisty DEI a zástupce Národní menšinové koalice zaměstnanců federálního letectví (NBCFAE). Na záznamu Snow uchazečům z řad menšin doslova diktuje správné odpovědi k přijímacím testům na pozici dispečerů:
„Mám několik důležitých informací, které jsem si uložil, a zašlu vám je e-mailem,“ říká Snow v nahrávce a dodává: „Jsem si na 99 % jistý, že právě takhle musíte odpovědět na každou otázku.“
Bude Andrej Babiš dobrý premiér?Anketa
Jednalo se o zcela otevřenou diskriminaci bílých uchazečů a to v oboru, kde jediná chyba může stát životy desítek lidí. Řízení letového provozu prostě není místo pro ideologické experimenty.
Ukázalo se, že podobné praktiky trvají roky. Už v roce 2014 Snow rozesílal uchazečům z etnických a sexuálních menšin seznam „klíčových slov“, která měli vložit do životopisu, aby získali výhodu oproti tisícům ostatních. Na telekonferenci NBCFAE v prosinci 2023 se dokonce mluvilo o „minimalizaci konkurence“ a o tom, že se výběr má zaměřit výhradně na Afroameričany, ženy a další menšiny:
Tyto nahrávky vyšly na povrch krátce poté, co se objevily zprávy o radikálních změnách v náboru dispečerů. Až do roku 2013 museli kandidáti projít přísným testem schopností, který neodpouštěl chyby. Jak to popsal profesor Sam Fischer z Florida State College:
Na základě těchto testů se na seznam kvalifikovaných uchazečů dostávali jen ti nejlepší – zkušení letečtí veteráni nebo vynikající absolventi akreditovaných vysokých škol. Pak ale přišla Obamova administrativa – a rozhodla, že test prý „znevýhodňuje menšiny“. Výsledek? Z elitního výběrového systému se stal absurdní dotazník.
Podle Daily Mail měl tento nový test 62 otázek – jen osm se týkalo letectví. Zbytek? Osobní pocity, postoje, „sebehodnocení“. Polovina dotazů neměla na výsledek vůbec žádný vliv. Nový bodový systém úplně ignoroval zkušenosti z civilního řízení letového provozu, a dokonce i armádní praxe v oboru byla hodnocena směšnými třemi body z požadovaných 114.
Zato uchazeči, kteří přiznali, že „mají problém s dodržováním termínů“, dostali pět bodů, nezaměstnaní rovnou deset. Ti, kdo napsali, že jim na střední „nešla přírodověda“, získali 15 bodů – a kdo uvedl, že z matematiky měl D nebo si „nevzpomíná“, dostal jeden bod. Ano, ve jménu diverzity, rovnosti a inkluze se místo schopností začala bodovat neschopnost.
Příběh Matthewa Douglase to vystihuje dokonale. Na Aljašce zaplatil tisíce dolarů za školu, test zvládl na sto procent – ale po změně systému jeho výsledek přestal platit. Neuspěl ani napodruhé o rok později. Stal se proto žalobcem v hromadné žalobě proti ministerstvu dopravy za diskriminaci bílých uchazečů.
Podle Daily Mail šlo o „bizarní směs otázek navržených tak, aby z vysokoškolských akreditovaných kurzů vyřadila elitní, převážně bílé studenty, kteří vynikali v tradičních testech schopností“. Kongres sice v roce 2016 tyto testy zakázal, ale právníci tvrdí, že se rasový filtr jen přesunul jinam.
Je pro vás Petr Macinka přijatelný jako ministr životního prostředí?Anketa
A pak nastala již zmíněná tragédie – srážka dopravního letadla s vrtulníkem, při níž zahynulo 67 lidí. Následné vyšetřování ukázalo, že v osudnou chvíli byl na věži letiště Ronalda Reagana jediný dispečer, přestože běžný postup vyžaduje dva. Pracoval šest dní v týdnu a byl dlouhodobě přetížený. Zpráva FAA z ledna 2025 uvedla, že na letišti bylo pouze 19 certifikovaných dispečerů místo potřebných 30.
Experti oslovení deníkem Daily Mail se shodli, že „woke“ cíle vyhladověly náborový systém o elitní kandidáty, což vedlo k chronickému nedostatku personálu. „Dispečeři pracují šest dní v týdnu, osm až deset hodin denně, mají jeden den volna a pak jdou zpět do práce a dělají to znovu. (…) Všichni mi říkají, že jsou vyčerpaní. A únava může vést k chybám,“ uvedl právník Michael Pearson.
Matthew Douglas to shrnul ještě tvrději: „Tohle je sociální inženýrství. (…) Měli dokonalý systém pro výběr talentů – a rozložili ho. (…) Pamatuji si, jak jsem říkal svému profesorovi: Garantuju vám, že to povede k něčemu, co by nikdo nikdy neměl zažít. A přesně to se stalo ve Washingtonu, D.C.“
O srážce letadla American Airlines s vojenským vrtulníkem Black Hawk ve Washingtonu D.C. slyšel asi každý. Na odsuzování výroků Donalda Trumpa ve všech mainstreamových médiích, která ho obviňovala z cynismu a populismu, si nejspíš také vzpomenete. Ale kolik z vás slyšelo celý příběh tak, jak se skutečně odehrál? Když totiž závěry vyšetřování potvrdily Trumpova slova, v liberálních redakcích tradičně nastalo ohlušující ticho.
Tento příběh není o jedné tragédii, ale o systému, který selhává. Ukazuje, kam vede ideologie, když se začne uplatňovat místo kompetence. Na příkladech BBC a FAA můžeme vidět, že úpadek veřejnoprávních médií i státních institucí má společnou příčinu – pokora a profesionalita ustoupily fanatickému aktivismu.
Když se z novinářů stanou aktivisté, přestávají se zabývat fakty a nechávají se pohánět vírou. Arabové ve jménu své víry útočili na Židy, progresivisté na konzervativního Trumpa. Jenže manipulace s fakty ve jménu víry je mimořádně nebezpečná a nikdy nemůže vést k ničemu dobrému.
Progresivisté se rádi prezentují jako pokrokoví, ale svým způsobem uvažování se vracejí od tolerantního osvícenství založeného na rozumu k autoritářskému středověku založenému na víře.
Kde chybí argumenty, nastupuje agresivita. Co nelze vysvětlit, je třeba umlčet. Výsledkem je cesta do nesvobody a také do chudoby. Nesvobodná společnost totiž nemůže dlouhodobě prosperovat. O tom jsme se ostatně mohli přesvědčit před rokem 1989.
Americko-maďarská osa svobody
Donald Trump po svém návratu do úřadu ukázal, že obrana svobody nemusí být jen rétorikou, ale konkrétním činem. Místo planých slov přijal kroky, které mají zastavit ideologické deformace amerických institucí. Tím dal naději, že i v době zmatku se může demokracie očistit a znovu najít svůj smysl.
Podobná naděje se začíná rýsovat i v Evropě. Symbolizuje ji nedávná návštěva Viktora Orbána ve Spojených státech, při níž se s prezidentem Trumpem dohodl na vytvoření „finančního štítu“ chránícího Maďarsko před ekonomickými tlaky Bruselu. Dohoda zahrnuje rozsáhlé americké investice do energetiky, jaderných projektů i obrany a zároveň přináší ujištění, že Washington nedopustí politické vydírání ze strany Evropské komise.
Tento krok není jen o penězích. Je to signál změny směru – návratu k suverenitě, zdravému rozumu a odpovědnosti vůči vlastním občanům. Orbán a Trump společně ukazují, že vzdor ideologickému diktátu není extremismem, ale aktem odvahy.
A přestože poslední roky přinesly krize a rozčarování, právě v odhalení lži se rodí šance na obrodu. Skandál BBC ukázal, jak hluboko sahá ideologická manipulace – ale i to, že pravda se dokáže prosadit, když se jí lidé přestanou bát.
Stejně jako v USA, kde tragické důsledky aktivismu vyvolaly konkrétní reformy, může i v Evropě odvaha států, jako je Maďarsko, inspirovat ostatní. Možná se právě teď, uprostřed chaosu, rodí nový pól svobody – aliance států, které chtějí být řízeny zespoda vůlí svých občanů, nikoli shora direktivami z ideologických formulářů.
K úspěchu je však třeba uvědomění si vlastní odpovědnosti. Budoucnost závisí na nás – jednotlivcích. Dějiny si pamatují velké osobnosti, ale často je formují odvážní, nenápadní lidé, kteří zůstanou v zapomnění. Odvaha Michaela Prescotta napsat po pravdě memorandum donutila BBC konat. Aby se však změny skutečně projevily a byly trvalé, musí mít Prescott následovníky.
Mocní nestojí o naši svobodu, ale o naši poslušnost. Proto si svobodu musíme uhájit sami.
Psali jsme:
Všechny články autora dostupné na www.blogosvět.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Líbí se Vám článek?
autor: Tomáš Zítko
