V úvodu rozhovoru Ševčík konstatoval, že se transformace naší ekonomiky z komunistické centrálně řízené na svobodnou kapitalistickou v podstatě zdařila.
Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?Anketa
„To hodnocení transformace je částečně zkreslováno těmi, kteří to nezažili, a těmi, kteří v té době neuspěli. Naše transformace se povedla nejlépe ze všech zemí, které procházely tím transformačním procesem,“ vyjádřil svůj názor host s tím, že socialistická ekonomika vedla k nedostatku zboží v obchodech, takže přechod od socialistické ekonomiky ke kapitalistické většina společnosti přivítala.
Transformace se podle docenta Ševčíka zdařila i proto, že se jí chopili lidé, kteří věděli, co dělají, a měli odvahu učinit, co bylo třeba. Předchozí systém se reformovat nedal a tvrdá transformace s sebou nesla i problémy. „Ale v jiných zemích, kde se ta transformace tak nepovedla, tak tam se rozkradlo podstatně více než tady,“ konstatoval host s tím, že se ojedinělé případy krádeží objevily, ale nešlo o systémový problém.
Za jedním z postprivatizačních zločinů stál podle Ševčíka podnikatel Zdeněk Bakala. Ekonom má za to, že tento člověk stál za pádem Investiční a poštovní banky. Kolem této banky prý byla vyvolána panika, které podlehli i politici. „Mimochodem, za tím stál Bakala, protože byl tehdy vlastníkem Patria Finance a Patria Finance v podstatě organizovala prostřednictvím Bakaly určité transakce, které byly vyšetřovány, ale protože nebyly dovyšetřeny, tak se o tom na veřejnosti moc neví. To byl transformační zločin, jeden z mála transformačních zločinů,“ vyjádřil svůj názor docent Ševčík.
Fotogalerie: - Vláda o Soukupovi
Transformace se podle Ševčíka povedla i proto, že se povedlo udržet Václava Havla mimo řadu těchto procesů.
„Žádní Pithartové. Havel naprosto nerozuměl ekonomice, tak do toho moc mluvit nemohl, ale to bylo velké štěstí,“ rýpl si Ševčík do posledního československého a prvního českého prezidenta.
To, že naše ekonomika dostala v 90. letech solidní základy, se v Česku pozitivně projevuje dodnes, máme nejméně nezaměstnaných z celé EU a Ševčík to přičítá i úspěšné transformaci ekonomiky z 90. let minulého století.
„Patříme mezi nejlepší v té průměrné míře inflace. Občané neví, ti, kteří se narodili po roce 89, nebo si to někteří nepamatují, že v Polsku nebo v Maďarsku, kde se dělaly reformy, a ne transformace, tak tam občané přišli o úspory, protože tam byla roční míra inflace přes 400 procent. U nás byla nejvyšší míra inflace v době, kdy se liberalizovaly ceny v roce 1991, byla roční míra inflace 56 procent. A co dnešní starší spoluobčané zapomínají, že si v dnešní době za průměrný plat, ale i za mediánový plat, který už lépe odráží to postavení většího množství obyvatelstva v ekonomice, koupíme podstatně, ale podstatně více než tehdy,“ upozornil Ševčík.
Někdo by mohl namítnout, že koupit si dnes nemovitost je finančně náročné, zvláště v Praze, ale docent Ševčík to přičítá selhání dnešních elit. „To je způsobeno systémovým selháním stávajících elit. Možná tomu občané těžko budou věřit, ale je tomu tak, zvláště na úrovni Evropské unie, protože zde se projevuje kvantitativní uvolňování peněz, nafukování spekulačních bublin, jak na trhu nemovitostí, tak na trhu dalších aktiv včetně cenných papírů. A samozřejmě ty peníze jsou někde umisťovány. Ti, kteří je mají, no tak prostě zkupují byty,“ konstatoval bez obalu.
„Ceny bytů rostou o to rychleji, o co byrokraticky složitější je schválit stavbu domu či infrastrukturních staveb. Existují tady desítky vyděračských organizací, které se holedbají jako ekologické,“ doplnil Ševčík s tím, že tyto organizace stavby nových domů či dálnic blokují.
Fotogalerie: - Sloužím rodu Slovanů!
Pomoci by mohlo zavedení fikce souhlasu. Ševčík má za to, že úředníkovi musí stačit na vyřešení toho či onoho povolení 60 dní. A pokud se to na některých úřadech nestíhá, máme prý dnes úřednictvo tak nabobtnalé, že si je stavební úřady mohou stáhnout odjinud na výpomoc.
Jiným problémem dneška jsou záporné úrokové sazby, které drží Evropská centrální banka. To v praxi znamená, že lidé platí bankám za to, že u nich mají uložené peníze. Česko je prý v tomto směru ještě stále jakousi oázou, protože úroky jsou zde stále v podstatě jen na nule, ale nejsou záporné. Záporné úroky jsou podle Ševčíka nebezpečným dobrodružstvím, které zaplatí budoucí generace.
Další generace také zaplatí dnešní zelené ekologické plány, které Ševčík označil za zelenou bažinu. Ta zelená doktrína je velmi podobná a velmi blízká komunistické doktríně, Taky to zblblo masy a taky došlo k velmi tvrdému vystřízlivění. To zelenání považuju za jakousi odrůdu této ideologie, která je velmi nebezpečná pro budoucí vývoj evropského kontinentu,“ vypálil Ševčík.
Stále však doufá, že se dnešní německé zelené mozky jednou vrátí k normálnímu ekonomickému uvažování. Doufá, že nezhnědnou, to jest se znovu nepřikloní na stranu radikální pravice jako za časů Adolfa Hitlera.
Poté se Ševčík vrátil k české ekonomice. Ta prý dohání průměr EU, v posledních letech rostly i mzdy, takže teď už jsou některé naše profese platově srovnatelné s těmi německými. Je tu ještě jedna věc, která nám může pomoct dohnat Německo. „Němci se dostanou do vážných problémů, pokud budou prosazovat ty fantasmagorické projekty včetně elektromobility a zelenání, které je nepodložené a je způsobeno klimatickou hysterii a ideologií environmentalistů a enviroteroristů,“ nešetřil ostrými slovy Ševčík.
Enviroteroristé řádí podle Ševčíka i u nás. Údajně neváhají k některým komunikacím dovézt žabičky, aby zabránili modernizaci naší páteřní dopravní sítě.
Ke změnám klimatu přitom docházelo i v minulosti, kdy na planetě neexistovala jedna jediná jaderná či uhelná elektrárna. Před nějakým tisícem let bylo Grónsko zelené, a to tam přitom neměli žádnou elektrárnu. Na tyto informace však již ekologičtí aktivisté často nedokážou reagovat. Místo nesmyslných ekologických plánů by prý po sobě měli na demonstracích uklízet a měli by méně plýtvat jídlem. Tím by planetě opravdu pomohli.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
Pár slov přidal i na konto dotací z EU. Musíme prý mít na paměti, že část peněz do společné bruselské pokladny platíme my a část je přidávána od čistých plátců. "My tam platíme kolem 40 miliard korun ročně. A jsou nám přerozdělovány na programy, které jsou nám naoktrojovány (nařízeny vrchností bez souhlasu lidí),“ tak to alespoň hodnotí Ševčík.
„A to je obrovská zločinnost zase ekonomická. Konec konců, kdyby tyto dotyčné dotační projekty neexistovaly, tak dneska nemá problémy (premiér Andrej) Babiš. Neseděl by ve vězení ani (David) Rath,“ pokračoval ekonom. „Přerozdělujme méně,“ žádal důrazně posluchače s dovětkem, že dotace deformují trh, a tím i celou tržní ekonomiku.
Než se Ševčík rozloučil s posluchači, doporučil lidem, aby se skutečně zamýšleli nad věcmi, které čtou v médiích nebo obecně na internetu, Informace dnes umí vyhledat i umělá inteligence, ale kriticky je vyhodnotit musí umět člověk.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
