Pozvali jste cizí vojska, zrádci, spílají lidé ČSSD za podpis dokumentu NATO. Tak jsme zkoumali, jak to je...

05.11.2015 20:56

Deklarace podepsaná představiteli devíti zemí východního křídla NATO vyvolala diskuze, jestli nemůže znamenat trvalou vojenskou přítomnost aliančních jednotek na našem území. Podle poslankyně Jany Černochové jde o potvrzení závěru summitu NATO ve Walesu, což byla přirozená reakce na posilující imperiální ambice Ruska. Poslanec Stanislav Huml naopak ironicky děkuje představitelům těchto zemí, že nevyhlásili nikomu válku, protože jinak to z jejich strany považuje za deklaraci bez valného významu.

Pozvali jste cizí vojska, zrádci, spílají lidé ČSSD za podpis dokumentu NATO. Tak jsme zkoumali, jak to je...
Foto: www.nato.int
Popisek: Vojáci NATO

Anketa

Myslíte, že Angela Merkelová bude v roce 2017 znovu zvolena kancléřkou?

4%
14%
hlasovalo: 13542 lidí

Na středečním setkání hlav devíti zemí východního křídla Severoatlantické aliance se jejich představitelé – osm prezidentů a za Českou republiku předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček – ujistili, že budou společně usilovat o „silnou, věrohodnou a trvale udržitelnou“ vojenskou přítomnost Severoatlantické aliance ve své oblasti. Navíc účastníci tohoto minisummitu z Rumunska, Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky podepsali „Společnou deklaraci o spojenecké solidaritě a sdílené odpovědnosti“.

Některá česká média to podala tak, že devítka zemí včetně Česka chce trvalou vojenskou přítomnost NATO na svém území. „Česká republika je zemí, která na rozdíl od zúčastněných států není hraniční zemí Aliance. Nevidíme důvod pro přítomnost aliančních jednotek na našem území, nicméně respektujeme v této věci názor jiných členských zemí,“ snažil se uvést věc na pravou míru předseda sněmovny Jan Hamáček. Útokům na sociálních sítích však už nezabránil. „Opravdu jsi na jednání také chtěl 'trvalou vojenskou přítomnost NATO' v České republice? Nějak tomu furt nemohu věřit. To je čin hraničící s vlastizradou,“ nechal mu na jeho facebookovém profilu vzkaz mediální analytik Štěpán Kotrba.

Jde o žádoucí a přirozenou reakcí na posilující imperiální ambice Ruska

I další ohlasy byly udivené. „Opravdu jste souhlasil s požadavkem trvalé přitomnosti NATO v ČR? To se cítíte ohrožen a kým?“ směřoval na šéfa sněmovny další z dotazů. „Nechápu, proč nás jedou vojáci NATO chránit přes Ruskem, které nás opravdu neohrožuje a jediné chce mír ve světě. Nikde ani zmínka, že vojáci NATO zamezí vstupu migrantů na území států, které je nechtějí přijmout... Co na tom nechápu? Opravdu tomu věříte, že největším nebezpečím pro naši zemi a jiné státy je Vladimir Putin? Co vlastně vojska NATO na hranicích tedy budou hlídat?“ přidal se jiný z tazatelů.

Zcela jiný pohled na závěry z bukurešťského setkání představitelů devíti zmíněných zemí nabízí členka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová. „Deklarace není ničím jiným než potvrzením závěru loňského summitu NATO ve Walesu, kde se členské země shodly na tom, že posílení alianční přítomnosti v prostoru východní Evropy je žádoucí a přirozenou reakcí na posilující imperiální ambice Ruska a na bezprecedentní porušení principů mezinárodního práva při anexi Krymu a destabilizaci východu Ukrajiny. Tento postup vítám,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz poslankyně Jana Černochová.

Když už jsme přežili Kalouska ve vládě, tak nám nic horšího nehrozí

„Tahle diskuze o přítomnosti a nepřítomnosti vojsk probíhala, tuším, asi tak před čtyřmi měsíci. A premiér tehdy řekl, že Česká republika vnímá pocity Polska a pobaltských států a nemá nic proti tomu, že žádají o přítomnost NATO, ale že Česká republika není ohrožena žádným nebezpečím, takže jsme o žádnou přítomnost nežádali. Tak jsem přemýšlel nad tím, co se změnilo, že bychom o přítomnost vojsk NATO žádali. Pan Hamáček to vysvětluje na Facebooku, že ani on nežádal o žádnou přítomnost cizích vojsk, že se jen vyjadřovali k nějaké bezpečnostní situaci,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

Vzhledem k vyjádřením svých stranických kolegů v čele vlády a Poslanecké sněmovny neočekává, že by na naše území měly zamířit nějaké jednotky jiných členských zemí Severoatlantické aliance. „Bylo by pro mě překvapující, kdyby to bylo pozvání, kdyby to bylo něco jako zvací dopis. Nevěřím tomu, protože se pro Českou republiku nic nezměnilo. Když už jsme jako země přežili kupónovou privatizaci a účast pana Kalouska ve vládě, tak si nemyslím, že bychom mohli být ohroženi něčím horším, maximálně tak sami sebou,“ poznamenává Jaroslav Foldyna.

Volají po základnách NATO, když každá kasárna jsou základnou NATO

„Nikde se v deklaraci nehovoří o tom, že by vojska členských zemí měla být přítomna na území naší země, i když ani na tom bych neviděla nic závadného. Jsme jednou ze členských zemí NATO, máme určité závazky a nevidím důvod k tomu, abychom nedůvěřovali ostatním partnerským zemím. Skutečnost, že jsme členem NATO, navíc znamená, že i naše armáda je součástí aliančních sil, které tak fakticky na našem území jejím prostřednictvím již přítomny jsou,“ upozorňuje členka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová.

To poslanec ČSSD Stanislav Huml nebere deklaraci osmi prezidentů a šéfa naší sněmovny příliš vážně. „Tohle je jen politická deklarace, větší význam to nemá. Rozhodnutí o pobytu nějakých vojsk na našem území by muselo projít sněmovnou, bez toho by možné nebylo. Ale uniká mi podstata. Státy NATO volají po základnách NATO, když každá kasárna jsou základnou NATO? Nechápu, co chtějí. Bundeswehr nebo americkou armádu na území České republiky? Nebo na Slovensku či ve Slovinsku? Z toho prohlášení nevyplývá, na čem se pánové usnesli a co chtějí. Proto jsem k tomu trošku ironicky na Facebooku poznamenal, že jsem rád, že nevyhlásili nikomu válku,“ říká pro ParlamentníListy.cz Stanislav Huml.

Mgr. Stanislav Huml

  • SOCDEM
  • Zemřel 28. prosince 2021
  • zastupitel obce

Jsme ohroženi maximálně migrační krizí a hloupostí některých politiků

Jeho stranický kolega Jaroslav Foldyna navíc zdůrazňuje, že České republice bezprostředně nic nehrozí. „To, co momentálně ohrožuje svět, je Islámský stát a terorismus a v tom by se mělo NATO angažovat, zatímco v Evropě necítím nejmenší potřebu zvýšené činnosti. Pokud by České republice bezprostředně něco hrozilo, tak by mi pobyt vojsk paktu, jehož jsme členy, a za předpokladu, že by s tím souhlasila vláda a Parlament ČR, nevadil. Prostě jsme členy Severoatlantické aliance, tak bych na tom v případě ohrožení neviděl nic špatného. Ale naše země je v této chvíli ohrožena maximálně migrační krizí a hloupostí některých politiků. A na to nepotřebujeme přítomnost NATO,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Foldyna.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…