„Náhlé a tragické úmrtí miliardáře Petra Kellnera se bez patosu jeví jako pověstný prst boží a nemilosrdně připomíná, že nevíme dne ani hodiny a peníze v tom opravdu nehrají roli,“ píše ve svém komentáři Machalická. A dodává, že peníze si s sebou na onen svět stejně nikdo nevezme: „Copak s nimi po smrti, vždyť je to vážně prachbídná pocta, být na hřbitově nejbohatší,“ podotýká.

V kontextu toho zmiňuje, že miliardové jmění se jen výjimečně dá získat usilovnou prací a s čistým štítem. „Kellner si to své pořídil v Česku 90. let, které bylo Klondikem, kde bylo dovoleno téměř vše a morálka bylo to poslední, čím by se tehdejší šíbři zabývali. To, že se pak někteří s úžasnými sumami na kontě dali na charitu, sotva někoho dojme,“ dodává.