Hasenkopf nechtěl použít výraz, že Norsko krade děti, ale podle něj se v severské zemi děje něco divného a přes čáru. „Čím dál víc to sleduji, čím více zjišťuji detailů, tak prostě vidím, že ten režim je špatně nastavený,“ tvrdí Hasenkopf. Norové se podle něj domnívají, že jsou jednička v oblasti lidských práv, ale toto k tomu nesedí vzhledem k tomu, že jsou údajně schopni odebírat děti na základě naprosto bagatelních důvodů. Důkazem podle něj není jen kauza Evy Michalákové, kterou zná zevrubně, ale dalších devět případů, které leží ve Štrasburku.
Systém podle jeho názoru tam, kde by stačilo podpůrné opatření, používá hned nejdrastičtější možnost, tedy odebrání dítěte. „Osobně si myslím, nechci to nikomu podsouvat, že tam může být nějaká systémová korupce, že ti úředníci jsou pod tlakem... jinak to řeknu. Být v Norsku pěstounem je finančně výhodnější než být rodičem. Stát vás podporuje, tolik vás nepodezírá, proto je tam velký zájem být pěstounem. Například pěstounka toho mladšího Davida (Michaláka) se u soudu podřekla, že vždy s manželem chtěli adoptovat ještě jedno dítě,“ svěřil detail z případu právník, podle kterého neměla být žena, která toužila po adopci, nikdy považována za vhodnou pro pěstounství, ale podle jeho názoru tak dlouho „otravovala“ na úřadě, až jí dítě svěřili.
Andrej Babiš chce být premiérem až do roku 2025. Přejete si, aby se mu to splnilo?Anketa
Hasenkopf také okomentoval vyhoštění polského konzula. „Já jsem si představoval, že Česká republika by mohla diplomatickými kanály dát Norsku najevo, že Polsko má v tomhle naši podporu. Myslím si, že se tak nestalo,“ pravil právník a doplnil, že Polsko již přijalo žádost o azyl etnické Norky, která z Norska utekla, protože jí již jedno dítě bylo odebráno a nyní hrozilo, že by mohla přijít i o druhé. Právě to je podle Hasenkopfa pravý důvod vyhoštění polského konzula, nikoliv překračování pravomocí.
Štrunc pak přešel ke druhému tématu, jímž byl nyní často omýlaný Facebook a jeho zásady mazání příspěvků. Hasenkopf uvedl, že již opustil od záměru žalovat Facebook za to, že smazal jeho příspěvek o tom, zda by Německu nebylo lépe, pokud by bylo po druhé světové válce rozděleno na menší územní celky jako Sasko, Bavorsko atd. Sám prý neví, co bylo na příspěvku závadného, a dodává, že to je právě to, co lidi na aktu mazání tak irituje.
Fotogalerie: - Jedenácté výročí „ukradení“ Kosova
„Je tam obrovská arogance. Prostě jsme to smazali, můžete jednou říct, že s tím nesouhlasíte, nemůžete ani napsat, proč s tím nesouhlasíte, druhý den vám přijde, že na tom trváme bez dalšího vysvětlení. I u soudu vám řeknou, za co vás odsoudili, proč vás odsoudili, máte právo se k tomu vyjádřit. U Facebooku toto neexistuje,“ popsal postup společnosti právník a dodal, že chápe iniciativu Václava Klause mladšího, i když mu vadí omezování soukromého podnikání, ale prý by se vydal trochu jinou cestou.
Prý by Facebook nekriminalizoval, ale šel by přes ochranu spotřebitele. Tedy že by přiměl Facebook, aby se svými uživateli komunikoval. A to by znamenalo, že příspěvky už nebudou moci mazat roboti z podnětů hlášení jiných robotů. To je totiž podle něj postup, který Facebook volí, že pokud přijde dostatek hlášení o závadnosti, tak je příspěvek smazán, a to aniž ho nějaký člověk zhodnotí. Hasenkopf dodal, že rozumí Facebooku, že jde cestou menšího odporu a raději něco smaže, než aby měl problémy s německou vládou. Podle Hasenkopfa je mazání příspěvků výsledkem iniciativy tzv. elfů, kteří příspěvky nahlašují hromadně, a výsledkem je smazání.
Ve společnosti prý začíná vidět podobnou autocenzuru, jaká vládla v osmdesátých letech minulého století, takže by se prý podepsal pod prohlášení Václava Klause mladšího, že svoboda slova je v největším ohrožení od roku 1989. Připomenul kázání prof. Piťhy vůči Istanbulské úmluvě a trestní oznámení, které následovalo. „Zatím nejsme tak daleko, že by se tím trestním oznámením někdo vážně zabýval, ale myslím, že se ta doba může i blížit,“ tvrdí Hasenkopf.
Jako poslední došlo vzhledem k tomu, že Hasenkopf byl poradce prezidenta Klause a je také odborníkem na ústavní a mezinárodní právo, na prezidenta Zemana a zda porušuje ústavu. Hasenkopf nejdříve řekl, že určitě ne, nicméně pak se opravil, že v jednom případě k tomu mohlo dojít. „Všechny ty ostatní případy jsou spíš takové tiché přání lidí, kteří se prostě nesmířili s tím, že prohrávají volby a že Miloš Zeman je prezidentem,“ tvrdí právník. Dodal, že se sám se Zemanem soudil, ale podle něj porušil Zeman pouze zákon o vysokých školách, když odmítl jmenovat tři profesory. U soudce Baxy položil Hasenkopf otázku, proč se svou výpovědí přichází až ted a proč nesvolal tiskovou konferenci hned potom, co odešel ze setkání s prezidentem, aby měl záznam.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
