Kriegel vystudoval medicínu v Praze a ve 30. letech se zúčastnil jako lékař španělské občanské války. Po roce 1945 byl členem pražské organizace KSČ a podílel se na komunistickém převratu. V letech 1949 až 1952 působil jako náměstek ministra zdravotnictví, po čistkách ve vedení strany byl z funkce odvolán a pracoval jako lékař v Tatře Smíchov. V roce 1964 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Od dubna do srpna 1968 byl i členem Ústředního výboru KSČ. Odvolán z předsednictva ÚV KSČ byl poté, co odmítl podepsat takzvaný moskevský protokol, jenž obsahoval mimo jiné opatření po obsazení Československa.