V minulém týdnu prošla českými médii zpráva, že na Ukrajině požadoval úplatky v korunách přes dva miliony (sto tisíc dolarů) muž vydávající se za bratrance Andrije Jermaka, ředitele kanceláře prezidenta Zelenského. Za to nabízel obstarat lukrativní pozici ve státní správě. „Falešný Jermak“ byl postavičkou na úrovni Svěrákova Vrchní, prchni. Ale kdo četl článek opožděně až v tomto týdnu, vnímal ho ve zcela jiném kontextu. Andrij Borisovič Jermak totiž není jedinou vlivnou postavou kolem prezidenta Zelenského, a částka sto tisíc dolarů nebyla úplně mimo.
I česká média včetně České televize připouštějí, že kauza kolem Timura Mindiče je největším ukrajinským korupčním skandálem od začátku války. V kauze má být obviněno nejen několik manažerů státního energetického gigantu Enerhoatom, ale také bývalý poradce ministra nebo bývalý místopředseda vlády.
Má Jindřich Rajchl vaši důvěru? (Ptáme se od 12.11.2025)Anketa
Krátce po Haluščenkově nástupu na ministerstvo spravedlnosti parlament narychlo schválil paragrafy, které fakticky rušily nezávislost protikorupční agentury NABU a úřadu speciálního protikorupčního prokurátora SAPO, kteří měli být zcela podřízeni nejvyššímu státnímu zástupci. Toho parlamentu navrhuje prezident a obvykle je považován za prezidentova člověka. O současném nejvyšším státním zástupci Ruslanu Kravčenkovi to ve vztahu k Volodymyru Zelenskému má platit stoprocentně.
Legislativní změny vyvolaly protesty na Ukrajině a výtky od západních spojenců. „Situaci na Ukrajině sledujeme. Boj proti korupci je klíčovou součástí cesty do EU. Ukrajina patří do Evropy a naši podporu mají její občané. Podpora ale nikdy nebyla a nebude bianko šek pro jakékoli kroky vlády,“ uvedl Jan Lipavský.
Fotogalerie: - Pochod za Ukrajinu
Následně ukrajinská administrativa deklarovala, že „vykastrování“ protikorupčních organizací, které se do novely trestního řádu dostalo až během projednávání pozměňovacími návrhy vlivného poslance Zelenského strany z Dnipra Maksyma Buzanského, bude další legislativní činností změněno.
Krátce předtím provedla na žádost ukrajinské NABU německá policie razii v luxusním letovisku u Starnberského jezera v Bavorsku, v domě Rostislava Šurmy, který v letech 2021–2024 jako zástupce ředitele kanceláře prezidenta Zelenského měl v gesci hospodářské otázky. Média spekulovala, že rychlé přijetí zákona souviselo i s touto kauzou.
Ministr byl v odposleších „profesor“
Nezbytným kontextem tohoto pokusu o ovládnutí protikorupčních organizací je vztah mezi ministrem Haluščenkem a podnikatelem Mindičem. Protikorupční organizace SAPO zveřejnila odposlechy jejich hovorů, ve kterých byl Mindič oslovován jako „Carlson“ a Haluščenko zase „profesor“.
Právě razie v Mindičově domě byla spektakulárním výkopem celé operace, pro kterou si vyšetřovací orgány daly kódové označení „Midas“. Což je pozoruhodný odkaz na antickou mytologii, kde král Midas dostal dar proměnit ve zlato vše, čeho se dotkne. Policisté v Mindičově domě našli hřivny i dolary v milionových částkách, ne však pana majitele, který měl narychlo (v noci před razií) uprchnout z Ukrajiny. Ohledně jeho aktuálního pobytu list Ukrajinská pravda spekuluje o Izraeli, kde strávil delší čas v září.
Timur Mindič je podnikatel dlouhodobě spojený s průmyslovou Dněpropetrovskou oblastí a celým jihovýchodem země. Hovořilo se o jeho vazbách na Ihora Kolomojského, který zde získal už v devadesátých letech takový vliv, že byl označován za oligarchu. Právě přes Mindiče měly vést i vazby mezi Kolomojským a Volodymyrem Zelenským, které měl dokonce seznámit.
Mindič vytvořil začínajícímu komikovi zázemí ve studiích Kvartal 95, kde si mimo jiné vyráběl seriál Sluha národa, který se stal odrazovým můstkem Zelenského prezidentské kandidatury. Zelenskyj byl spoluvlastníkem studia až do své volby, před kterou podle listu Kyiv Independent využíval k dopravě obrněný vůz, psaný na Mindiče. Když se stal prezidentem, mělo získat různé politické funkce celkem 30 zaměstnanců studia, generální ředitel Ivan Bakanov se stal ředitelem Ukrajinské bezpečnostní služby.
Ze seriálu Sluha národa
Skandál Pandora Papers v roce 2021 rozkryl rozsáhlé transakce studia i jeho majitelů v daňových rájích typu Belize, Kypr nebo Britské panenské ostrovy.
Média ale rozhodně nebyla hlavním byznysem pana Mindiče. Kromě menších podílů v bankovnictví nebo v „diamantovém byznysu“ (až do roku 2024 měl mít podíl ve firmě na laboratorní výrobu diamantů New Diamond Technology, danící v Rusku) je jeho hlavním zájmem energetika.
Centrem jeho aktivit byla společnost Enerhoatom, národní producent atomové elektřiny, zahrnující čtyři jaderné elektrárny včetně té Záporožské, největší v Evropě. Po nástupu Zelenského v roce 2019 bylo zcela vyměněno její vedení, jedním z viceprezidentů se stal „profesor“ Herman Haluščenko.
Další ukrajinské energetické podniky měl Mindič ovládat prostřednictvím několika svých příbuzných.
Celý příběh s legislativou, která měla svázat ruce protikorupčním vyšetřovatelům, začal v létě 2025 nuceným odvoláním Oleksije Černišova, který přišel do vlády se Zelenským, podle novinářů na Mindičovo doporučení. Někdejší zaměstnanec amerického Westinghousu během šesti let vystřídal funkce guvernéra Kyjevské oblasti, ministra pro regionální rozvoj, šéfa státní ropné společnosti Naftogaz a místopředsedy vlády.
Drony a rakety
Česká média v posledních hodinách velmi zdůrazňují, že kauza se týká korupce v energetickém byznysu. Připomíná se utrpení běžných Ukrajinců, kteří už nyní musejí snášet každodenní odstávky elektřiny, a to zima teprve začíná.
Úplatky přesahující sto milionů dolarů se měly týkat zejména zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety.
Česká média ale příliš nezmiňují jinou linku, o které ale ta ukrajinská hovoří, a světová rovněž. Ukrajinský protikorupční úřad má vyšetřovat i Mindičovy vazby na společnost Fire Point, která je popírá.
Kyiv Independent už v srpnu psal: „Ukrajinský protikorupční úřad vyšetřuje přední ukrajinskou společnost Fire Point, která se zabývá výrobou hlubokých dronů, kvůli obavám, že uvedla vládu v omyl ohledně cen a dodávek, uvedlo pět zdrojů obeznámených s vyšetřováním listu Kyiv Independent.“
Součástí vyšetřování mělo být i podezření, že „koncovým příjemcem“ (něco jako v českém právu „skutečný majitel“) je právě „Zelenského peněženka“, jak média občas označují Mindiče.
Společnost založená až během války proti Rusku byla dlouho v oboru zcela neznámá, původně šlo o castingovou agenturu. Ale přesto se stala jedním z největších příjemců dotačních titulů ministerstva obrany na vývoj dronových technologií.
V letošním roce se společnost začala vehementně propagovat v západních médiích se svými drony FP-1 a také se svou řízenou střelou Flamingo. O té prezident Zelenskyj opakovaně řekl, že je to „nejúspěšnější ukrajinská raketa“. A vysvětloval jejich smysluplnost tím, že Ukrajina upřednostňuje vývoj dlouhodobých úderných dronů a řízených střel, které mají zasáhnout ruské cíle daleko za frontovou linií a zpomalit moskevskou válečnou mašinerii.
Orgány činné v trestním řízení se ale pozastavily nad cenou dodávaných dronů a pojaly podezření, že společnost buď nafukuje jejich výrobní náklady, nebo počet dodaných dronů.
Tyto informace byly k dispozici od srpna.
Dana by se tomu asi dost smála
6. října v Česku zemřela ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Expertka na jadernou energii patřila ke kritikům ruské invaze, zejména poté, co se centrem bojů stala jaderná elektrárna v Záporoží. Z té doby pochází její výrok „jaderná situace na Ukrajině zůstává normální“.
Po jejím úmrtí se konalo několik akcí skupin, které se daly dohromady za účelem podpory bojující Ukrajiny, vrcholem byl večer v pražském Foru Karlín za účasti prezidenta Petra Pavla. A mluvilo se o tom, že by památka Dany Drábové měla být využita pro dobrou věc.
21. října byla spuštěna sbírka, jejímž cílem bylo získat 12,5 milionu korun na jednu raketu, kterou budou Ukrajinci schopni zasáhnout Rusko. Raketa měla být pojmenována na počest Drábové „Dana 1“ a sbírku administroval nadační fond Dárek pro Putina, který po začátku ukrajinské války založil podnikatel Dalibor Dědek s bývalým mediálním manažerem Martinem Ondráčkem.
„S Danou Drábovou jsme byli domluveni, že jednou po ní pojmenujeme nějakou zbraň. To jednou přišlo, bohužel až po jejím odchodu,“ uvedla iniciativa na sociálních sítích.
Během 48 hodin bylo vybráno 13,2 milionu a výrobce následně oznámil, že místo jedné rakety dodá rovnou dvě. To iniciativa komentovala slovy, že „Dana by se tomu asi dost smála“.
Dárek pro Putina také uvedl, že s pojmenováním souhlasil i výrobce, který speciálně pro účely sbírky vypočítal cenu střely. „Po zaplacení bude střela předána Ozbrojeným silám Ukrajiny. Ty rozhodnou o termínu, kdy bude použita, a určí pro ni cíl,“ bylo upřesněno.
A následoval popis střely, která má být za peníze českých přispěvatelů zakoupena. „Střely používají tryskový motor, pravděpodobně původně určený pro cvičné letouny Aero L-39 Albatros, kterých má Ukrajina ve skladech dostatek. Střela je údajně odolná vůči zbraním působícím na elektroniku a využívá speciální GPS systémy s odolností proti blokování,“ popisovala iniciativa. Střela má mít dolet 3 000 kilometrů, rychlost 900 kilometrů za hodinu a hmotnost hlavice až 1 150 kilogramů a nese jméno Flamingo.
„Ukrajina letos v létě vyrukovala s ještě mnohem větším cvalíkem. Řeč je samozřejmě o střele FP-5 Flamingo, která si odbila bojovou premiéru nejpozději letos v létě a chlubí se dosahem více než 3 000 kilometrů a nosností okolo 1 500 kilogramů. To vše za cenu okolo 500 tisíc dolarů,“ napsali o ní letos v říjnu na českém military webu VTM.
Rakety Dana 1 a Dana 2 tedy vyrobila vyšetřovaná společnost pana „Zelenského peněženky“, aktuálně na útěku před kyjevskými prokurátory. Zprávu, že raketa Dana nebude jedna, vydala česká média v pondělí 10. 11., kdy už ta světová psala o útěku pana Mindiče.
„Jen hlupák neví, kudy běží zajíc. Je smutné, že se obdobné věci dějí i u nás a hlupáci tomu tleskají,“ poznamenal k tomu na sociální síti poslanec Pavel Růžička, který na problémy českých ukrajinských sbírek poukazoval už v minulosti. Je podle něj zřejmé, že některé věci nejsou tak, jak jsou prezentovány.
A stejně tak nepochybuje, že těmito skupinami byl zneužit prezident Pavel i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Máme Ukrajině přispívat na rakety proti Rusku?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
jipi
